Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Leo Beranek ve 102 letech. Pomohl založit internet a utišit letadla

  12:20aktualizováno  13:58
Leo Beranek, americký inženýr s českými kořeny, je označován za génia v oboru akustické expertizy. V padesátých letech ale prozíravě rozšířil svůj zájem i na počítače a stál tak u zrodu dodnes nejpoužívanější internetové komunikace. Doktor Beranek zemřel ve věku 102 let.

Leo Beranek, americký inženýr s českými kořeny (1914 - 2016) | foto: LeoBeranek.com

Hlavní sál budovy Organizace spojených národů, kde se schází Valné shromáždění OSN. Akustika v této budově byla první zakázkou Berankovy společnosti BBN Technologies v roce 1948.

Hlavní sál budovy Organizace spojených národů, kde se schází Valné shromáždění OSN. Akustika v této budově byla první zakázkou Berankovy společnosti BBN Technologies v roce 1948.

Odborná veřejnost si bude doktora Leo Beranka nejspíše pamatovat jako mistra, který navrhl sál v budově OSN. Nebo jako autora slavné Symfonické síně v Bostonu, kde ostatně Beranek v roce 2014 oslavil své sté narozeniny.

Pro fanoušky techniky je ale podstatná Berankova vize. Už v padesátých letech předvídal význam počítačů a svou firmu, dosud specializovanou pouze na akustiku, přeměnil na jedno z nejlepších odborných pracovišť zkoumajících možnosti počítačových technologií. Díky tomu se Beranek a jeho firma významně zasloužila o počátky Arpanetu. Tato původně uzavřená americká síť se postupně rozvinula v tu neuvěřitelně flexibilní a celosvětovou síť, kterou dnes internet je. Berankův podřízený pak poslal vůbec první e-mail v historii.

„Nikdy jsem nesnil o tom, že by se internet tolik rozšířil a používalo jej tolik lidí. To proto, že první mainframe počítače, na kterých běžel Arpanet, vlastnilo velmi omezený počet uživatelů,“ svěřil se ve svých vzpomínkách Beranek. „To se ale zásadně změnilo, když přišel na trh osobní počítač. Hned jsem viděl, že je s osobním počítačem radost pracovat, a to je důvod, proč se tyto inovace dočkaly takového všeobecného úspěchu.“

Skromné začátky a láska k technice

Leo Beranek se narodil 15. září 1914 v americké Iowě. Jeho otec, farmář, pocházel z Čech, matka byla učitelkou, později rovněž pracovala na farmě. Leo si z dětství pamatuje i svou prababičku Annu Beránkovou a její makové koláče (“kolaches“, jak jim říkají Američané).

„Děti na farmě se rychle naučí vylepšovat věci a hledat praktická řešení,“ vzpomíná Beranek. „Říkám si, nakolik mě to ovlivnilo v mém pozdějším rozhodnutí stát se inženýrem. Můj profesionální zájem o komunikaci téměř jistě začal v červnu 1924, kdy otec přinesl domů elektronkové rádio. Zhltl jsem instrukce, naistaloval jsem anténu i uzemnění a poslouchal jsem vše, co se dalo naladit...“

Jeho matka zemřela, ještě než Leo oslavil 12 narozeniny, a rodina se poté z farmy přestěhovala k prarodičům. Poté se jeho otec znovu oženil a všichni se přestěhovali do Mount Vernon. Leův otec zde spoluvlastnil železářství (Beranek Hardware), což středoškoláka nesmírně bavilo. Edward Beranek svého syna povzbudil k tomu, aby se naučil, jak funguje rádio a mohl si tak přivydělávat opravami a instalacemi. Leo vystudoval korespondenční seminář a brzy začal v oboru podnikat.

Mount Vernon a Cornell College ve státě Iowa

Mount Vernon a Cornell College ve státě Iowa

Našetřil si dostatek peněz na to, aby se přihlásil na prestižní Cornellovu univerzitu. Peníze na školné si z banky vybral právě včas: „Viděl jsem, že jsme na pokraji ekonomické krize, a bál jsem se o osud svých peněz. V srpnu 1931 jsem si šel vyzvednout 400 dolarů (dnes odpovídá cca 150 tisíci korunám, pozn. red.) a bankovní úředník se mě zeptal, na co to potřebuji. Vysvětlil jsem, že je to na školné na Cornellu, a on řekl: kdyby to bylo na cokoli jiného, nedal bych ti je. Hned jsem peníze odnesl na univerzitu a splatil první splátku. Bylo to na poslední chvíli. Druhý den banka zavřela a už neotevřela. O zbývajících sto dolarů jsem přišel.“ Po dobu studia se Beranek živil jako pomocník na stavbách, opravami rádií, ale našel si čas i na hraní v kapele.

