Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zatmění černé díry odkrývá tajemství raného vesmíru

aktualizováno 
V dubnu loňského roku provedl tým vědců sérii pozorování zatmění černé díry. Vyhodnocování trvalo téměř celý rok a nyní jsou k dispozici jeho výsledky.

galaxie NGC 1365

Mnozí z vás zřejmě slyšeli o zatmění Slunce či Měsíce, ale zatmění černé díry? Na první pohled to zní jako nesmysl, ale opravdu k němu došlo. A astronomové nelenili a využili tohoto nesmírně vzácného jevu k pozorování aktivního jádra vzdálené galaxie NGC 1365.

Samozřejmě že přesnější by bylo hovořit spíše o zatmění akrečního disku černé díry. Akreční dik je jakýsi plynný či plazmový prstenec kolem vesmírného objektu. Lze ho připodobnit Saturnovu prstenci, který má však pevný základ.  

Z černé díry samotné totiž, jak ostatně napovídá její název, žádné záření nevychází. To by pak už nebyla černá. Záření způsobuje materiál akrečního disku, který se při pádu do nitra černé díry (kde poté definitivně zmizí za horizontem událostí a tedy navždy z našeho dohledu) ohřívá na velmi vysoké teploty, řádově miliony stupňů.

Jak uvidět černou díru

Bezpečně vzdálený pozorovatel by tak díky tomuto záření mohl teoreticky vidět když ne přímo černou díru, tak aspoň její kontury. Jenže protože se v našem blízkém okolí naštěstí žádné černé díry nevyskytují, astronomům nezbývá, než zaměřit pozornost na obří černé díry v centrech galaxií. I ty jsou ale pro přímá pozorování dnešními dalekohledy velmi malé, a tak občas musí astronomům napomoct náhoda. Jako v případě pozorování středu galaxie NGC 1365, kdy se na spojnici mezi teleskopem a vzdálenou černou dírou na krátký čas objevilo husté mračno plynu, které záření akrečního disku zcela odstínilo. Porovnání snímků pořízených v průběhu celé události pak astronomům umožnilo získat cenné údaje.

Zatmění černé díry v galaxii NGC 1365

Supermasívní černou díru v galaxii NGC 1365, vzdálenou od nás asi 60 milionů let, sledoval smíšený výzkumný tým z amerického Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku a Italského astronomického ústavu, vedený Guidem Risalitim. V dubnu loňského roku uskutečnil pomocí vesmírného rentgenového dalekohledu Chandra sérii pozorování, jejichž vyhodnocení mu zabralo téměř celý rok.

Překvapivé výsledky

„Po léta se snažíme zjistit velikost tohoto rentgenového zdroje, ale až díky tomuto vzácnému zatmění jsme mohli učinit takový průlom,“ prohlásil Guido Risaliti. Jeho tým zjistil, že zdroj záření je asi sedmkrát větší než vzdálenost Země – Slunce. Tedy pouze desetkrát větší, než teoreticky odhadovaný průměr horizontu událostí černé díry. „Díky zatmění jsme se při svém průzkumu dostali mnohem blíž k okraji černé díry, než kdokoli před námi,“ dodává Martin Elvis, spoluautor studie.

Vědcům se též podařilo přibližně určit vzdálenost hustého mračna plynu, který zatmění způsobil, od černé díry. Z naměřených dat vyplývá, že oba objekty dělí jen setina světelného roku, což je třistakrát méně, než se všeobecně soudilo. „Aktivní galaktická jádra obsahují nejjasnější objekty ve vesmíru a zároveň se významně uplatňují při zkoumání raného vesmíru. Proto je pro nás velmi důležité porozumět jejich struktuře,“ tvrdí Guido Risaliti.

Prohlédnout si můžete i video (.mov) na stránkách Chandra.hardward.eu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.