Počátkem ledna tohoto roku jsem se spolu s mými kolegy ze servisního střediska dozvěděl zdánlivě obyčejnou novinu. Budeme zajišťovat velkou akci pro polní nemocnici Armády ČR. Na tom samozřejmě nebylo nic neobvyklého. Jenže život je plný překvapení, a tak se ukázalo, že česká polní nemocnice se zrovna nachází v Afghánistánu, respektive v Kábulu na vojenské základně jednotek ISAF.
Vybavení každého nemocniční zařízení musí rok co rok projít BTK - bezpečnostní technickou kontrolou. Původní plánovaná doba působení polní nemocnice AČR v Afghánistánu byla jeden rok. Vzhledem k vývoji situace v Afghánistánu bylo v jejím průběhu rozhodnuto o prodloužení mise.
A jelikož je mnohem jednodušší převézt techniky do nemocnice než nemocnici k technikům, tak jsem 3. března spolu s dalšími asi 30 techniky z různých firem, několika tunami náhradních dílů a nářadí odletěl novým armádním speciálem směr Kábul.
Úkolem této nezvyklé posádky vojenského speciálu bylo během 14 dnů kompletně zkontrolovat a případně opravit veškerou nemocniční techniku. Každá drobnost rozhoduje o lidských životech, a proto prošlo důkladnou kontrolou vše od rentgenů, klimatizace, resuscitátorů až po poslední kolečko u postele.
Mým úkolem bylo zkontrolovat, aktualizovat a opravit veškerou infuzní techniku B. Braun, kterou je nemocnice vybavena. Jelikož se jedná o velmi spolehlivá zařízení, byly jen tři opravy - z toho dvě preventivní.
Hlavní část mé práce spočívala v aktualizaci softwaru Space systému na nejnovější verzi a v aktualizaci lékových knihoven, v seřízení a kalibraci přístrojů Infusomatů P, fm, fms a Perfusorů Compact...
Už vidím, jak si při slovech "polní nemocnice" okamžitě představíte M.A.S.H., a nebudete jediní. Ve skutečnosti se však jedná o moderní nemocnici splňující ty nepřísnější nároky. V některých ohledech předčí mnohé, které znáte z ČR.
Hlavní koridor a některé části jsou sice postaveny z dvojitého stanového plátna a nafukovacích nosníků, ale jinak se jedná o skládačku z kompletně vybavených kontejnerů. Nemocnice má také klasické uspořádání. Najdete zde operační sály, ARO, jednotku intenzivní péče, laboratoře, lůžkové oddělení, zubní ordinaci atd.
Ihned po příletu se nás ujal náčelník štábu nemocnice. Následovala stručná a přitom svérázná prohlídka a potom nutné zasvěcení do základních pravidel. Jedním takovým pravidlem, které je nutné mít na paměti, je identifikace ozbrojené strážní patroly.
Každý, koho namátkově v prostoru základy vybere, se musí identifikovat ID kartou a heslem, které se mění každý týden. Po prohlídce přišlo na řadu ubytování. V případě toho našeho se jednalo o klasické vojenské ubytování s patrovými postelemi a strohým vybavením.
O výzdobu se staraly nápisy na zdech a obrázky, které jako pozdrav budoucím obyvatelům zanechali předchozí obyvatelé, pravděpodobně francouzští vojáci.
Po dlouhé cestě však byla nejžádanější místností jídelna, kam jsme také hned směřovali.
Pro celou základnu funguje jedna společná. Kuchyni provozuje filipínský kontingent a personál tvoří Afghánci. Výběr jídel je stejně pestrý jako osazenstvo základny (mise se účastní přibližně 30 států). Pokud jste voják, za jídlo "platíte" kartou, pokud jste civilista, musíte stravu uhradit v hotovosti.
Akceptovány jsou dolary a eura. Ceny se pohybují okolo 2,5 eura za snídani, 10 eur za oběd a 8 eur za večeři. Ceny srovnatelné s průměrnou zahraniční restaurací. Zvukovou kulisu základny vedle hluku přistávajících a startujících letadel tvoří zvuk permanentně nastartované helikoptéry.
Ta je součástí ostrahy a současně s dalšími je připravena k případnému rychlému transportu raněných. Několikrát během návštěvy se z kopců nad Kábulem ozývala střelba. Jelikož je každý obyvatel Afghánistánu ozbrojený, nešlo posoudit, zda se jednalo o střelbu z průběhu ozbrojeného střetu, nebo o místní folklor.
Jeden den jsme při ranní kávě zaslechli o poznání silnější výbuch, který se ozval odkudsi z centra Kábulu. Následoval ho sloupec tmavého kouře. Později jsme se dozvěděli, že se sebevražedný atentátník v autě odpálil na kruhovém objezdu na cestě ke kábulskému letišti. Deset civilistů mu padlo za oběť.
