Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Největší zátah EU a USA odstavil 414 tajných domén, zatýkalo se i v Česku

  18:10aktualizováno  18:29
Američtí a evropští vyšetřovatelé provedli zatím nejúspěšnější zátah proti nelegálním serverům. Pozatýkali 17 podezřelých a zabavili více než milion dolarů v bitcoinech a v hotovosti. Hlavním cílem byl provozovatel Silk Road 2.0, kterým má být zatčený americký mladík Blake Benthall.

Takzvaná Silk Road 2.0 byla 6. listopadu uzavřena vyšetřovateli z USA a Evropy | foto: Reuters

Při společném zátahu amerických a evropských úřadů proti provozovatelům nelegálních serverů s nabídkou drog a zbraní - krycí jméno Operation Onymous - bylo zatčeno 17 lidí a uzavřeno na 400 podezřelých webů. Informoval o tom v pátek evropský policejní úřad Europol, podle něhož zásah probíhal v 18 zemích včetně Česka. Česká policie zatím k akci nesdělila žádné podrobnosti. Na operaci se kromě Europolu podílel americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), americká celní a imigrační služba (ICE) či evropská jednotka pro justiční spolupráci Eurojust.

Silk Road 2.0 skončil rok po prvním Silk Road

Americké úřady uzavřely nástupce internetového portálu Silk Road 2.0 (Hedvábná stezka), na kterém bylo možné obchodovat s drogami a dalším nezákonným zbožím. Jeho údajného provozovatele Blakea Benthalla úřady zatkly a obvinily ze spiknutí za účelem obchodu s drogami, praní špinavých peněž a dalších trestných činů.

Šestadvacetiletý Benthall, bývalý zaměstnanec společnosti SpaceX, se podle prokuratury stal provozovatelem portálu v prosinci, tedy měsíc poté, co Silk Road 2.0 spustil jeho nejmenovaný společník. Benthallovi, který na internetu vystupuje pod přezdívkou Defcon, nyní hrozí až doživotní vězení, píše agentura Reuters.

Portál Silk Road 2.0 zahájil provoz několik týdnů poté, co úřady loni v říjnu uzavřely původní Silk Road. Ten údajně provozoval Ross Ulbrich, známý pod přezdívkou Dread Pirate Roberts. Třicetiletý Ulbricht trvá na své nevině a v lednu ho čeká soudní proces.

Oba případy má na starosti manhattanský prokurátor Preet Bharara. "Jedno si ujasněme. Tato Hedvábná stezka, ať už má jakoukoli podobu, je cestou do vězení," uvedl prokurátor v dnešním prohlášení.

Portál Silk Road 2.0 umožnil anonymní nákupy drog a dalšího zboží více než 100.000 uživatelů z celého světa. Jako platidlo využíval populární internetovou měnu bitcoin. Hodnota obchodů na tomto portálu podle úřadů činila nejméně osm milionů dolarů (zhruba 180 milionů Kč) měsíčně. Úřady při vyšetřování využily tajného agenta, který pronikl mezi personál portálu.

Americká strana už ve čtvrtek informovala o zablokování známého internetového portálu Silk Road 2.0 (Hedvábná stezka), na kterém bylo možné obchodovat s drogami a dalším nezákonným zbožím. Zatčen byl i údajný provozovatel tohoto nákupního serveru Blake Benthall.

Operace se kromě České republiky účastnilo dalších 16 evropských zemí: Bulharsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Z neevropských pak USA.

Zablokování 414 cibulových domén

„Dnes jsme ukázali, že jsme společně schopni zasáhnout zločineckou infrastrukturu, která je důležitá pro organizovaný zločin. Nezablokovali jsme tyto služby jen v otevřené internetové síti, ale také v síti skryté systémem Tor, kde se zločinci dlouho cítili bezpečně. Teď jsme jim ukázali, že nejsou neviditelní, ani nedotknutelní,“ řekl na tiskové konferenci Troels Oerting, ředitel sekce pro kyberkriminalitu v rámci Europolu. Prohlášení je dostupné na webu EU.

