Zamyšlení: Stahování filmu a hudby z internetu dává lidem možnost svobodné volby

  • 25
Ze všech stran stále slyšíme, že internet je špatný. Hudební a filmová vydavatelství kvůli němu chudnou, zatímco na harddiscích pirátů se povalují tuny MP3 souborů a filmů v DivX. To jsou ale holé lži. Internet je prospěšný nejen pro běžného uživatele, ale také zábavní průmysl - i když ten to nikdy nepřizná...

Nedá mi, abych se pod vlivem současných událostí a různých prohlášení na internetu opět nevrátil k ožehavému tématu sdílení souborů na internetu. Celosvětová síť internet je prozatím jediné opravdu svobodné médium. Ač se jisté společnosti snaží jeho svobodu omezit, svázat, trend, který internet vnesl do našich životů, nelze zastavit. Tento trend směřuje k základním lidským potřebám, zejména ke svobodnému rozhodování o věcech příštích.

Dvojí pohled na P2P
Rozeberme si nejprve to, co o veřejných P2P sítích a vůbec o stahování médií z internetu soudí široká veřejnost spolu se stále rostoucí komunitou odborníků jak z oblasti internetu, tak třeba ekonomie. Všeobecný názor zní: Internet nikoho nepoškozuje, soubory stažené z internetu slouží pouze ke "studijním účelům", tedy k prvotnímu poslechnutí nahrávky či shlédnutí filmu. Za ztráty si mohou vydavatelství sama - špatným hospodařením a nepochopením současné situace na trhu. Tento argument NIKDY nahrávací a filmové společnosti nepřijmou. V jejich zaslepených očích je internet stále jen hnízdem pirátů, kteří nemilosrdně drancují jejich pokladnice. A víte - oni vlastně mají pravdu...

Dokud nebylo internetu, lidé si kupovali desky, o jejichž obsahu byli informováni jen velice letmo prostřednictvím singlů v rádiích, chodili na filmy, které znali jen z plakátů a televizních upoutávek. Prostě jejich osudy ovládaly zábavní koncerny, jež chutě diváků a posluchačů stimulovaly strhujícími trailery a speciálně produkovanými písněmi, rotujícími do oblbnutí v rádiích. Jistě vám není cizí pojem "kapela jednoho hitu". Na šedoprůměrném albu zářila jediná skladba, která se velice lišila od zbývajícího repertoáru skupiny či zpěváka, a to byl právě onen umělý stimul z pera ostříleného producenta, past na zákazníky.

V posledních letech ale díky internetu nastal převrat. Konzumenti hudby a filmů už nejsou bezmocná stáda, naslouchající pokynům z masmédií. Dostali do rukou nástroj, jehož pomocí si mohou poslechnout ne jeden komerční singl, ale celé album před tím, než se vydají do megastore pro cédéčko. A tady právě vznikají ztráty hudebních vydavatelství. Klesá prodej desek, ale proč?

1. Album není příliš kvalitní, a/nebo
2. album je příliš drahé, a tak
3. raději si to stáhnu z internetu/přepálím.

Negativní vliv P2P na prodejnost? Výmysl vydavatelských domů!
Ačkoliv současné P2P sítě slouží především k výměnám souborů typu: "Hele, to je dobrej song, stáhni si ho ode mě," což nahrává argumentům RIAA, NMPA, IFPI a dalších organizací, je třeba si uvědomit, proč ke kroku č. 3, tedy nezakoupení desky, vlastně dochází. Odpověď je jednoduchá - kvůli jednomu či kombinaci obou důvodů předchozích. Cena a kvalita jsou důležitá kritéria při koupi jakéhokoliv produktu, a pokud člověk něco nekoupí, patrně se mu to nelíbí, nebo to prostě z nějakého důvodu koupit nechce. Neplatí tedy nářek zábavních konglomerátů, že každý stažený soubor je rána do jejich prkenice, protože dotyčný stahovatel by si album nekoupil tak jako tak! A naopak, pokud se mu stažené skladby líbí, je to velký důvod k navštívení obchodu s kompakty. Zde je na místě argument zastánců internetových sítí, že sdílení hudbu podporuje, k čemuž se jednoznačně hlásím.

