Chybí půda, chybí slunce. Netušíme ale, zda to někomu bude vadit.

Chybí půda, chybí slunce. Netušíme ale, zda to někomu bude vadit. | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Místo procesorů "vyrábí" v továrně zdravou zeleninu. Ochutnali jsme ji

  • 77
Tokio (Od zpravodaje Technet.cz) - V opuštěné továrně na výrobu procesorů spustila společnost Fujitsu pěstírnu salátu. Celý proces řídí cloudový serverový systém a vypěstovaná zelenina má být kvalitnější než ta z pole. Navíc ji lze takto pěstovat kdekoli, třeba i v podzemních garážích. Podobný projekt spouští i Toshiba.

Cloudový systém Akisai má umožnit pěstovat zeleninu v prostředích, kde tradiční způsoby zemědělské činnosti nejsou možné, a zefektivnit pěstování ve stávajících farmách.

Společnost Fujitsu spustila loni v červenci výzkumné centrum se dvěma skleníky o rozloze 352 metrů čtverečních a venkovními poli s rozlohou 1000 metrů čtverečních. Zeleninu zde pěstují v půdě, velké množství čidel snímá teplotu, vlhkost vzduchu, obsah CO2, vlhkost zeminy, nasycenost půdy živinami, kyselost půdy, intenzitu slunečního svitu a další parametry, které cloudový systém vyhodnocuje a automaticky jimi řídí zavlažovací systémy a ventilační systémy, dávkuje hnojiva, nebo aktivuje stínící systémy.

Moderní pěstování i v kancelářských budovách.

V únoru letošního roku společnost spustila další ověřovací projekt, cloudovým systémem řízenou hydroponickou pěstírnu v opuštěné továrně na výrobu integrovaných obvodů v Aizu-Wakamatsu v prefektuře Fukušima. Zastavěná plocha je 2000 metrů čtverečních. Pilotním projektem je pěstování salátu ve vodním roztoku v nádobách v regálech. Každé patro má vlastní přívod vody s živinami a osvětlení vlastními LED zářivkami. Vzduchotechnika je společná pro celou halu. Vše kontroluje velké množství čidel a samozřejmě řídí cloudový systém Akisai.

Houbovitá kostka pomáhá udržet kořeny v hydroponickém roztoku.

Systém je koncipován tak, aby dokázal vytvořit ideální podmínky pro růst konkrétního druhu zeleniny - jak z hlediska přístupu světla, tak vody, živin a vlastností vzduchu. V současnosti roste jeden salát do finální velikosti 50 - 60 dní, z pěstírny jich vyexpedují 3 500 denně. Většinu nákladů tvoří energie, ICT technologie tvoří je 5 procent nákladů. Továrna má samozřejmě vlastní solární elektrárnu, čímž se snaží o co největší míru energetické soběstačnosti.

Díky plně kontrolovanému prostředí má být pomocí systému Akisai vypěstovaná zelenina zdravější a kvalitnější než z tradičních farem a pěstíren. Podle Fujitsu se výrazně sníží či zcela vyloučí použití pesticidů, navíc má mít zelenina menší obsah draslíku, takže by si na ní mohli pochutnat i lidé s nemocnými ledvinami. Zrovna u salátu je podíl draslíku nízký, ale kupříkladu u luštěnin by mohlo být jeho snížení (bude-li možné) příznivé.

Takto koncipovanou pěstírnu je možné vybudovat například v nevyužitém patře kancelářské budovy, což je například v případě Japonska s minimálními prostory vhodnými k zemědělství, upadávajícím venkovem a městy plnými mrakodrapů velmi zajímavé řešení.

Model interiéru pěstírny výzkumného centra v Numazu.

"Zemědělští producenti jsou v nasazování ICT technologií oproti ostatním průmyslovým odvětvím velmi pozadu. Věříme, že je tu velký prostor pro inovace, a tak hledáme řešení, která by tomuto průmyslu pomohla," řekl nám během diskuze u kulatého stolu prezident společnosti Fujistu Masumi Yamamoto.

Salát pěstovaný v čistém prostředí má déle vydržet. Tento doletěl až do Prahy. Zarážející je množství obalového materiálu, snad je biologicky odbouratelný.

Rostoucí zájem ICT společností o oblast zemědělství se zdá být novým trendem, nikoli jen krátkodobým experimentem. Mimo Fujitsu oznámila spuštění testovacích pěstíren i společnost Toshiba. V její pěstební hale o rozloze 1 969 metrů čtverečních v Yokosuka v prefektuře Kanagawa panují téměř aseptické podmínky a pěstují v ní různé druhy zeleniny. Ročně jí chtějí vyprodukovat za 300 milionů jenů.

A jak salát vypěstovaný v extovárně na procesory, který neviděl slunce a nezažil půdu, vlastně chutná? Překvapivě dobře. Oproti "běžnému" salátu je sladší, chybí jemná hořkost, kterou má prý na svědomí právě draslík.