Zatmění Měsíce trvá několik hodin | foto: AP

V noci zaplane rudě a zmizí Měsíc. Podívejte se na vesmírný úkaz

  • 100
V noci na pondělí nás čeká velice zajímavá vesmírná podívaná. Náš nejbližší souputník Měsíc se totiž dostane do stínu Země a dojde tak k jeho zatmění. Díky lomu světla, který tento úkaz provází, se navíc na chvíli z našeho pohledu zabarví do červené barvy. Navíc bude Měsíc tak blízko Země, že se hovoří o tzv. superměsíci.

Zatmění Měsíce není tak populární, jako zatmění Slunce. Důvodem je to, že je vidět většinou jen v noci a navíc není tak výrazné. Přeci jen stav, kdy se uprostřed dne setmí a zasažená oblast se na chvíli ponoří do tmy je poněkud atraktivnější, než když mizí na noční obloze Měsíc.

Barevný Měsíc

Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc však dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech

Zdroj: Česká astronomická společnost

Přesto má toto nadcházející zatmění určité kouzlo, už jen kvůli tomu, že Měsíc se díky lomu světla zahalí do naoranžovělé až načervenalé barvy. Důvodem je zemská atmosféra, která láme světlo. Je to stejné jako při západu nebo východu Slunce.

Je tu ale ještě minimálně jeden důvod, proč si přivstat nebo nejít vůbec spát a sledovat oblohu. Spolu se zatměním se totiž Měsíc v úplňku dostane na své ekliptické dráze nejblíže k Zemi, do tzv. perigea, kdy bude vzdálen 356 882 kilometrů. Naše oběžnice se tak může jevit větší asi o 14 procent než je průměr a o několik desítek procent jasnější oproti jiným úplňkům. Tento úkaz je označován jako superúplněk a za rok se opakuje několikrát, tentokrát je ale Měsíc nejblíže. Přehled vzdáleností měsíce můžete najít zde. K superúplňku dojde ve 03:47, což je zhruba hodina před maximem zatmění.

Právě kombinace všech výše zmíněných jevů dělá pondělní úkaz výjimečnějším.

Sledovat můžete z domova i na hvězdárnách

Pokud se rozhodnete tuto poměrně jedinečnou událost sledovat, můžete si najít nějaké místo, odkud uvidíte dobře jihozápadním směrem. Vydat se lze ale také na některou z hvězdáren, které pořádají veřejné sledování.

Zatmění Měsíce

Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 4 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Zdroj: Česká astronomická společnost

„Česká republika má hustou síť popularizačních hvězdáren, ale každá to bude mít jinak. Některá dokonce nebude mít pozorování třeba jen proto, že nad západní obzor už nebude mít výhled,“ řekl ČTK mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Zájemci o pozorování by se měli informovat o aktuálním programu hvězdáren. Určitě otevřeno bude mít observatoř ve středočeském Ondřejově.

Měsíc vychází asi šest minut po sedmé hodině večerní. Zatmění začíná ve dvě hodiny a jedenáct minut s maximem ve 4:47. Celé nebeské divadlo pak končí osm minut před půl osmou ráno. Celkem bude vše probíhat více než pět hodin. Úplné zatmění potrvá jednu hodinu a 12 minut.

Další zatmění Měsíce se sice objeví již za tři roky. Bude dokonce ještě delší, protože Měsíc projde přímo středem zemského stínu. Nebude ale souběžný se superměsícem. Je to již více než 30 let, co k takové kombinaci došlo. Příští taková souhra nastane podle NASA až v roce 2033.

26. dubna 2013


Témata: zatmění