Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Protesty na síti zabraly, senátoři dali protipirátský zákon předělat

  15:11aktualizováno  15:11
Američtí zákonodárci postupně odložili dva podobné zákony, které mají zabránit on-line pirátství, ale mohou vést k cenzuře internetu. Návrhy známé pod zkratkou SOPA a PIPA se tak dostanou na přetřes po předělání. Toto rozhodnutí se bere jako částečné vítězství organizací a osob zapojených v protestu.

Anglická verze Wikipedie se na protest proti chystaným americkým zákonům odmlčela. (18. ledna 2011) | foto: Wikipedia.org

Jako domeček z karet se sesypalo úsilí nahrávacích společností prosadit nové zákony, které měly bránit on-line pirátství. Ale jen na první pohled. Zákony, známé jako SOPA a PIPA, byly jen odsunuty, respektive jejich projednávání.

Americký Senát tak v pátek kvůli vlně protestů odložil na neurčito hlasování o zákonu PIPA (Protect "Intellectual Property" Act). Senátoři o něm měli hlasovat v úterý. Stejný osud potkal zákon Stop Online Piracy Act (SOPA), ten měla pro změnu na stole Sněmovna reprezentantů. O něm se mělo původně jednat už ve středu, ale ještě předtím byl termín posunut o dva týdny, aby se pátek odsunul na neurčito.

Co vadí na zákonech SOPA a PIPA

Nejvíce kontroverzí vzbuzuje paragraf, umožňující federálním úřadům blokovat weby, které údajně distribuují ilegální obsah. Zároveň přenáší zodpovědnost za nahraný obsah z uživatele na server.

V konečném důsledku by z internetu mohly zmizet třeba služby jako YouTube. Vyhledávače by zase nesměly zobrazovat výsledky, na nichž jsou odkazy vedoucí k nelegálnímu obsahu. Jak by to měli udělat,  zákon neříká.

Bez podpory a s protesty

Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid prohlásil, že odklad PIPA je nutný "ve světle nedávných událostí". Myslel tím především protesty internetových firem v čele s encyklopedií Wikipedia, která na 24 hodin schovala své stránky za protestní text.

Navíc mu nyní odřeklo podporu šest senátorů, kteří chtějí nejdříve přepracování zákona, než se pod něj podepíší. Je možné, že svoji podporu stáhli právě na základě akce internetových firem, které uživatele nabádali, aby se obrátili na své zástupce u obou komor.

Lamar Smith, republikánský předseda soudního výboru Sněmovny reprezentantů a předkladatel SOPA, označil dříve odpojení Wikipedie za reklamní trik, který poškozuje své uživatele šířením strachu a ne faktů. Zdá se, že Wikipedia to vedle shromažďování informací umí i s reklamou. Jinak si nelze krok Smitha vysvětlit.

Spíše nelibost zněla i z Bílého domu, avšak o vetu se nikdo nezmínil.

Oba návrhy amerických zákonů kritizovala podle ČTK i evropská komisařka pro nové technologie Neelie Kroesová.

"Nepotřebujeme špatné zákony. Potřebujeme lépe chránit výhody otevřeného internetu," uvedla na svém twitterovém účtu. "Překračování nejvyšší povolené rychlosti je také nelegální, ale přesto nezavádíme na dálnice zpomalovací prahy," doplnila.

Zákony se vrátí

Reid se nevzdává a počítá s tím, že se během několika týdnů podaří vyřešit spory o obsah zákona. A ty budou tak po úpravách, a jak asi doufá, i po opadnutí vášní, znovu na stole. Zdůraznil, že americká ekonomika každoročně přichází o miliardy dolarů kvůli internetovému pirátství.

Stejný postoj má i Lamar Smith. "Slyšel jsem vyjádření kritiků a beru vážně jejich obavy ohledně navrženého zákona, který se měl vypořádat s problémem internetového pirátství," uvedl podle ČTK Smith ke stažení návrhu zákona, označovaného zkratkou SOPA, z programu jednání dolní komory Kongresu. "Je jasné, že musíme znovu zvážit, jak."

Ve světle čtvrtečního smazání DNS záznamů a tím prakticky uzavření serveru Megaupload se ale zdá, že nástroje si příslušné úřady umí najít a možná nové ani nepotřebují.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.