Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Závod o první družici Američané prohráli. Nepomohl ani Walt Disney

aktualizováno  0:25
Sovětský svaz i USA už v roce 1950 mají rakety, a teď soupeří, kdo jako první vypustí umělou družici. Ve hře je kromě prestiže také vojenská převaha. Zatímco Rusové pokračují ve vývoji, Američané se nemohou dohodnout, komu vesmírný program svěří.

Sovětský tým konstruktérů představuje svou družici - Sputnik 1 | foto: BBC, ČT


Spolupráce s ČT

Dokumentární rekonstrukci prvních letů do vesmíru můžete sledovat v seriálu z produkce BBC - "Závody v dobývání vesmíru" na ČT1.

Tento článek vychází z druhého dílu, který můžete zhlédnout v úterý 7. srpna od 20:00 na ČT1. Stránky pořadu zde.


Atomový věk započal

Spojené státy americké v roce 1945 světu ukázaly, jak ničivou zbraní atomová bomba je. O čtyři roky později přináší americká rozvědka zprávu, že i druhá velmoc, Sovětský svaz, úspěšně testuje jadernou pumu. USA přicházejí s vodíkovou bombou v roce 1952, o rok později ji má i Sovětský svaz. Nastává soupeření o jadernou převahu, které se promítne do života lidí na celé planetě a na zbytek 20. století ovlivní mezinárodní politiku.

Space Race - díl druhý

Kromě toho ale závody ve zbrojení umožňují dvěma mužům, aby si splnili sen, který by jinak těžko financovali. Wernher Von Braun, který po útěku ze služeb nacistů našel útočiště u americké armády, a Sergej Koroljov, kterého sovětská armáda pro jeho schopnosti propustila z gulagu, se připravují na další kolo vesmírného závodu. Pomyslným cílem je tentokrát vypuštění vesmírné družice. (O prvním "kole" si můžete přečíst v minulém díle )

Space Race - díl druhý

Raketa jako nositelka zkázy

Ruští velitelé, čerství majitelé atomové bomby, mysleli hned od začátku do budoucnosti. Na schůzce se konstruktéra Koroljova zeptali, zda by dokázal vyrobit raketu, která je schopná dopravit pětitunovou hlavici na vzdálenost osmi tisíců kilometrů. Taková raketa by byla schopná dopravit vodíkovou pumu nové generace na území USA. Koroljov byl zaskočen - takový požadavek mnohonásobně přesahoval jakékoli projekty, na kterých dosud pracovali. To také maršálovi Nědělinovi sdělil.
"Pochopitelně. Nicméně otázka je prostá - je něco takového možné?"
"Ovšem, soudruhu," odpovídá konstruktér.

Space Race - díl druhý

Koroljov doufá, že práce na tomto ambiciózním projektu jej přiblíží jeho snu o cestě do vesmíru. Prvním krokem bude vyslání umělé družice na oběžnou dráhu Země. Následovat by mohl pilotovaný let... Armádní špičky mu projevily důvěru a Koroljov se pouští do práce.

Amerika nabírá zpoždění - může za to nedůvěra

To jeho protivník v Americe si o takovém vývoji může zatím nechat jenom zdát. Von Braun i jeho německý tým přijel do USA v naději, že zde budou moci pokračovat v raketovém programu. Jenže zatímco Sověti spojují rakety s atomovým programem a dávají jim tedy prioritu, Amerika chce atomové pumy shazovat z letadel (má kolem Ruska dostatek letišť). Wernher Von Braun tak se svými lidmi pracuje na raketách krátkého doletu.

Brzy jej tato, podle něj podřadná, práce přestane bavit, a začne hledat způsoby, jak přesvědčit odpovědné činitele o důležitosti vesmírného programu. Když se mu to nedaří přímo (jeho nacistická minulost mu v tomto směru rozhodně neulehčuje), pokusí se oslovit veřejnost. Médiem je mu rodící se technologie - televize. Ve spojení s veleúspěšným Waltem Disneyem produkuje populárně naučné pořady o cestách do vesmíru.

Space Race - díl druhý

"Z družice na oběžné dráze bude Země, víc než tisíc kilometrů pod ní, vypadat jako gigantická, zářící koule. Přenádherný pohled. Amerika bude připomínat pestrou šachovnici zelené a hnědé, táhnoucí se až k zasněženým Skalistým horám a ohraničenou blankytně modrými moři. Velkoměsta na noční odvrácené straně Země budou vypadat jako blikající světýlka. A samotnou Zemi bude obklopovat absolutní čerň vesmíru. Skutečným cílem je dobývání vesmíru. A když se ho nechopíme my, udělá to jiný, možná méně mírumilovný národ..." slyšeli Američané mluvit nadšeného německého vědce z televizní obrazovky.

