Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruské taktické střely Iskander-M by sousedy přiměly k poslušnosti

aktualizováno 
Ruská armáda pokračuje v zavádění a modernizaci taktických řízených střel země-země krátkého doletu Iskander. V současné době je těmito raketami vyzbrojeno devět brigád. Je to velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle.

Slabost Gorbačova

Iskander-M je moderní ruský raketový komplet odpalující taktické balistické rakety země-země krátkého doletu. Hlavní předností střel Iskander-M je vysoká šance penetrovat tu nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské a civilní objekty - velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, letiště, elektrárny, klíčové mosty, atd.

Ve výzbroji ruské armády je podle veřejných zdrojů 112 odpalovacích vozidel zařazených v devíti brigádách.

Tabulkové počty plně vybavené brigády jsou: 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jedno vozidlo pro zpracování dat. Jedna taková brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech a 24 ks v muničních vozidlech).

Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý s dvěma palebnými bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.

Oficiálně je dostřel balistických střel Iskander-M udáván 500 km. Je totiž vázán a omezen podle Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF Treaty (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) z roku 1987.

Podle ní Spojené státy a Rusko zničily všechny taktické a operační konvenční i jaderné střely s doletem 500 až 5500 km. Tato smlouva se netýkala střel odpalovaných ze vzduchu/moře a samozřejmě také ne mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missile).

Celkově bylo v rámci INF Treaty zničeno 2700 střel. Sovětský svaz se zbavil 1846 střel, mimo jiné mobilních raketových systémů OTR-23 Oka, což byl následovník střel Scud a předchůdce kompletů Iskander-M.

Podle dokumentu The Russian Operational - Tactical Iskander Missile Systems finského autora Stefana Forsse byl podpis smlouvy INF Treaty vnímán v Rusku jako výraz slabosti sovětského prezidenta Gorbačova vůči Západu, který takto Rusko neuváženě zbavil jedinečných zbraňových systémů (a politického nástroje - viz dále) schopných pronikat velmi hustou PVO nepřítele.

Právě zavádění kompletů Iskander-M má zacelit mezeru v takticko-operačním arzenálu zbraní ruské armády vzniklou po podpisu smlouvy INF Treaty.

V roce 2007 ruský premiér Vladimír Putin na mnichovské konferenci Wehrkunde navíc uvedl, že smlouva INF Treaty již neslouží ruským zájmům.

„Dnes má mnoho dalších zemí tyto střely, včetně Severní a Jižní Koreje, Indie, Íránu, Pákistánu a Indie. Mnoho zemí pracuje na těchto systémech a plánuje je začlenit do svého zbrojního arzenálu. Pouze Spojené státy a Rusko si na sebe vzaly odpovědnost nevyvíjet podobné systémy. Je jasné, že v takových podmínkách musíme zajistit vlastní bezpečnost,“ uvedl Putin na mnichovské konferenci v roce 2007. Zajímavé je, že ruský prezident nezmínil Čínu, která vlastní rozsáhlý arzenál střel krátkého a středního doletu.

Důvodem zavedení střel Iskander-M bylo podle Putina v roce 2007 také to, že „do Evropy jsou pumpovány nové zbraňové systémy.“ Řeč byla zejména o prvcích amerického protiraketového deštníku v Polsku (střely) a České republice (radar).

Iskander-M v ruské armádě

Zavádění Iskander-M do ruské armády probíhá kontinuálně od roku 2011. Do roku 2020 Iskander-M získají všechny plánované jednotky a budou nahrazeny také všechny raketové komplety krátkého dosahu OTR-21 Točka (max dolet 185 km). Ruský průmysl je schopen komplety Iskander-M vybavit dvě brigády každý rok.

Raketové komplety Iskander-M získá mimo jiné 152. raketová brigáda v Kaliningradu a 448. raketová brigáda v Kursku.

„V současné době všechna zařízení centrálního vojenského okruhu byla přezbrojena (na Iskander-M - pozn. red.),” uvedl nedávno pro RIA Novosti generálporučik Michail Matvejevskij, velitel raketových a dělostřeleckých vojsk ruské armády. „Dále bylo dokončeno přezbrojení v jižních a východních oblastech. Moderní raketový komplex Iskander-M přijatý v roce 2006 (první testovací kusy - pozn. red.) má velký modernizační potenciál, který umožní udržovat komplety na špičkové úrovni až do roku 2030.“

Zařazení kompletů Iskander-M
Datum zařazení JednotkaOblast Okruh
Říjen 201126. raketová brigádaLugaZápadní
Červen 2013107. raketová brigádaBirobidžanVýchodní
Listopad 20131. raketová brigádaKrasnodarJižní
Červenec 2014112. raketová brigádaŠujaZápadní
Listopad 201492. raketová brigádaTockojeCentrální
Červenec 2015103. raketová brigádaUlan-UdeVýchodní
Listopad 201512. raketová brigádaMozdokJižní
Březen 201620. raketová brigádaSpassk-DalnijVýchodní
Listopad 2016119. raketová brigádaJelanská oblast Centrální

Skutečný dolet Iskander-M

Jednou z největších otázek, leč zřejmě v praktickém důsledku naprosto zbytečnou, je, zda Iskander-M porušuje stále platnou smlouvu INF Treaty.

