Vědecký bulvár: Co by bylo zapotřebí k vyhubení života na Zemi

  7:13aktualizováno  16:34
Jak odolný je život na planetách podobných Zemi vůči nebezpečí z kosmu, se pokouší odhadnout studie tří vědců z Velké Británie. A podle jejich rámcového odhadu je odolný více než dost. Sterilizace planety, na které se život jednou uchytil, je zřejmě velmi vzácnou událostí.
Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek | foto: Profimedia.cz

To, že čas od času vyhyne významná část pozemských organismů, se prostě stává. Velkých masových vymírání známe z archeologických nálezů nejméně pět (a dnes podle některých biologů možná žijeme uprostřed šestého). Ale život jako celek je evidentně velmi odolný a překonal i dopady velkých planetek či období sopečné činnosti v katastrofické rozsahu. Co by se muselo stát, aby zmizel z povrchu Země úplně? Odpovědět se pokusili v krátké studii zveřejněné (zdarma) v časopise Scientific Reports tři odborníci z univerzit v Oxfordu a Cambridge.

Vědecký bulvár, jak má být: pekelný červ žije více než kilometr pod zemí

Hluboko pod námi sídlí "pekelní" červi. S takovým odhalením přišli vědci pracující v jihoafrických hlubinných dolech. Objevili první mnohobuněčný organismus žijící přímo v titěrných skulinách hluboko v zemské kůře.

Desetitisíckrát zvětšená hlavička hlístice Halicephalobus mephisto. Bílá úsečka odpovídá jednomu mikrometru, tedy tisícině milimetru. Celé tělo červíka měří několik desetin milimetru.

Nad touto otázkou samozřejmě můžete přemýšlet dlouho a zcela neplodně, pokud si nezvolíte nějaké rozumné mantinely. Autoři se rozhodli považovat za konec pozemského života situaci, kdy by podmínky na povrchu Země - a to včetně dna oceánů - nevydržely želvušky. Tito obdivuhodně odolní malí živočichové si získali proslulost, když se ukázalo, že přežijí hodiny ve vakuu, ve vroucí vodě, osmihodinové ponoření do tekutého helia, neuvěřitelné vysoké dávky radiace (6 000 sievertů, tedy cca několikasetnásobně více než člověk) a ještě spousta dalších extrémních podmínek, které si pro ně biologové přichystali.

Tvor, který vydrží téměř vše

Želvušky je kmen drobných živočichů obvykle v rozměrech desetin milimetru, někdy i jednotek milimetrů. Na pohled připomínají nejspíše drobné červíky s osmi nožkami. Kmen má odhadem tisíce, možná i více než deset tisíc druhů, a jeho zástupci žijí po celém světě.

Naprostá většina druhů se rozmnožuje pohlavně, i když existují i druhy, které se mohou rozmnožovat partenogenezí (tj. ze samcem neoplodněného vajíčka). Živí se vším možným od řad, přes části rostlin po jiné bezobratlé.

Za nepříznivých podmínek upadají do stavu, ve kterém prakticky přestanou žít: jeden metabolismus se zpomalí více než tisícinásobně, obsah vody v těle jim může klesnout i o 99 procent. Vydrží v něm sucho,var, osmihodinové ponoření do kapalného helia, škodlivé záření i anaerobní podmínky. Po přechodu do aktivního stavu mohou pokračovat v životě včetně rozmnožování.

Želvušky snese v tomto stavu alespoň po omezenou dobu pobyt ve vakuu a tlak 6 500 atmosfér. S vysokou pravděpodobností přežije i dávky radiace kolem 570 000 radů/ 6 000 Sv a teploty v rozpětí od −270 do +150 stupňů Celsia. Zmrzlé přežijí i desítky let; zaznamenán byl případ 30letého. V jednom případě želvuška přežila na jistém vzorku mechu více než 120 let, aby po jeho navlhčení znovu ožila.

Zástupce kmene želvušek, konkrétně kmen český známý jako medvíďátko dlouhodrápé (Milnesium tardigradé) v aktivním stavu

Když nebude Země obyvatelná pro želvušky, nebude to rozumné místo pro život nikoho, rozhodli se tedy pro účely studie autoři David Sloane, Rafael Alves Batista a Abraham Loeb. Není to nepochybně zcela přesné, ale pro čistě hypotetickou studii je to dostatečné.