Space Race - díl druhý

Space Race - díl druhý


Podrobnosti o spolupráci Wernhera Von Brauna a studií Walta Disneye najdete v tomto dokumentu na stránkách NASA (anglicky). Ukázku z jednoho takového dokumentu můžeme zhlédnout na YouTube (anglicky).

Americká veřejnost se postupně nadchne pro prozkoumávání vesmíru a cesty do kosmu, původně ryze vojenská a vysoce utajovaná záležitost, se stanou veřejným tématem.

Space Race - díl druhý

A zdá se, že to zabralo. Kromě toho, armáda se rozhodla tajně vyvíjet špionážní družici, něco, o čem v Sovětském svazu zatím sní asi jen Koroljov. Prezident Eisenhower posléze oznámil počátek "mírového výzkumu vesmíru".

Raketa R7

Zatímco Von Brauna zná v Americe doslova každé malé dítě, Sergej Koroljov i jeho práce podléhají přísnému utajení. Spolu s dřívějším kolegou Gluškem hledají způsob, jak propojit více raketových motorů. Obnovují také myšlenku vícestupňové rakety, která odhodí nepotřebnou váhu a snáze vyvine potřebnou rychlost.

Zpráva, že Američané pracují na vypuštění družice, Koroljova vyleká a přiměje ještě k většímu pracovnímu nasazení.  Vzniká projekt rakety R7, na jejíž model se přijede podívat sám Nikita Chruščov, politický vůdce SSSR. Impozantní stroj, vážící 280 tun a schopný vyvinout tah přes 400 tun, Chruščova nadchne.

Space Race - díl druhý

Koroljov vycítil příležitost a samotnému vůdci SSSR předložil svůj návrh pro využití družice jako prostředku sledování jakéhokoli místa na zemi. Chruščov byl nejprve skeptický, nechtěl, aby cokoli stálo v cestě raketovému programu, ale když jej Koroljov ujistil, že stačí nahradit jednu hlavici jinou, dal své svolení.

Konstruktér neváhá a rozjíždí práci na družici, kódově označené "Objekt D". Spolupracují na ní desítky vědeckých institucí a dalších sovětských ústavů. Některý dodává měřící přístroje, jiný elektroniku. Tato spolupráce brzy přinese výrazný problém, jaký zná snad každý, kdo musel přimět součástky různých výrobců, aby vzájemně spolupracovaly - nekompatibilitu. Podniky nerespektují specifikace, posílají přístroje větší nebo těžší, a družice nabývá na rozměrech i hmotnosti, dosahuje stovek kilogramů. "To vypadá spíš jako nákladní vlak, než jako družice," neodpustí si kousavou poznámku Koroljov, zdeptaný neschopností podniků dodržet parametry zakázky.

Soutěž v rámci soutěže

Také Amerika zažívá nekompatibilitu, ovšem trochu jiného rázu. Von Brauna opět dožene jeho minulost a on se rozhodně zažádat o americké občanství. Podstoupí mnoho pohovorů a opět musí několikráte vysvětlovat, jak to bylo s jeho funkcí ve službách nacistické armády.

Space Race - díl druhý

Občanství Spojených států amerických nakonec Von Braun získá, důvěru ovšem nikoli. Vláda rozhodne, že družici bude vyvíjet americké námořnictvo, částečně stále ještě kvůli veřejnému mínění a nacistickému stínu. Von Braunovi a jeho týmu připadnou jiné, podřadnější úkoly. Konečně ale může pracovat na raketě s dlouhým doletem.

Jupiter C


Von Braunův tým sestrojí raketu Jupiter-C. Její hmotnost je "pouhých" 28 tun a výška 21,2 metry. Přesto dosáhne vynikajících výsledků - nejvyšší bod dráhy jejího letu činí 1096 km.

"A to je, pánové, výškový rekord. Můžete klidně ve Washingtonu nahlásit, že kdyby nám dovolili využít plnou kapacitu Jupitera Cé, mohli jsme se dnes zapsat do dějin," konstatoval s povzdechem Von Braun, když se dozvěděl výsledky letu z 20. září 1956. "Mohli jsme vypustit první satelit na světě... americký." Ale na to si dala armáda pozor - inspekce bedlivě sledovala start, aby Von Braun do vesmíru nepropašoval družici dříve než námořnictvo.