Přesné schopnosti a parametry střel Iskander-M nejsou veřejné. Nicméně podle Forsse, odvolávajícího se na otevřené zdroje jsou známy tyto parametry: raketový motor střely Iskander-M vyvíjí tah 25 sekund a střela následně dosáhne rychlosti 2,1 km/s a výšky 12 až 15 km.

Podle těchto parametrů, fyzikálních zákonů a na základně technických parametrů známých západních raket udělal Forss následující odhad skutečného doletu střel Iskander-M:

Střela Iskander-M s bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg má dolet 520 km. Při použití lehčí bojové hlavice o hmotnosti 480 kg, nebo jaderné hlavice o hmotnosti 400 kg (např. SS-23, síla 100 kt) je dolet 600 km s méně kvalitním raketovým palivem a cca 750 km s pokročilejším raketovým palivem. Podle Forsse to odpovídá americkému odhadu 700 km o doletu raket Iskander-M.

Fotogalerie

S kvalitnějším tuhým raketovým palivem, jaké je pravděpodobně použito v ruských mezikontinentálních střelách Topol-M a Bulava, lze zvýšit dostřel raket Iskander-M až na 1000 km.

Generálplukovník Vladimír Zartiský, bývalý velitel dělostřeleckých a raketových vojsk ruské armády, v roce 2007 pro deník Nězavisimaja Gazeta uvedl, že Iskander má mnohem větší potenciál, než bylo uváděno, a pokud se od smlouvy INF Treaty odstoupí, může být dostřel zvýšen. Podle expertů oslovených deníkem lze dostřel zvýšit právě až na 1000 km.

Nicméně v případě potřeby, pokud tomu již tak není, lze komplety Iskander-M vybavit podzvukovými střelami s plochou dráhou letu rodiny R-500. Střely vychází z vyřazených raket RK-55 Relief, které dokáží na vzdálenost 2000 - 3000 km dopravit konvenční nebo jadernou nálož (200 kt).

V současné době jsou některá odpalovací vozidla, označována jako Iskander-K, vybavena střelami s plochou dráhou letu Club-K s doletem 360 km.

Kruhová odchylka Iskander-M v cíli (CEP) je podle Forsse pouze 10 m. K dispozici je přitom široká paleta hlavic: od třištivo-trhavé, průbojné, se submunicí pro ničení plošných cílů až po jaderné. Přesnost střely přitom není závislá na satelitní navigaci, protože střela obsahuje elektro-optický senzor schopný vyhodnotit přesnou pozici cíle.

Střela je také velmi obtížně zasažitelná raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) nepřítele, protože je schopna během letu vykonávat velmi agresivní manévry a vypouštět klamné cíle.

Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M v centrální, západní a jižní...
Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M ve východní vojenské oblasti

Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M

Iskander-M jako politický nástroj

Hlavní předností střel Iskander-M oproti ICBM je snadnost, volnost, jednoduchost a flexibilnost jejich použití - zejména díky tomu, že nasazení střel Iskander rozhodují nižší velicí struktury.

Zatímco odpálení ICBM vyvolá zničující jadernou výměnu, použití střel Iskander-M je bráno jako součást konvenční fáze konfliktu. Země NATO proto velmi pravděpodobně nepoužijí jaderné zbraně, pokud Rusko použije střely Iskander-M ke zničení cílů v Alianci.

Iskander-M je proto především velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle. V případě nelibosti Ruska s vývojem v dalších zemích je vždy možné rozmístit do blízkosti těchto zemí střely Iskander-M, bez nebezpečných anotací na jadernou válku, a informovat, že střely Iskander-M jsou nezničitelné a zasáhnou jakékoliv místo v „neposlušném“ státu.

Západní média pak zajistí rozšíření informace ke všem posluchačům v cílové zemi, což vyústí v následný mediální nátlak na politickou reprezentaci cílové země.

Samozřejmě platí, že není reálný způsob, jak zjistit, zda jsou střely Iskander vybaveny jadernou hlavicí. V kombinaci s tím, že střely Iskander-M jsou jen velmi obtížně sestřelitelné současnými systémy PVO, Rusko kartu “Iskander” efektivně využívá při ovlivňování politického vývoje v sousedních zemích.

Zdroj: Russia Defensy Policy, Defence24

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf FBI Hoover tajil svou homosexualitu
Šéf FBI J. Edgar Hoover tajil svou homosexuální orientaci

VIDEO 26. července 1917 nastoupil na americké ministerstvo spravedlnosti John Edgar Hoover, první ředitel FBI, Federálního úřadu pro vyšetřování. Byl jedním z...  celý článek

Před 100 lety položili Jugoslávci základy svého státu
Před 100 lety položili Jugoslávci základy svého státu

VIDEO Před 100 lety podepsali chorvatští, černohorští, srbští a slovinští exiloví politici Korfskou deklaraci. Byl to první krok na cestě k samostatnému státu...  celý článek

Spona z upínacích pásů nalezená na místě dopadu.
Záhadná letecká havárie u Černého jezera. Dodnes nevíme, co se stalo

Nevíme kam a proč letěl pilot stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110 právě přes Černé jezero na Šumavě. Místo se mu stalo zřejmě osudným. Až mnoho let po válce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.