Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadné rádiové signály z kosmu dráždí astronomy. Možné je vše, říkají

aktualizováno 
Astronomové jsou zvyklí řešit záhady vesmíru. Ale slova o mimozemšťanech od nich často neslýcháme. V případě záhadných rádiových signálů nechávají prozatím na stole i tuto možnost. Je to ale spíše rozcvička pro naši představivost, dodávají.

Odkud se vzal záhadný signál z vesmíru? | foto: NASAProfimedia.cz

Nevysvětlitelné rádiové „poryvy“ poprvé zaznamenali vědci v australské observatoři Parkes v roce 2007. Duncan Lorimer a jeho kolegové se domnívali, že tyto silné rádiové signály nemají původ v naší galaxii. Nicméně stejný teleskop zaznamenal i jiné, podobné jevy, které byly nepochybně bližšího původu. „Tyto jevy vyvolaly pochybnost, zda nejde v případě původní detekce o chybu s velmi přízemním vysvětlením,“ řekl pro NPR Lorimer.

Dynamické spektrum poukazující zpoždění závislé na frekvenci.

Dynamické spektrum poukazující zpoždění závislé na frekvenci.

Intenzita čtyř zaznamenaných FBR (fast radio bursts), zaznamenaných teleskopy...

Intenzita čtyř zaznamenaných FBR (fast radio bursts), zaznamenaných teleskopy Parkes

Nicméně vědci byli přesvědčeni, že se nemýlili a že nejde o technickou chybu. Lorimer a jeho tým publikovali práci v prestižním časopise Science (plný text dostupný po registraci, abstrakt volně) a vyvolali debatu o tom, co záhadné rádiové výbuchy mohlo způsobit.

Potvrzení přineslo prohloubení záhady

Čtyřiašedesátimetrový rádiový teleskop zachytil podobné, ale slabší signály i v roce 2012. Ale teprve až objevení srovnatelného jevu portorickou observatoří Arecibo bylo jasným signálem, že nejde o náhodu nebo chybnou elektroniku.

Astronomická observatoř Arecibo v Portoriku disponuje největším teleskopem na...

Astronomická observatoř Arecibo v Portoriku disponuje největším teleskopem na světě, má průměr 305 metrů

Parkes Radio Telescope poblíž australského Sydney

Parkes Radio Telescope poblíž australského Sydney

„Naše výsledky jsou důležité, protože vylučují jakékoli pochybnosti o tom, že jde o signály kosmického původu,“ říká Victoria Kaspiová, profesorka astrofyziky z kanadské McGillovy Univerzity. „Signály vykazují všechny známky toho, že pocházejí z místa mimo naši galaxii. A to je skutečně vzrušující pomyšlení.“

Své výsledky publikoval mezinárodní tým vědců (do kterého patří kromě tří desítek dalších i Kaspiová) ve věděckém časopise The Astrophysical Journal tento měsíc. Signál, který zaznamenali, měl trojnásobnou intenzitu oproti maximu očekávaného galaktického záření, což podle vědců opět ukazuje na původ mimo naší galaxii.

Interpretaci se meze nekladou. Zatím

„Další vědecké práce o těchto detekovaných signálech lze ve vědeckých časopisech očekávat v příštích měsících,“ uvedl pro NPR Lorimer. „Dokonce se v odborné literatuře diskutuje o možnosti, že se jedná o signály mimozemských civilizací.“

Pátrání po mimozemšťanech

Seth Shostak, astronom z týmu SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence)

Seth Shostak, astronom z týmu SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence)

Rychlost objevování exoplanet se zvyšuje - žlutě jsou zobrazeny planety...

Rychlost objevování exoplanet se zvyšuje - žlutě jsou zobrazeny planety oznámené v únoru 2014.

Jde samozřejmě jen o jednu z hypotéz. Vychází z toho, že „kdyby byly tyto záblesky způsobeny přirozeným jevem, zaznamenali bychom také gamma záření, které by s těmito signály korelovalo,“ píše tým astronomů v práci publikované v Science (dostupné na Arxive). Protože zatím takové „vedlejší efekty“ nebyly zaznamenány, spekulují vědci, že jedním z vysvětlení by mohla být i mimozemská civilizace, která se snaží vysílat silné rádiové signály přímo k Zemi.

Jiný tým se domnívá, že signály mohou pocházet z nedaleké hvězdy. Jdou tak proti předpokladu, že je zdroj až miliardy světelných let vzdálený. Nevylučují ale, že jejich hypotéza může být vysvětlena shodou náhod.

James Cordes, astronom z Cornellovy University, se domnívá, že vysvětlení nebude vyžadovat mimozemšťany. Bude ale neméně zajímavé. „Bude to ale vyžadovat čas. Nevidíme (našimi měřícími přístroji) zdaleka celou oblohu, jen její maličký výsek. Ale na druhou stranu máme těch dat méně a tak si můžeme dovolit analyzovat je podrobněji. A protože nevíme, co je původem záblesků, naše fantazie se zatím nemusí omezovat.“

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.