Nedivím se faktu, že klesá počet prodaných singlů. Je si mohou dovolit opravdu ti nejskalnější fanoušci a samozřejmě dýdžejové - ti si je dokonce dovolit musí. Jsem-li ale pouhý hudební konzument s uchem přilepeným každý den k rádiu, kterého jiné skladby interpreta nezajímají, drahý singl s několika remixy si nekoupím, protože toužím pouze po rádiové verzi. Nekoupím si ani výběrové CD, neboť se mi ne všechny skladby líbí, notabene když takový disk stojí stejně jako řadové album. Co takovému človíčkovi zbývá? Jedině internet! Nebo nahrávat z rádia, což v důsledku vyjde úplně nastejno. CD si prostě nekoupí. Ať si labely dělají co chtějí, jakýmikoliv represemi nezvýší prodejnost CD. Sestupnému trendu může zabránit jen zlevnění nosičů, případné zkvalitnění produkce a také vystavení stop antikopírovacím technologiím. Pokud nemůžu desku přehrát na některém mém zařízení, nemůžu ji grabnout do přehrávače na cestu, proč bych ji kupoval? Stáhnu ji bez ochrany a bude... Tím vlastně hudební průmysl sám živí P2P sítě, proti nimž zároveň bojuje.

Hollywood nemůže zůstat pozadu
Obdobně žehrají i filmoví producenti: Internet nám vyžene diváky z kin a zákazníky z obchodů s DVD! Ani to není pravda, i když uveřejněná čísla vypadají na první pohled hrůzostrašně. Společnost Viant, která již druhým rokem monitoruje (nutno dodat, že anonymně) datové přenosy ve výměnných P2P a dalších sítích, publikovala výroční zprávu o stavu pirátství na světových datových tocích. Zatímco loni v červnu vykazovaly statistiky průměrně 300 000 - 500 000 stažených filmů denně, letos to je již 400 000 - 600 000. Počet ilegálně zkopírovaných souborů tedy vzrostl o 20%. Nejvíce pozornosti podle průzkumu věnovali piráti dvěma současným kinohitům: Star Wars - Epizoda 2 a Spiderman. Od května, kdy se oba filmy objevily na síti, se je pokusilo stáhnout neuvěřitelných 10 milionů uživatelů, úspěšné však byly přibližně "jen" 2-3 miliony jedinců. Zvýšený zájem zaznamenaly IRC servery, jejichž DCC přenos lze využít i pro přenášení velkých souborů. Stalo se tak pravděpodobně poté, co se na ně obrátili uživatelé, kteří na P2P sítích se svými požadavky neuspěli.

Abychom uklidnili obavy Hollywoodu - ne, stahování filmů z internetu tržby z projekcí určitě nijak dramaticky nesníží. Letmý průzkum serveru afterdawn.com ukázal, že i jedinci, kteří si film stáhli a shlédli na počítači, se v případě kladného dojmu do kina vypraví vychutnat si pořádný obraz a dokonalý prostorový zvuk. Je to pochopitelně stejné jako u audio CD: Film se mi nelíbí, do kina nepůjdu. Producenti se s moderními informačními prostředky zkrátka budou muset naučit žít.

Eminemovi sdílení neškodí
Na závěr čerstvá zpráva z USA. Navzdory úniku skladeb z nového alba The Eminem Show na internet, k němuž došlo pravděpodobně při masteringu, se nová deska rappera Eminema okamžitě vyšvihla na první místo prodejnosti. Jen o minulém prodlouženém víkendu (30. 5. se v USA slaví Den veteránů), tedy těsně po vydání, se v Americe prodalo téměř 300 000 kopií. Analytici soudí, že si aspirant na bestseller letošního roku jistě povede ještě lépe. Prodeji alba přítomnost tracků na síti nikterak neublížila, ba naopak - přinesla mu ještě větší popularitu.

Tak kdy už vám to, vy zabedněnci, konečně dojde?