Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zapněte zip a můžete zdrhat

  2:40aktualizováno  2:40
Složité šněrování lezlo na nervy vynálezci, který roku 1891 vymyslel, jak tahem pospojovat sérii háčků. Dnešní zipy se od těch z počátku 20. století téměř neliší.

Zdrhnout nebo rozepnout? | foto: Profimedia.cz

Každý den je nejspíše používáte. Batoh, poklopec, penál, boty... Stačí rychlý pohyb a roztrhne se před vámi mezera, kterou můžete jakoby zázrakem zase jediným tahem zacelit. Zipy patří k vynálezům, které zůstávají nepovšimnuty, pokud se náhodou nezaseknou nebo nezadrhnou. Ale ani to není na škodu. Třeba vás takové nedobrovolné pozastavení donutí zamyslet se, jak staré zipy vlastně jsou a jak fungují. A pak se vám bude hodit dnešní článek.

Předzipová éra

Přestože pro výrobu funkčních zipů je potřeba poměrně moderní technologie, jsou zipy vlastně jen rozpracováním nápadů, které znali naši předkové od nepaměti: háček a klín. K zapínání šatů se obvykle používaly spony nebo provázky. Přestože knoflíky nalezli archeologové už ve starověku (poblíž Indu, asi 2600 let před Kristem), k zapínání se prý používaly až od 13. století v Německu, během následujících sto let se pak rozšířily po Evropě.

Odtud si je přivezli i obyvatelé Nového světa, po nějaké době jim ale knoflíky a tkaničky přišly zastaralé. Prvním průkopníkem zdrhovadel byl Američan Elias Howe.

 Elias Howe

Elias Howe, známý především pro zdokonalení šicího stroje

Jeho "zip" fungoval na zcela jiném principu než zipy dnešní. Na obou stranách zacelované mezery byly jakési kolejničky a na nich jezdci spojující obě strany. Když jste všechny jezdce posunuli na jednu stranu, vznikla mezera, naopak, když jste je roztahali podél mezery, měli jste zapnuto. Patent 8540 na "automatický, souvislý zapínač šatů" byl Howeovi udělen roku 1851 (PDF).

Zip - Patent 1851

Aby byli jezdci rozmístěni rovnoměrně, svazoval je provázek, který také zajistil snadnou použitelnost. Už před více než 150 lety se tedy šaty daly zapínat a rozepínat jedním tahem. Nevýhodou pochopitelně bylo, že obě strany musely být stále alespoň v jednom bodě (v našem případě na pravém konci) spojeny.

A ty boty do roboty

První zip, který bychom označili za zip i podle dnešních měřítek, vznikl až o 40 let později. Vynalezl jej Whitcomb Judson v Chicagu. Svůj pokus o snadné a rychlé zapínání bot přihlásil na patentový úřad pod názvem "clasp locker" (sponkový zámek).

Zip - Patent 1893 boty

Spolu s tímto patentem přihlásil také svou ideu zapínání šatů, která se ujala lépe.

Zip - Patent 1893

Zvláštností bylo, že jezdec byl určen pouze pro rozepínání nebo zapínání háčkového mechanismu, poté se oddělil a uchovával samostatně. Judson založil spolu s Harry Earlem společnos Universal Fastener Company, a rozhodli se prorazit se svým zdrhovadlem na trh.

Zip - Patent 1896

Problémy při masové výrobě a nespolehlivost prvních mechanismu ale jejich vstup do podnikání ztížily a málem zavinily krach firmy. Docházelo k řadě přeuspořádání a sídlo firmy kočovalo po Spojených státech. Jejich prodejní typ se jmenoval C-Cure (čti sí kjůr, tedy secure, bezpečný), ale kvůli svojí nízké spolehlivosti se z něj nestal hit ani při ceně 35 centů.

V roce 1906 přistoupil na palubu společnosti americký imigrant švédského původu, Gideon Sundback. Ten přišel s řadou vylepšení a konečně se mu, v roce 1913, povedlo vyřešit problém s nespolehlivými háčky. První verze zipu s do sebe zapadajícími zoubky, "Hookless Fastener No.1" (Bezháčkový Zapínák číslo 1), přinesl to, co známe s dnešních zipů - plnou oddělitelnost obou částí.