 Space Race - díl druhý

"Zvláštní zásilka. Přišla přímo z vesmíru. Zabalil jsem to a umístil do hlavice. Přežilo to vstup do atmosféry a spadlo to přímo do Atlantiku. První raketová pošta!" neskrývá své nadšení Debus, když svému kolegovi Von Braunovi ukazuje vzácný balíček.
"Musíme je přesvědčit, že my dokážeme družici vypustit," zaříká se Von Braun. Po troše zdráhání dokonce souhlasí s kolegovým návrhem a, riskujíce vojenský soud, tajně schovávají některé komponenty z výroby rakety. Budou se jim hodit, pokud posléze námořnictvo o zakázku přijde, ušetřili by si cenné měsíce práce. 

Trpělivost přináší růže

Space Race - díl druhý

V Sovětském svazu si na tak úspěšný stroj ještě musejí chvíli počkat. Raketa R7, ke které Koroljov upíná všechny naděje, právě podstupuje tradiční ruský "křest"...
Space Race - díl druhý

... ale ani to ji neuchrání od toho, aby krátce po startu vybuchla.

Space Race - díl druhý

Space Race - díl druhý



Ani další pokusy na prvním kosmodromu světa, Bajkonuru, nepřinášejí pozitivní výsledky a velitelům pomalu dochází trpělivost. Všichni Koroljovovi opakují, že jeho odvážný nápad spojit více svazků motorů je v praxi neproveditelný. Raketa R7 jich má hned 32, a právě tolik motorů se tudíž rozbije při každé neúspěšné zkoušce.

Space Race - díl druhý


V červnu 1957 dojde k další neúspěšné zkoušce rakety R7, tři další zkoušky jsou zrušeny kvůli závadám. Ani třetí zkouška není úspěšná - palivový blok se odpojuje záhy po startu, dříve, než vykoná svou funkci. 

To už je na soudruhy velitele příliš a Koroljov dostává ultimátum v podobě poslední zkoušky - pokud i ta bude neúspěšná, R7 končí a on možná také.

Něco ale Koroljovovi přece jen vrátí sílu do práce. Je to družice, kterou jeho tým maximálně odlehčil. Opustili těžkotonážní projekt "Objekt D" a namísto něj dali dohromady očesanou kompaktní verzi. "Snížili jsme váhu na pouhých třiaosmdesát kilogramů," chlubí se užaslému Koroljovovi Mišin.

Space Race - díl druhý

Družici, zbavené všech přístrojů až na jeden rádiový vysílač, se začalo říkat jednoduše Sputnik.

Den R7

Koroljov byl 21. srpna 1957 právem nervózní - jestli ani šestá zkouška jeho rakety R7 nevyjde, celý jeho program bude pravděpodobně zastaven. Po startu přitom nemohl dělat nic než čekat.

Space Race - díl druhý

Zpráva, že raketa úspěšně zasáhla sibiřský cvičný cíl, vyvolala ve všech přítomných nefalšované nadšení. Znamenalo to, že R7 uletěla přes 6000 kilometrů, trasu dostatečně dlouhou na to, aby zasáhla Ameriku. Velitelé jsou spokojení a shovívavě Koroljovovi dovolí: "A teď si můžete vypustit tu vaši družici."

Píp, píp, píp, píp...

A Koroljov se na družici skutečně těší jako malé dítě. V noci před startem se s kolegou zaposlouchají do primitivního pípavého zvuku, který bude vysílač na oběžné dráze vydávat. Podaří-li se jim zvuk zachytit, znamená to, že vypustili první umělou družici na oběžnou dráhu rodné planety.

Space Race - díl druhý

Ve 22:28 moskevského času 4. října 1957 se motory zažehnou a raketa R7 hladce opouští rampu. Ne jako zbraň hromadného ničení, ale jako nositelka celoživotního snu jednoho muže.

Space Race - díl druhý

Po více jak hodinovém čekání zachytí vědci ten očekávaný zvuk. Přerušované pravidelné pípání, v tu chvíli ten nejsladší zvuk na světě. Právě se zapsali do historie - první člověkem vytvořený objekt je na oběžné dráze Země.

Satelit se stal hlavní světovou zprávou. Sovětský ministr obrany Žukov prohlašuje, že stejně tak je SSSR schopen vyrobit mezikontinentální balistické střely. To vyvolává neklid mezi americkou veřejností, a samozřejmě ani americká armáda z toho není nijak nadšená.

Space Race - díl druhý

Sedni, Lajko. Čekej...