Hned druhý den po našem příletu jsme se pustili do práce. Jako první bylo třeba provést údržbu jednotky ARO a operačních sálů, což jsou v každé nemocnici klíčová oddělení. Vše včetně opětovné sterilizace muselo být hotovo do dvou dnů.
Zbytek údržby nemocnice probíhal s ohledem na co nejmenší omezení provozu, nejdříve používané zařízení a nakonec rezervní přístroje. Jelikož je nemocnice mobilní a vše má své přesně určené místo a servisní pracoviště pro 31 lidí takovou součástí není, zřídili jsme si svá dočasná pracoviště v hlavním nemocničním koridoru.
Mně se podařilo ukořistit jeden volný stůl, a tak jsem mohl svou "kancelář" označit za komfortní. Ostatní kolegové byli nuceni improvizovat více. Jako stoly jim posloužily například poskládané krabice s pitnou vodou, kterých je základna plná.
Improvizace - v pozitivním slova smyslu - je vůbec jakýmsi výstižným slovem pro vojenskou základnu. Některé budovy na první pohled vypadají, jako by měly každou chvíli spadnout. Jako stavební materiál zde poslouží takřka vše, například transportní obaly na techniku apod. Jejich odolnost ale byla prověřena více než ročním provozem.
"Noční život" na základně řeší národní domy, "housy". Každý stát zastoupený v mezinárodních silách ISAF má vlastní. House je něco mezi barem, hospodou a místem pro společenská setkání. My jsme samozřejmě po celou dobu pobytu byli převážně návštěvníky "Czech housu".
Ten se na celé základně těší velmi vysoké oblibě i mezi jinými národy. A jak se říká, za vším hledej ženu, takže důvodem, kromě vysoké kvality nápojů, je i přítomnost žen, které v něm jako v jediném obsluhují. Barmanskou dvojici vždy tvoří jeden muž a jedna žena, každý den jiná dvojice.
K dostání je pivo, víno a nealkoholické nápoje. House se otevírá v sedm večer a poslední objednávku lze učinit před desátou večerní. Zavírací doba je pak v půl jedenácté, kdy na vše přijde pro jistotu dohlédnout vojenská policie.
Nikdy zde neuvidíte nikoho opilého, nepsané pravidlo zní tři třetinková piva a barman má právo nikomu víc nenalévat. Veškeré peníze, které "house" vydělá, se investují zpět do nákupu nápojů a zbylý výdělek je věnován na charitativní účely pro afghánské děti.
"Czech house" se stal během našeho pobytu i dějištěm oslav MDŽ. Vzhledem ke krátké otevírací době bylo třeba požádat velitelství základny o výjimku, která samozřejmě mnohem snáze projde, pokud je na oslavu pozván některý z velitelů.
Všechny přítomné ženy od velitele českého kontingentu obdržely květinu a dort jako od maminky, s kterým pomohli i ostatní návštěvníci housu. Všechny přítomné za barem obsluhoval zrovna přítomný náčelník štábu české jednotky.
Zlatým hřebem večera bylo vystoupení břišní tanečnice, ze které se nakonec vyklubal jeden z českých vojáků. Přesto jeho výstup sklidil zasloužený potlesk a svým uměním inspiroval i ostatní tanečníky.
"House" vojákům slouží jako místo zapomnění, kde aspoň na chvíli není válka, jež každého neustále obklopuje a jejíž jsou zde všichni součástí. Co válku naopak připomíná, jsou vlajky národů, které visí před hlavní budovou letiště.
Za celých čtrnáct dní našeho pobytu pouze jednou vlály všechny nahoře na stožárech, jinak vždy byly všechny spuštěny na půl žerdi. Civilistům, jako jsme byli my, bylo hned ze začátku doporučeno neopouštět základnu. Životnost "bílého" civilisty bez ozbrojeného doprovodu v Kábulu se počítá na desítky minut.
Další možnost, jak trávit volný čas, představuje samozřejmě sport. V čase našeho pobytu se zrovna uskutečnil národní turnaj v malé kopané a turnaj v elektronických šipkách. Vedle nemocnice je rovněž hřiště na plážový volejbal, vybudované českými vojáky.
Když jsme u plážového volejbalu, za zmínku stojí, že prach je jakýmsi synonymem pro celou základnu. Je všudypřítomný. Co pak Středoevropanovi chybí, jsou stromy. Na základně je jich velice málo a ze zeleně jsem narazil pouze na tři malé túje, které byly s patřičnou láskou opečovávány.
I když se rozhlédnete ze střechy letiště po okolí Kábulu, nikde neuvidíte větší skupinu stromů, háj nebo les. Většina stromů padla na topení v průběhu mnohaletých válek. V době naší návštěvy navíc probíhalo období vegetačního klidu, a tak kromě vojenského khaki nezahlédnete takřka nic zeleného. Absence zelené vegetace působí velmi depresivně a po návratu byl pohled na pučící a kvetoucí přírodu balzámem na duši.