 Zip - Patent 1913

Separable Fastener, patent číslo 1.060.378 z roku 1913, plná verze zde v pdf

V další verzi pak Sundback opravil defekt způsobující rychlé opotřebování mechanismu a otevřel tak dveře úspěšnému komerčnímu využití. Kromě toho, že Sundback dotáhl k úspěšnému produktu patent Whitcomba Judsona, jej s tímto vynálezcem pojilo i pouto rodinné - Sundback se oženil s jeho dcerou.

Jak zip funguje?

Zipy, které používáme dnes, se od těch z roku 1914 příliš neliší. Každý ze zoubků má nahoře malý výstupek a dole odpovídající dolík. Při zapnutí dochází k tomu, že se zoubky, navedeny jezdcem, se mezi sebe napasují a drží díky výstupkům a dolíkům v sobě. Původně se vyráběly výhradně z mosazi, kterýžto materiál zajišťoval odolnost a dlouhou životnost.

Zip - Patent 1917

Jedním z prvních velkých zákazníků se stala armáda spojených států. Zipy vybavila v roce 1917 velké množství vojenského oblečení i vybavení, a v první světové válce už tak američtí vojáci šířili zipy po světě. V Evropě se zipy začaly vyrábět v roce 1919 v Birminghamu, zipu se dostalo pozornosti např. v roce 1924. Tehdy na výstavě ve Wembley zapnuli a rozepnuli jedno zdrhovadlo třimilionkrát, aniž by se porouchalo.

Zip

Jméno Zip pochází od jednoho z pracovníků firmy B. F. Goodrich Co. Když experimentovali s novým zipem, tento pracovník překvapeně pochválil mechanismus slovy: "It's quite a zipper!" Jiná verze tvrdí, že anglický název Zipper pochází z věty "Zip 'er up". Slovo zip jako takové je v angličtině mnohem déle, vzniklo z citoslovce napodobujícího rychlý pohyb objektu. Přestože si firma Goodrich registrovala slovo Zipper jako obchodní známku už v roce 1925, dlouho se z ní netěšila. Slovo zdomácnělo v jazyce a firma u soudu s požadavkem o ochranu ochranné známky neobstála - zbylo jí jen spojení Zipper Boots.

Bitva o poklopce

S posledním významným vylepšením zipu přišel ještě jednou Sundback, v roce 1936 mu patentní úřad vydal patent na "Slider", ve kterém zdokonalil zoubky i celou konstrukci. Od dnešních zipů je skutečně k nerozeznání.

Zip - Patent 1936 Zip - Patent 1936

Ve 30. letech se rozjela kampaň na podporu prodeje zipů coby pomocníků pro děti - slogany zdůrazňovaly samostatnost, kterou takto děti získají. První dámské šaty se zipem navrhla pařížská návrhářka Schtaparelli v roce 1930.

V takzvané "bitvě o poklopce" pak zip porazil knoflíky v roce 1937, kdy francouzští módní návrháři zapojili zipy do svých modelů. Magazín Esquire si liboval nad tím, že zip konečně zabrání "možnosti neúmyslného veřejného pohoršení". Nejspíš si neuvědomili, že i zip může člověk zapomenout zapnout.

A na Technetu samozřejmě nemůžeme zapomenout na nejslavnější moderní zip, tedy na kompresi ZIP. Jejím autorem je Phil Katz, a formát ZIP vymyslel částečně proto, aby se odlišil od tehdejší zavedené komprese ARC. Jméno ZIP bylo opět navrženo kvůli své "rychlosti", mělo evokovat, že komprese bude svižnější, než u konkurence. Kvůli tehdejšímu formátu souboru se navíc hodilo, že mělo právě tři písmena.

Odkazy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II
Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II

VIDEO 5. srpna 1917 stanovil tovární pilot firmy Siemens Schuckert Werke rekord ve stoupavosti. Se strojem SSW D.II se mu podařilo vystoupat za 35 minut a 30 sekund...  celý článek

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.