Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemi těsně minul asteroid. Známe ho teprve pár dní a bude se vracet

  10:25aktualizováno  19:01
Bezpečně, ale těsně minul Zemi malý asteroid o rozměrech do dvaceti metrů. Odhalil ho robotický teleskop americké armády, na kterém vojáci zkouší technologie sledování mezikontinentálních raket.
Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek | foto: Profimedia.cz

Těleso označované 2011 MD minulo Zemi ve výšce pouhých 12 000 kilometrů, což je 32krát blíže, než ji obíhá Měsíc. O události jsme vás již informovali v tomto článku.

Podle astronomů ale asteroid nepředstavuje žádné nebezpečí. I kdyby vstoupil do atmosféry, změnil by se v takzvaný bolid. Efektně by zazářil, dobře by se pozoroval, ale na zemský povrch by dopadlo pouze několik malých úlomků.

"Zdá se, že nebude nebezpečný ani pro družice na oběžné dráze kolem Země," řekl Technetu astronom Miloš Tichý z jihočeské observatoře v Kleti. I vyřazení některých satelitů by mohlo způsobit problémy a minimálně hospodářské škody. Planetka ovšem nevletí do nejhustěji obsazeného pásu tzv. geostacionárních družic, který Zemi obepíná nad rovníkem ve výšce necelých 36 tisíc kilometrů. 

Dráha asteroidu 2011 MD

Předpokládaná dráha asteroidu 2011 MD při průletu kolem Země. Jak je vidět, průlet gravitačním polem Země ji zcela změní.

Kolem Země proletěl 2011 MD v pondělí 27. 6. v 19:00:40 našeho času. V nejnižším bodě dráhy byl třikrát blíže Zemi než geostacionární družice, tedy asi 12 tisíc kilometrů nad námi. Z České republiky však průlet nebyl pozorovatelný. Odehrál se nad jižním Atlantikem.

Otázkou je skutečná velikost asteroidu. Zatím známe totiž pouze jeho takzvanou hvězdnou velikost a na jejím základě odhadujeme rozměry v metrech. Odhady se podle NASA pohybují zatím mezi osmi a dvaceti metry.

Dříve bychom takový asteroid úplně přehlédli

Není neobvyklé, že jsou takováto tělesa zachycena pozemními teleskopy až krátce předtím, než se dostanou do atmosféry (blížící asteroid se však do ní nedostane) nebo proletí v blízkosti Země. 

"Ještě před deseti, patnácti lety by nám takový objekt unikl úplně," říká Miloš Tichý z jihočeské observatoře na Kleti. Změna je podle něj výsledek technologického pokroku a rozvoje velkých projektů na sledování těles pohybujících se v blízkosti Země.

"Dnes máme pokrytou už skoro celou oblohu," říká český astronom a vysvětluje: "Pozorování na rozdíl od minulosti provádí více observatoří, i když většinou stále samozřejmě amerických, a navíc je na ně navázaný celý systém dalšího sledování vyhodnocování dráhy objevených těles."

Většina projektů je financována NASA, ale ne všechny. Meteorit, který nás v pondělí večer mine, objevil ovšem minulou středu systém provozovaný americkou armádou. Projekt nazvaný Linear jí slouží k ověřování technologií sledování rychlých objektů.

"Z technického hlediska je jedno, jestli jde o balistickou raketu, nebo blízkozemní planetku," říká Miloš Tichý a dodává: "Sice nevíme, jakou tam používají technologii, to nikomu neřeknou, ale víme, že mají velmi dobré výsledky."

Objekt 2011 MD se podle výpočtů astronomů dostal do těsné blízkosti Země naposledy v roce 1962 a 1963. Po pondělním blízkém setkání by pak další průlet měl následovat roku 2024, ale už ve vzdálenosti zhruba patnáct milionů kilometrů. A pak v roce 2049 to bude na jeden a půl milionů kilometrů.

"Ale s odhady bude přece jenom lepší si počkat na skutečný průlet," říká Miloš Tichý. Gravitace Země dráhu planetky zcela změní. I malé nepřesnosti v současných odhadech se pak při tom mohou "znásobit". Navíc zatím nejsou k dispozici výsledky radarových měření (dosud objekt sledovaly jen optické teleskopy), které mají údaje o dráze o jeden nebo dva řády zpřesnit.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

BENTER Invest s.r.o.
Firemní konzultant - HPP

BENTER Invest s.r.o.
Praha
nabízený plat: 15 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.