Kožnatka čínská

Kožnatka čínská | foto: kkic/Wikipedia

Vědecký bulvár: Želva vylučuje močovinu do tlamy, aby šetřila ledviny

  • 19
Želva kožnatka se přizpůsobila životu ve slané vodě velmi nezvyklým způsobem vylučování, myslí si vědci. Vylučuje močovinu tkání v tlamě, kterou si pak vyplachuje vodou. Její tělo tak nemusí vynakládat energii na odstraňování přebytečné soli.

Prosté otázky mohou vést k neuvěřitelným koncům. Třeba otázka, proč želvy kožnatky čínské strkají hlavu do vody, vedla k objevu jedné z nejneuvěřitelnějších adaptací v živočišné říši.

Kožnatka čínská je běžný druh želv z jihovýchodní Asie. Žije hlavně ve vodě, ale dokáže krátce přežít i období, kdy v jejím okolí vody výrazně ubude. Týká se to například pobřežních oblastí, které jsou při přílivu pravidelně zaplavovány, ale za odlivu jsou podstatně sušší. Ale i když jejich prostředí z velké části vyschne, želvy vyhledávají vodu. Nejen aby se v ní skryly, ale času od času jen proto, aby do ní ponořily téměř celou hlavu, všimli si biologové.

Proč? Vědci se domnívali, že na odpověď přišli, když zjistili, že želvy dokážou ve vodě dýchat a přijímat i další látky, například sodík (přístup ke studii je placený). Vše díky speciální tkáni v ústech, která prý připomíná rybí žábry. Ale to není celá pravda, dokázal v nové práci (zdarma zde) singapurský biolog Alex Yuen Kwong Ip s kolegy. Stejnými orgány v ústech mohou želvy také vylučovat močovinu. A hlavu noří do vody zřejmě proto, aby tělní odpad z úst vyplavily.

Důkazy jsou velmi přesvědčivé. Zvířata umístěná do suchého prostředí si namáčela hlavu v intervalech od 20 do 100 minut. Pokaždé přitom vodu jen nabrala a pak vyplivla. Když pak vědci ověřili složení kapaliny, zjistili, že se v ní objevuje neobvyklé množství močových látek. Také zjistili, že ve slinách želv bylo množství močových sloučenin 250krát vyšší než v krvi.

Protože biologie v posledních desetiletích sestoupila na úroveň popisování drobných detailů fungování zvířecích těl, vědci mohli přinést i další důkazy. Odhalili bílkovinu, která má na starosti spouštění vylučování močoviny z úst (je podobná jako u jiných zvířat, takže vědci věděli, co hledat). Určili i gen, podle kterého se tato bílkovina vyrábí, a zjistili, že v buňkách v tlamě želv je tento gen skutečně "zapnutý".

Neznamená to, že by želvy nepoužívaly i tradičnější vylučovací orgán (v případě plazů je to kloaka), ale hlavní roli hraje tkáň v ústech. U jiných druhů obvyklou cestou odcházelo zhruba jenom šest procent celkového objemu moči. Na druhou stranu, moč z kloaky obsahovala podstatně vyšší koncentrace některých odpadních látek než kapalina vylučovaná v tlamě.

Kožnatka čínská v nákupní tašce ze supermarketu v Šangaji. Tento druh patří do jídelníčku například čínské či korejské kuchyně.

Proč, proboha?

Jihoasijské želvy jsou ve svém "zvyku" zatím zoologickou raritou. Pravda, u přežvýkavců se močovina objevuje ve slinách, aby po polknutí "pohnojily" mikrobiální mikroflóru, bez které by zvířata nemohla zpracovat svou rostlinnou stravu (jeden doklad zde). Ale želvy jsou jediná známá zvířata, která se tímto způsobem zbavují většiny těchto odpadních látek.

Zřejmě jde o přizpůsobení jejich životnímu prostředí. Kožnatky se pohybují často v tzv. brakických vodách, tedy ve vodách se slaností někde mezi sladkou a mořskou vodou. Kdyby vylučovaly zcela normálně, musely by nejprve všechnu vodu na vytváření moči polknout, zbavit soli a pak vyloučit s odpadem, kterého se chtějí zbavit. To s sebou ale nese v případě brakické vody ( a samozřejmě i mořské) nutnost zbavit tělo soli, což je podle singapurských biologů pro plazí ledviny velmi náročný úkol. Pro zvířata by tedy mělo být výhodné se problému zcela vyhnout.

Autoři studie také v práci vyjadřují nesmělou naději, že studie by mohla přinést více než jenom jeden neuvěřitelný poznatek o životě kolem nás (i když i ten má svou cenu). Poznání přesného způsobu, jakým želvy tak netradičně vylučují, by možná mohlo pomoci v medicíně lidem, kteří trpí selháním ledvin. My jen doufáme, že se u želv neinspirují ve všem.


Témata: Asie, kuchyně, Zoo