Jednoduché zařízení, které přemění elektrický proud na světlo a teplo. Lidem slouží žárovky od roku 1881, kdy byly uvedeny na trh T. A. Edisonem.
První typ na trhu měl uhlíkové vlákno (zuhelnatělé bambusové vlákno) a patici, na které je závit E27. Tento typ žárovkového závitu přežil do dnešních dní.
Jak budou mizet žárovky z obchodů
Éra klasických žárovek pomalu končí. Do roku 2016 totiž postupně zmizí a budou nahrazeny úspornými zdroji. Nejdříve odejdou do historie matné žárovky s horší energetickou třídou než A. a klasické žárovky s minimálně 100W příkonem a vyšší třídou než C. Ostatní energeticky neefektivní žárovky (vyšší třída než C) přejdou mezi nepovolené ve dvanáctiměsíčních fázích, jež vyvrcholí v září 2012, kdy zmizí všechny žárovky s výkonem nad 15 W.
Mýty kolem žárovky Edison není vynálezcem žárovky. Tu vynalezl Heinrich Göbel v roce 1854. Slavný vynálezce a podnikatel "pouze" dokázal u soudu, že prvenství ve využití patří jemu. Klasické žárovky jsou energeticky náročné. Na světlo přemění pouze 6 až 8 % elektrické energie. Zbytek energie je neužitečné teplo. Pořizovací cena žárovky je sice nízká, ale kvůli energetické náročnosti má tento zdroj světla vysoké provozní náklady. Náhrada žárovky kompaktní zářivkou (tzv. úsporná žárovka) se vyplácela v době třetinových cen el. energie ve srovnání s dnešní. V této době byla navíc pořizovací cena úsporné žárovky až trojnásobná ve srovnání s dnešní... |
Jak se rodí mléčná žárovka
Navštívili jsme továrnu OSRAM Slovakia v Nových Zámcích, ve které se vyrábějí světelné zdroje. Na jednotlivých linkách se zde vyrábějí různé typy osvětlení. Tak jako v jiných továrnách, i zde je možné výrobní program nahradit jiným. Konec prodeje klasických žárovek bude tedy znamenat konec linky a případně zahájení výroby jiného druhu osvětlení.
Venku je mráz, ale v hale je nepříjemně horko. Na linkách hoří plameny, teploměry zde proto ukazují teplotu od 27 do 33 °C.
Výrobní linka slouží pro výrobu jednoho typu žárovky. Rozkládá se na ploše o velikosti přibližně dvou panelákových obýváků. Schematicky vypadá jako písmeno Y. Jeden výrobní proud je pro baňku, druhý pro nožku. Na soutoku těchto dvou proudů se žárovka kompletuje.
Součástky, ze kterých se skládá klasická žárovka. Vlevo nahoře je talířek, dále přívodní elektrody a čerpací trubička. Spojením těchto součástek vznikne nožka s elektrodami a podpůrnými háčky. Úplně vpravo nahoře je vlákno žárovky.
Vlevo dole je polotovar baňky, následuje hotová nožka. Vakuově těsným spojením vznikne polotovar žárovky, který je vakuován a následně naplněn směsí argonu a dusíku. Poté následuje montáž patice. Vpravo dole je již kompletní žárovka.
Proud baňky
Do haly dorazí v papírových krabicích polotovary baněk. V této chvíli vůbec nepřipomínají žárovku, vypadají jako chemické sklo.
Dopravník s polotovarem baňky vstoupí do tunelové pece, ve které se postupně ohřívá na potřebnou teplotu.
Na horkou baňku se nanese bílý rozptylový prášek. Takto vznikne mléčný povrch baňky. Po elektrostatickém pokrytí vstoupí baňka do vypalovacího tunelu.
Jak vzniká svítící srdce žárovky - nožka
Baňka žárovky chrání její srdce, kterému se říká i na Slovensku nožka. I když se to nezdá, je to nejsložitější část žárovky. Při výrobě nožky se musí spojit několik skleněných polotovarů (talířek, tyčinka, čerpací trubička) a kovových částí (přívodní elektrody a podpůrné háčky). Vše s těsností na vakuum.
Po uchycení konců spirály do elektrod následuje zatavení podpůrných háčků z molybdenu (na fotografii). Nakonec stroje zarolují tyto podpěry kolem spirály z wolframového vlákna.
Kompletace žárovky
Na tomto stroji se k polotovaru žárovky připevní patice. Zaměstnankyně opravuje pouze strojem špatně nasazené patice.
Poslední operací v továrně je zabalení žárovky do krabice. Poté už cestuje ke spotřebitelům.