Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Užijte si zatmění Slunce, příští bude až za 11 let

aktualizováno 
Pokud jste zatmění nemohli sledovat na vlastní oči, máte teď možnost podívat se alespoň na naše videa. Dnešní den je na zajímavé události bohatý, mimo částečného zatmění Slunce nastane i jarní rovnodennost.

Poprvé Měsíc „nakousl“ Slunce už v 9 hodin 37 minut. Bylo to největší zatmění nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Při zatmění bylo možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Těsně před půlnocí (přesně ve 23 hodin 44 minut) pak nastane jarní rovnodennost a začne astronomické jaro.

Díky TV NOE jste mohli celé zatmění sledovat on-line i s odborným komentářem. Záznam si můžete prohlédnout na přiloženém videu.

Kdy se dívat a kde hledat Venuši

Zatmění v Česku proběhlo nad obzorem v celém průběhu. Slunce dopoledne vyšlo 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začal „ukrajovat“ naši mateřskou hvězdu z pravého horního okraje. 

Jak bude probíhat částečné zatmění Slunce 20.3.2015.

Jak bude probíhat částečné zatmění Slunce 20.3.2015.

Jak čas plynul, zatmění bylo výraznější a temná silueta Měsíce v novu se postupně přesouvala doleva přes horní polovinu Slunce.

Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 % slunečního disku (platí pro souřadnice 50° severní šířky a 15° západní délky, což je nedaleko města Kouřim), se odehrálo v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupalo do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor.

Kde a kdy bude zatmění u vás?

Podívejte se na specializované stránky Astro.cz

Najdete zde i seznam a odkazy na hvězdárny, kde bylo možné zatmění pozorovat s profesionály. Na programu byl nejrůznější optické pokusy, přednášky i projekce úplného zatmění přes internetový webcast z pásu totality.

Zájemci mohli své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která za dobrých podmínek byla viditelná i pouhýma očima. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začal pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustil. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupalo do výše téměř 40° nad jižní obzor. Průběh úkazu na území České republiky se liší v minutách.

Jak vzniká zatmění

Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení. V Česku jsme ho mohli pozorovat 11. srpna 1999 (připomeňte si to zde).

Fotogalerie

Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.

Další výrazné zatmění Slunce na našem území uvidíme až 12. srpna 2026. Nejbližší zatmění Slunce bude malé (Měsíc „ukousne“ asi 17 %) a čeká nás 20. června 2021. Předchozí částečné zatmění Slunce nad naším územím proběhlo 4. ledna 2011. Nejbližší úplné zatmění Slunce u nás proběhne 7. října 2135.

Pracovnice pražského Planetária radí, jak pozorovat zatmění Slunce:

Dbejte na bezpečnost

Při pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost zraku. Ačkoliv půjde o opravdu výrazné zatmění, nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku.

Doporučujeme použít speciální brýle pro pozorování zatmění, které jsou k dostání na hvězdárnách, folii Baader AstroSolar, případně svářečský filtr stupně 13 a vyšší. 

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.