A to ještě netuší, že Koroljov plánuje další překvapení. Jen čtyři týdny po úspěšném startu Sputniku se Koroljovovi podaří dostat do vesmíru prvního živého tvora - psa jménem Lajka.

 Space Race - díl druhý

Lajku naložili do družice a pak čekala celé dva dni, zatímco pod ní připravovali raketu k odstartování. Její cestování vesmírem trvalo jen asi pět hodin, poté Lajka nejspíše podlehla následkům startu. Její návrat na Zem ale nebyl plánován, měla jen demonstrovat, že živí tvorové se mohou dostat do vesmíru.

Space Race - díl druhý

Space Race - díl druhýSpace Race - díl druhýSpace Race - díl druhý





Amerika dohání, co se dá

Američtí občané naplno využili médií, vláda musela napravovat svůj obraz. Ironie tomu chtěla, že si senát za obětního beránka chtěl vybrat právě Von Brauna. Ten měl co dělat, aby se udržel, když mu senátoři vyčetli neúspěch raketového programu. Konečně má ale příležitost si naplno postěžovat:

"Od chvíle, kdy jsme vkročili na americkou půdu, jsme byli já a můj tým podfinancováni a nevyužiti. Upozorňoval jsem na to celé ty dlouhé roky. Nemohu být hnán k zodpovědnosti za to, že můj zaměstnavatel, americká armáda, absolutně neuměl náležitě využít mých schopností."

Space Race - díl druhý

Výsledek se dostavil - Von Braun získává konečně povolení vypustit družici. Ale první pokus má stále námořnictvo se svojí raketou Vanguard, na jejíž špici umísťují objekt, který se má stát první americkou družicí.

Space Race - díl druhý

Raketa Vanguard není otestovaná, přesto, snad kvůli co nejrychlejšímu napravení image, armáda ke startu přizve snad všechna tehdejší média.

Space Race - díl druhýSpace Race - díl druhý



Jenže raketa po startu vystoupá do výšky sotva metr, načež exploduje. Jediná věc, která přežila explozi rakety nad odpalovací rampou, byl satelit. Odmrštěný silou výbuchu začal vysílat ze země nedaleko od místa startu.
Space Race - díl druhý

Von Braun a jeho kolegové škodolibě procházeli noviny, aby se pokochali neúspěchem svých "kolegů" z námořnictva. Vědí ale, že mají jen několik pokusů, a pak jim armáda zase příležitost odebere.

Space Race - díl druhý

Navíc nemají štěstí na počasí. Musejí čekat několik dní, až do posledního dne jejich termínu. Pak je teprve raketa připravená ke startu. Zatím dolaďují poslední maličkosti jejich sondy Explorer. Aby dělal čest svému jménu, byl narozdíl od sovětského Sputniku vybaven vědeckými měřícími přístroji, údaje z nich bude vysílat na Zem. Pokud uspěje.

Space Race - díl druhý

31. ledna 1958, čtyři měsíce po startu Sputniku, čeká i raketa Juno I nesoucí sondu Explorer na svoji šanci. Start proběhne bez problémů, a pak už zbývá jen čekat, zda stanice v Kalifornii zachytí vysílání z oběžné dráhy.

Space Race - díl druhý

Von Braunův tým s povděkem přijímá zprávu o úspěšném startu. Čeká je dlouhých 90 minut, než budou vědět, zda byli úspěšní. Ani po hodině a půl se nevzdávají - třeba ještě něco...

Space Race - díl druhý

"Opravdu?" Kolega pokládá telefon. "Pánové, pronikli jsme do vesmíru! Zpoždění vzniklo tím, že jsme se dostali na vyšší oběžnou dráhu, než jsme čekali. Řekl bych, že jsme zpátky v učebnicích dějepisu."

Space Race - díl druhý

Na tiskové konferenci Von Braun jen září: "Smysl svého života jsem odedávna spatřoval v propagaci kosmických letů. A dnes jsme odpověděli na sovětskou výzvu a otevřeli jsme tak i nám brány nebes."

Space Race - díl druhý

Na druhé straně Atlantiku přijímá Koroljov zprávu o úspěchu jeho amerického kolegy. Začínají ty opravdové vesmírné závody. Závody, ve kterých obě velmoci chtějí vyhrát.

A my si můžeme položit otázku: uskutečnily by se tyto lety do vesmíru, kdyby Koroljov i Von Braun nestáli proti sobě na stranách dvou protihráčů studené války? Nebo by v období míru žádný stát takové prostředky nevynaložil?

Odkazy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.