Celá základna je rozdělena do několika soustředných perimetrů. Ve vnějším perimetru se nachází jakási zmenšenina afghánského bazaru. Hlavní sortiment tvoří rukodělné výrobky z polodrahokamů a dřeva. Údajně se zde dají pořídit i drahokamy.
Bez zkušeného oka se však jejich koupě nedoporučuje. Za necelých 300 Kč se zde dají pořídit ručně vyrobené šachy z polodrahokamů včetně hrací desky... Pokud byste si podobné chtěli pořídit v Čechách, museli byste sáhnout do kapsy pro několik tisíc. Určení ceny samozřejmě probíhá smlouváním.
Na základně jsme strávili čtrnáct dnů. Čtrnáct dnů, které se v běžném životě mihnou, aniž by z nich v člověku něco zůstalo. Těchto čtrnácti dnů se to rozhodně týkat nebude. Zážitky a zkušenosti se hluboko vryly do paměti a stále se připomínají.
Práce byla dokončena a my na střeše letištní budovy vyčkávali přílet našeho letadla. Na obzoru se objevil armádní speciál Airbus. Při pohledu na jeho stříbrnou siluetu s trikolorou a se lvíčkem na směrovce se do vás začne vkrádat neodbytný pocit hrdosti na to, že jste občanem České republiky.
| Kdo je Radomír Tománek? |
|
Po základní vojenské službě a privatizačních zmatcích v první polovině 90. let nastoupil v roce 1994 do nemocnice Bruntál jako technik na dialyzační středisko. V roce 2004 koupila dialyzační středisko společnost Eurocare, sesterská firma koncernu B. Braun. Do nové společnosti přešli i všichni zaměstnanci, pro které to znamenalo naučit se mnoho nových věcí a pracovat ve firmě s celosvětovou působností. V současné době má na starosti dialyzační středisko B. Braun Avitum v Bruntále, kde se dokončuje výstavba nového střediska, a opravy a servis infuzní techniky v Moravskoslezském kraji. V případě potřeby provádí servisní zásahy i v ostatních regionech republiky, a jak je vidno, klidně i ve Střední Asii. |
| PODROBNĚ: Vybavení polní nemocnice v Kábulu |
Polní nemocnice v Kábulu je vybavena nejnovější řadou infuzní techniky - Space systémem společnosti B. Braun. V době konání servisní kontroly byli v ČR jen tři technici schopní revizi těchto systémů provést. Armáda ČR v polní nemocnici používá šest sestav tohoto systému. Základní komponenty celého systému tvoří infuzní pumpa Infusomat® Space, lineární dávkovač Perfusor® Space, dokovací stanice pro tyto přístroje Space Station a dva druhy horních krytů pro dokovací stanice Space Cover Standard a Space Cover Comfort. Sofistikovaným ovládacím panelem s dotykovým aktivním LCD displejem je potom Space Control. Pro aplikaci léčiv a infuzních roztoků se běžně používají samostatné přístroje. Koncepce Space systému s dokovací stanicí však upřednostňuje seskupení jednotlivých pump a dávkovačů do komplexních sestav. Univerzálnost a zaměnitelnost jednotlivých přístrojů umožňuje nakonfigurovat sestavu přesně podle požadavků každého pracoviště a standardizuje použití infuzní techniky v celé nemocnici. Instalace pumpy či dávkovače do systému je naprosto jednoduchá a spočívá v pouhém zasunutí přístroje do příslušného "šuplíčku" v sestavě. Všechna nastavení, napájení i datová propojení proběhnou automaticky. Rozměrově naprosto shodný dávkovač i peristaltická pumpa znamenají pro personál možnost libovolně přeskupovat sestavy dle aktuálního typu léčby, nebo dokonce zvolit optimální výškové nastavení přizpůsobené vzrůstu obsluhující sestry či lékaře. Do jedné dokovací stanice lze umístit čtyři přístroje a vzájemně je možno propojit až šest stanic do jediného kompletu. Pro jednoho pacienta tak může být k dispozici až 24 pump a dávkovačů. Pumpy a dávkovače jsou velmi podobné nejen designem, ale zejména ovládáním jednotlivých funkcí, což opět usnadňuje obsluhu a výrazně snižuje riziko chyb. Kromě široké škály standardních funkcí obsahují přístroje několik dalších uživatelsky konfigurovatelných funkcí – výpočet dávky, seznam léčiv, režim makro, pomocná hlášení, blokování dat atd. Uživatelský komfort jistě zvýší i takové drobnosti, jako je možnost nastavení osvětlení displeje a podsvětlení displeje a klávesnic. |