Tor je volně přístupný software (open-source), který slouží k zamaskování IP adres identifikujících uživatele internetu. Kromě něj používají provozovatelé nelegálních serverů služeb takzvaného hlubokého webu, který je sice přístupný přes internet, ale vyhledávače ho nemohou, případně nechtějí zahrnout do svého indexu (s doménami končícími .onion, podle cibule v logu Tor).

Logo sítě Tor, která umožňuje anonyní procházení tzv. temného webu

Logo sítě Tor, která umožňuje anonyní procházení tzv. temného webu

Přestože Tor sám o sobě je pouze nástrojem a neslouží samozřejmě výhradně k nelegální činnosti, samotná jeho instalace a používání může uživatele umístit do hledáčku policie nebo tajných služeb.

Jak jsme to dokázali? Neřekneme!

Vyšetřovatelé odmítli specifikovat, jaké metody použili k odhalení identity podezřelých. „Je to něco, co si chceme nechat pro sebe,“" řekl Troels Oerting z Evropského centra pro vyšetřování kyberzločinu (Europol). „Budeme to tak moci zopakovat znovu a znovu a znovu.“

Provozovatelé opensourcové sítě Tor, nezisková organizace Tor Project, se k případu vyjádřil zdrženlivě. Přestože nemají informace o tom, jakým způsobem policisté postupovali, domnívají se, že nešlo o narušení bezpečnosti jejich sítě. „Zní to jako stará dobrá detektivní práce, která pořád funguje,“ řekl Andrew Lewman z Tor Project. „Je také možné, že se vyšetřovatelé zaměřili na konkrétní organizace a jednotlivce, kteří tyto sítě používají, nebo na hostingové společnosti, nebo něco ještě jednoduššího.“

Při zásahu bylo zablokováno 400 domén a stránek tohoto hlubokého webu, kde se mimo jiné prodává dětská pornografie, kradené zboží nebo třeba nabízejí služby nájemných zabijáků. Podle Digital Citizens Alliance nabízel jen samotný Silk Road přes 12 tisíc položek v kategorii nelegálních drog. V celém objemu drog prodávaných přes skrytý web mohou zavřené stránky představovat podle odhadů necelou třetinu obchodů. To ovšem neznamená, že by obchodníci skončili - mohou se jen přesunout na jiné stránky, které zavřeny nebyly.

Je lepší, aby se s drogami obchodovalo na ulici?

Reakce na zásah nebyla jen pozitivní. Novinář z The Washington Post se zamýšlí nad tím, že zásahy proti internetovým drogovým tržištím nejsou nejlépe využité prostředky. „Úřady samy přiznávají, že tyto online třžiště používá tisíce dealerů drog,“ říká Christopher Ingraham. „Když koupíte drogu od prodejce na internetu, který má hodnocení 4,9 z pěti, můžete si být docela jisti čistotou. Na druhou stranu, drogy nakoupené na ulici mohou být životu nebezpečné.“ To potvrzuje i FBI, která vzorky drog testovala v laboratoři.

Také Conor Friedersdorf v článku pro The Atlantic obhajuje názor, že zavírání on-line obchodů s nelegálním zbožím je pro svět spíš nebezpečné, než bezpečné. Ten se domnívá, že legální obchodování s drogami by zabránilo řadě vražd, nezdaněnému obohacování a dalších zločinů. „Uvědomte si, že lidé budou drogy kupovat dál,“ uzavírá. „Chtěli byste, aby to dělali v tichosti na internetu, nebo u vás v ulici?“

Anonymita (či pociťovaná anonymita) temného webu na druhou stranu může umožnit přístup k nelegálním službám i lidem, kteří by se v reálném světě jakékoli takové aktivitě vyhnuli. Argument tedy nelze brát jako neprůstřelný.

Aktualizace: Článek jsme doplnili o odkaz na prohlášení Europolu, seznam zapojených zemí a podrobnosti týkající se sítě Tor.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.