Teď se tedy můžeme obrátit k otázce, jak by modelové želvušky mohly zemřít. Autoři statě k závěru, že zdaleka nejpravděpodobnější alternativou prudké zvýšení teploty, tedy upečení zaživa. Jiné kosmické pohromy by s největší pravděpodobností odolné organismy nezabily. Například částečné či úplné odstranění atmosféry, která brání dopadu kosmického záření na povrch, by neohrozilo všechen mořský život. Silná vrstva vody by ho ochránila. A kdyby měl být proud radiace tak silný, aby pronikl několika kilometry vody, předal by vodě tolik energie, že by se stejně z velké části vypařila. Sterilizace teplem se tedy jeví jako ve výsledku nejpravděpodobnější.

V praxi si ji jednoduše můžete představit jako vyvaření všech pozemských oceánů - a to by mohl nejlépe „zařídit“ dopad dostatečně velkého tělesa. Muselo by být podstatně větší než odhadem zhruba desetikilometrová planetka, jejíž střet se Zemí s největší pravděpodobností vedl k zániku dinosaurů. Tehdy vymřelo sice zhruba 90 procent pozemských živočišných druhů, ale zřejmě zhruba 90 procent druhů kostnatých ryb katastrofu přečkalo. A další hlubokomořské organismy byla zasaženy ještě méně.

Na vyvaření pozemských oceánů by podle podle poměrně jednoduchého výpočtu mělo být zapotřebí zhruba 6x1026 joulů (lidstvo spotřebuje dnes ročně zhruba milionkrát méně energie, podle odhadů zhruba 6x1020 J). Muselo by se jednat o těleso o nějaký ten řád těžší než právě „dinosauří“ asteroid; autorům v jejich relativně jednoduchém modelu vyšlo zhruba 1,7x1015 tun (jednotky biliard tun). Je to samozřejmě hodně přibližné číslo, protože autoři práce si celou situaci velmi zjednodušují (například počítají s idealizovanou planetou s oceánem o stejné hloubce po celé planetě). Což v důsledku znamená, že jde spíše o nízký odhad, a v praxi by byla zapotřebí těleso ještě o něco větší.

Takových je ve sluneční soustavě jen málo - jen 17 planetek má stejnou či vyšší hmotnost než necelé dvě biliardy tun. Největší z nich (Vesta a Pallas) jsou ovšem hmotnější poměrně výrazně, zhruba stokrát (cca 2x1017 tun, samozřejmě s poměrně velkou nepřesností). Jde ovšem o tělesa na tak vzdálených drahách, že jejich srážka se Zemí je v podstatě nepředstavitelná - a totéž platí i o zbylých známých patnácti planetkách s dostatečnou hmotnosti.

Vědecký bulvár: Proč by draci ze seriálu Hra o trůny mohli létat

Tři draci v seriálu Hra o trůny

Těžko představitelné jsou i další zvažované sterilizační scénáře. Jedním je výbuch velmi blízké supernovy, ale podle Davida Sloana a kolegů je i to v podstatě vyloučeno. Aby naši planetu (nebo jí podobnou stejného typu) zasáhlo dostatečné množství energie, musela by se vybuchující hvězda nacházet jen zhruba 0,13 světelných let od nás. A jak asi víte, nejbližší hvězdný systém vůbec, Alfa Centauri, leží celé čtyři světelné roky od nás. (Na tuhle vzdálenost by prý výbuch supernovy ohřál pozemské oceány o 0,1°C, odhadují autoři.)

Další možností je, že by nás mohl zasáhnout velmi silný záblesk gamma záření doprovázející například kolaps supernovy, ale ani v tomto případě není riziko nijak veliké. Gamma záblesky jsou relativně vzácné a pravděpodobnost, že by k nějakému došlo v dostatečné blízkosti, je zanedbatelná. Podobně malé by podle našich současných znalostí o vesmíru mělo být i riziko, že Zemi či jinou podobnou planetu by z její oběžné dráhyvyrazil průlet nějaké „bludné hvězdy“ , což by nakonec (zřejmě) vedlo k zániku veškerého života.

Informace o aktualizaci: Do článku jsme doplnili box o želvuškách.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 48 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 48 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi je 1 příspěvek

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...