Sonda Mars (ilustrační foto)

Sonda Mars (ilustrační foto)

Základny na Marsu by mohli stavět miniaturní roboti

  • 28
Průzkum našeho nejbližšího kosmického okolí by mohli lidé, zejména v jeho počátečních fázích, přenechat koloniím vzájemně spolupracujících minirobotů. Taková je aspoň vize robotiků sdružených v projektu I-swarm.

„Malí roboti, kteří jsou schopni pracovat společně, mohou prozkoumat planetu. Když nyní víme, že tam je voda a prach, tak na to, abychom tam mohli začít stavět, například bydlení pro vědce, potřebujeme už jen nějaké lepidlo,“ říká Marc Szymanski, specialista na robotiku z univerzity v německém Karlsruhe.

Německý vědec se aktivně podílí na projektu I-Swarm (z angl. swarm = roj, houf), podporovaném Evropskou unií, který vyvíjí vzájemně kooperující miniroboty. Zdrojem inspirace pro vývojovou skupinu I-Swarm se stala sama příroda, jejich roboti o rozměrech několika milimetrů napodobují chování některých hmyzích populací, konkrétně termitích, mravenčích a včelích rojů. Tyto živočichy charakterizuje neustálá spolupráce při životně důležitých činnostech, např. při vyhledávání potravy či stavění hnízd.

Robotičtí mravenci

Miniroboti, připomínající svým chováním hmyzí společenství, spolupracující při plnění úkolu, představují takřka ideální nástroj pro budoucí průzkum a kolonizaci Sluneční soustavy. Výzkumníci z I-Swarmu v této souvislosti hovoří především o využití kooperujících minirobotů při stavbě prvních budov na površích cizích planet, které by později využívali astronauti při svém pobytu.

Vyzdvihují při tom schopnosti některých druhů mravenců či termitů, kteří dokáží ve svých obydlích, která často dosahující úctyhodných výšek, stavět složité soustavy chodeb a šachet. Jejich mikroroboti by měli pracovat v podobném duchu.

Robotici také vyvíjejí mikroroboty, kteří by se mohli navzájem spojovat do větších celků a vytvářet tak větší roboty, schopné provádět úkoly, které miniroboti již nezvládají.

Nejen kosmický výzkum, ale celá škála dalších možností využití

Kosmický průzkum je však jen jednou z mnoha možností, jak roje minirobotů využít. „Robotické roje jsou užitečné zejména v situacích, kdy potřebujete vysokou redundanci. Když jeden z nich selže nebo je poškozen, nezpůsobí to krach celé mise, protože jeho místo zaujme jednoduše další,“ vysvětluje Szymanski.

S koloniemi minirobotů se počítá při pracích v hlubokých vodách, dolech, při opravách velkých zařízení, při odstraňování škod po znečištění životního prostředí, zvláště při úniku ropy a jejích derivátů, a v budoucnu se dokonce nevylučuje jejich nasazení při neinvazivních chirurgických výkonech uvnitř lidského těla, které by mohly nahradit tradiční operace.

Důležité je zásobování roje energií

Mikroroboti z I-Swarmu se pohybují pomocí drobných koleček nebo slabě vibrujících nožiček. Ke vzájemné komunikaci používají mikroroboti infračerveného světla. Každý z nich předává svému sousedovi potřebné údaje, a to tak dlouho, dokud informace neproběhne celým společenstvím.

Když například jeden robot narazí na překážku, dá znamení ostatním, ti se kolem ní shromáždí a poté ji odstraní z cesty. Čím složitější úkol se od robotického roje požaduje, tím větší jsou jeho energetické nároky. Hodně energie spotřebují zejména roboti, kteří budou muset s něčím manipulovat nebo něco zvedat do výšky.

Proto je zajištění dostatečného přísunu energie robotkům prvořadým cílem vývojářů. Prozatím jako zdroje energie slouží klasické nebo solární baterie, ale uvažuje se i o dalších variantách.

Jenže energie, i když je jí dostatek, sama o sobě nestačí. Získané informace je třeba vyhodnotit a na jejich základě provést určitou akci. Proto mají všichni mikroroboti ve svých tělech zabudovány mikroprocesory s pamětí do 10 kB, tedy miliónkrát méně než běžný stolní počítač.

Zdroj: http://cordis.europa.eu/ictresult