Osobně nejspíše neznáte nikoho, kdo by doma, v kanceláři nebo batohu neměl počítač s procesorem od společnosti Intel. Ale stejně tak můžeme říci, že s velkou pravděpodobností neznáte mnoho lidí, kteří by měli procesor z produkce Intelu v tabletu nebo chytrém telefonu. A přitom nechybělo mnoho a vše mohlo být úplně jinak.
Alespoň tak to popsal v rozhovoru pro magazín The Atlantic Paul Otellini, který po osmi letech opouští křeslo generálního ředitele Intelu a odchází do důchodu.
Prohra jménem ARM
Šéfování Paula Otelliniho nelze označit jinak než jako úspěšné. Intel si vydobyl pozici nejdůležitějšího producenta čipů a procesorů a prakticky obsadil trh s procesory pro notebooky (84 %), desktopy (74 %) a servery (95 %). Ve vývoji x86 procesorů se dostal až k 22nm technologii a výkon posunul tak vysoko, že již běžné zákazníky nemusí zajímat. Výkonu mají zpravidla více, než potřebují.
Detail procesoru Intel Xeon. Určen je především pro servery.
Kde však Intelu kolem roku 2005 ujel vlak, je segment ultramobilních zařízení, tedy především tabletů a chytrých telefonů. Zde mají drtivou většinu procesory ARM konkurenčních výrobců. A nejspíše za to může jedno chybné rozhodnutí Paula Otelliniho.
Apple s Intelem, Apple bez Intelu
V roce 2005 byly vztahy společnosti Intel a Apple na výborné úrovni. Apple se po patnácti letech rozhodl vyměnit platformu a místo technologicky zaostávajících procesorů IBM PowerPC se rozhodl své notebooky osazovat procesory Intel. Z Power Macu se tak stal Mac Pro, z iBooku MacBook a z PowerBooku MacBook Pro. Od konce roku 2006 nekoupíte Mac bez procesoru Intel.
ČKDčasto kladené dotazy Proč Intel nevyrábí i ARM procesory? Proč jsou v tabletech a mobilech zrovna procesory ARM? Nabízí Intel něco srovnatelného s ARM procesory? |
Ve stejném roce přišel za Otellinim Steve Jobs s nabídkou, z dnešního pohledu neodmítnutelnou: Chystáme přijít na trh s novým mobilním zařízením a chceme, abyste nám pro něj vyráběli procesory. Bohužel pro Intel, Otellini tuto spolupráci odmítl.
"Musíte si uvědomit, že to bylo předtím, než byl iPhone představen a nikdo netušil, co bude znamenat," vyprávěl Otellini v rozhovoru pro The Atlantic. "Byl tu čip, o který měli zájem a za který chtěli platit určitou cenu a ani o haléř více. A tato cena byla pod našimi odhadovanými náklady. Nemohl jsem to vidět. Nebyla to jedna z věcí, kterou můžete dohnat na objemu. Zpětně můžeme říct, že předpokládané náklady byly chybné a že objem byl stokrát větší, než by si kdokoli pomyslel," vysvětlil své rozhodnutí bývalý šéf Intelu.
Apple se tak obrátil na konkurenci a své mobilní zařízení postavil na platformě ARM. Pro první iPhony zvolil procesory korejského Samsungu, od modelu iPhone 4 si je nechává vyrábět podle vlastního návrhu. Procesory pod svým jménem montuje i do všech tabletů iPad. Je více než pravděpodobné, že pokud by se Jobs s Otellinim dohodl, nezískala by platforma ARM vedoucí postavení na trhu ultramobilních zařízení.
"Odnesl jsem si z toho ponaučení, že i když rádi necháváme hovořit data, často jsem se nakonec spolehl na vnitřní pocit. Měl jsem jej poslechnout. Vnitřní pocit mi radil říci ano," otevřeně podotkl Otellini.
Nový šéf přinesl velké změny
Brian Krzanich není v Intelu žádným nováčkem, pracuje pro něj od roku 1982. Za tu dobu vystřídal několik pozic, především v oblasti řízení výroby a optimalizace výrobních postupů.
Nový ředitel Intelu Brian Krzanich
"Jsem velmi poctěn příležitostí vést společnost Intel. Máme ohromné prostředky, obrovské schopnosti a s ničím nesrovnatelné dědictví inovace a schopnosti realizace. Těším se na spolupráci s vedoucími týmů a zaměstnanci po celém světě, abychom pokračovali v naší hrdé tradici, současně směřovali ještě rychleji do ultramobilního prostředí a dovedli Intel do další epochy." prohlásil Krzanich v projevu při nástupu do funkce provozního ředitele.
Hned po nástupu do funkce začal s reorganizací společnosti. Významný je vznik zcela nové divize "New Devices", který se má zaměřit na nové technologie, vymýšlet neokoukané produkty a určovat trendy. "Nová divize bude mít za úkol přetvářet 'cool' technologie a inovované obchodní modely do produktů, které budou vést a tvarovat trh," píše se ve vyjádření Intelu pro magazín All Things D, které situaci příliš neupřesnilo.
Ředitelem "New Devices" se stal Mike Bell, dosavadní vedoucí oddělení mobilních zařízení. Mimo jiné stál i za zahájením portování operačního systému Android pro x86 procesory. Zatím veskrze minoritní záležitost bude díky uvedení procesorů Silvermont pro Intel velmi důležitá.
Internet věcí?
Co si pod novými zařízeními představit, je zatím otázkou bez odpovědi. Mohou to být zařízení rozšiřující mobilní zařízení o prvky rozšířené reality, jako jsou brýle Google Glass. Nebo to mohou být inteligentní systémy pro osobní automobily, bílou nebo třeba zahradní techniku.
Ale také to může znamenat, že se Intel pustí do vývoje zatím nepříliš probádané oblasti internetu věcí. Tak se označují předměty denní potřeby, které spolu vzájemně komunikují. Co si pod tím představit?
Internet věcí se do našich životů vkrádá pomalu a nenápadně. Náramek FLEX od společnosti Fitbit počítá ušlé kroky a uběhnuté vzdálenosti a počítá spálené kalorie. V noci hlídá spánkové cykly a ráno vás něžně a tiše probudí. Samozřejmě neustále komunikuje s chytrým telefonem nebo tabletem.
Sekačka vám do kalendáře zapíše poznámku "koupit náhradní strunu", sušička na displej telefonu oznámí, že je prádlo ještě vlhké, a proto prodlužuje dobu sušení. Automobil si sám zjistí, kdy na něj budou mít v servisu čas a dá vám na výběr jen volné termíny servisní prohlídky. Lednice při přepnutí na "prázdninový režim" upozorní robotický vysavač, že nemusí tak často jezdit, protože nikdo není doma. Miniaturní čip zašitý v oblečení může pračku varovat před použitím vysoké teploty nebo příliš velké rychlosti odstředění.
Právě internet věcí by mohl být pro Intel doslova zlatým dolem. Každé takové zařízení totiž bude potřebovat elektronický čip. Budou miniaturní, budou levné, ale budou jich potřeba miliardy.
