Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


NASA ukázala dechberoucí snímek Země ze vzdálenosti 1,5 mld. kilometrů

  0:02aktualizováno  0:02
Sondě Cassini se při cestě kolem Saturnu podařilo nafotit Zemi v krásném panoramatu Saturnových prstenců. Podívejte se.

Země, jak je vidí sonda Cassini, ve vzdálenosti 1,44 miliardy kilometrů (šipka ukazuje její polohu | foto: NASA

Americko-evropská sonda Cassini už od roku 2004 krouží kolem Saturnu. NASA nyní zveřejnila zajímavou fotografii, která ukazuje naši rodnou planetu z neuvěřitelné vzdálenosti téměř 1,5 miliardy kilometrů, které pořídila právě Cassini.

Fotogalerie

Z takové vzdálenosti vypadá naše planeta jen jako větší tečka pod Saturnovým prstencem, a tak trochu nám připomíná, jak mohou být naše pozemské problémy ve vesmírném měřítku malicherné.

Snímek byl pořízený 19. července 2013 širokoúhlým fotoaparátem kosmické sondy Cassini. Je to jen jedna ze 33 částí mozaiky pokrývající celý Saturnův systém. Každá z těchto částí byla nasnímána 323krát při různých nastaveních a s použitím rozličných spektrálních filtrů.

Na snímku je vidět temná strana Saturnu, jeho prstence. Prstenec F a G a E jsou jasně vidět, přičemž prstenec F a okraj planety jsou přeexponované. U prstenců E a G byly provedeny úpravy jasu pro lepší viditelnost.

Nový snímek přitom není nejvzdálenější fotografií Země. Ta byla pořízena 14. února 1990, kdy sonda Voyager 1 letěla za oběžnou drahou Neptuna ve vzdálenosti asi 6 miliard kilometrů.

Cassini má i otce z Česka

Saturn

Saturn je plynnou planetou sestávající z vodíku a helia. Jeho prsteny podle propočtů budou existovat "jen" několik desítek milionů let. Postupně se rozplynou.

Den na Saturnu trvá asi deset hodin a 45 minut.

Primárním úkolem sondy Cassini je průzkum planety Saturn včetně jejích prstenců a měsíců.

Na projektu se podílí 250 vědců z USA a 17 evropských zemí, mezi nimi také český odborník Jiří Švestka z pražského planetária. Spolupracoval na konstrukci jednoho z přístrojů sondy - mimořádně citlivého analyzátoru kosmického prachu.

Jméno sondy se odkazuje na francouzsko-italského astronoma Jeana-Dominika Cassiniho (1625-1712), který objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce (Iapetus, Rhea, Dion a Thetis) a jako první zpozoroval, že mezi Saturnovými prstenci zeje mezera, nazývaná na jeho počest Cassiniho dělení.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace satelitu Iridium NEXT
Už žádné ztracené letadlo. Omlazené satelity Iridia na to dohlédnou

Dosud jediný a plně funkční telekomunikační systém Iridium s celosvětovým pokrytím se dočká deseti nových satelitů. Už je nutně potřebuje. Některé družice už...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.