Lidé od rádia si musí pomáhat

Na Cornellově univerzitě studoval Beranek fyziku a matematiku: „Brzy jsem se spřátelil se spolužákem, se kterým jsem chodil na matematiku. Harold měl licenci na amatérské rádiové vysílání a vtáhl mě do tohoto světa. Musel jsem se naučit morseovku a složit test. Jásal jsem hlasitě, když jsem prošel a přidělili mi identifikátor WRER.“

Harvardova univerzita v americkém státě Massachusetts.

Harvardova univerzita v americkém státě Massachusetts.

Úplnou náhodou - respektive díky své ochotě pomáhat - se potkal s člověkem, který nasměroval jeho další kariéru: „Po cestě z Cornellovy knihovny jsem viděl cadillaca u chodníku, měl prázdnou pneumatiku, a vedle něj smutně vypadajícího dobře oblečeného muže. Byl nadšený, když jsem mu nabídl pomoc.“ Tento muž - Glenn Browning - prý uznale kvitoval, že se Leo zajímá o rádia. Povzbudil jej, aby pokračoval ve studiích na Harvardu. „Tam mě nevezmou, to je škola pro bohaté, vyhrkl jsem. Ale on mě uklidnil, že mají celou řadu stipendií a že jej mohu uvést jako doporučující kontakt,“ popisuje Beranek, jak se dostal ke svému doktorskému studiu na Harvardu.

Od akustiky do budoucnosti

Na Harvardské univerzitě Beranek získal druhý magisterský titul v oboru komunikačních technologií. Při studiích se seznámil s profesorem akustiky, Frederickem Huntem, a pod jeho vedením získal v roce 1940 doktorát. Na Harvardu zůstal až do roku 1946 jako odborný asistent.

Za druhé světové války se Beranek nejen oženil, ale také se podílel na vylepšení rádiové komunikace mezi letadly a zemí. Do té doby byla komunikace z vyšších letových hladin obtížná až nemožná.

Massachusetts Institute of Technology

Massachusetts Institute of Technology

Po válce Beranek přijal nabídku prestižního MIT, kde dostal místo technického ředitele akustického oddělení. Zde se také setkal s Richardem Boltem; s ním a ještě se svým studentem Robertem Newmanem brzy na to založil společnost Bolt, Beranek & Newman Technologies.

Původně se společnost zabývala jen výzkumem a analýzami v oblasti akustiky. Beranek byl ale fascinován počítačovými systémy a rozhodl se změnit směr: „Jako prezident B.B.N. jsem rozhodl, že se budeme věnovat i výzkumu systémů, ve kterých spolupracuje člověk se strojem. Měl jsem pocit, že akustika je celkem omezené pole působnosti, a navíc nikdo nenabízel konzultace v oblasti počítačových systémů,“ uvedl Beranek pro svůj nekrolog v New York Times v rozhovoru v roce 2012.

U počátků internetu

Beranek najal jednoho z průkopníků v oblasti počítačového výzkumu, doktora Josepha C.R. Licklidera. Ten Beranka přesvědčil, že firma potřebuje vlastní počítač. „Koupili jsmedigitální počítač od Digital Equipment Corporation,“ vzpomínal Beranek. „Díky tomu jsme mohli nalákat talentované lidi z MIT a Harvardu. A díky tomu jsme dostali i zakázku od ARPA na vývoj Arpanetu.“

Vládní agenturu ARPA (dnes známá jako DARPA) založil americký prezident Dwight Eisenhower v roce 1958 v reakci na sovětský úspěch, který doslova obletěl svět - Sputnik 1. Cílem bylo zvýšit technologickou připravenost USA.

Síť Arpanet v roce 1980

Síť Arpanet v roce 1980

Licklider byl jeden z prvních, kteří přišli s myšlenkou propojené počítačové sítě a v roce 1963 i s myšlenkou „intergalaktické sítě“, která později Lickliderovi zřejmě dopomohla k povýšení přímo v rámci organizace ARPA.

V roce 1969 to byla právě Berankova firma, která vyhrála vládní zakázku na postavení sítě Arpanet. Po této síti byl pak o dva roky později poslán i první e-mail (více v našem článku).

Celoživotní láska ke zvuku (a k tichu)

Samotný Beranek byl uznávaným „akustickým géniem“ a jeho nejúspěšnější kniha z roku 1954, v odborných kruzích dodnes populární po celém světě, se zevrubně zabývá právě teorií akustiky. V jiné slavné knize Beranek popisuje akustické vlastnosti nejslavnějších koncertních místností.

„Zajímal jsem se také o to, jak tiché musí místo být, aby v něm lidem bylo příjemně,“ řekl Beranek v rozhovoru v roce 2009 (vzpomínkový rozhovor je dlouhý dvě hodiny, k dispozici je i interaktivní přepis). „Jinými slovy, lze napsat předpisy tak, aby třeba v kanceláři nebyl přílišný hluk? A jaké jsou standardy, jaká jsou očekávání lidí v různých prostředích?“

Beranek se přímo zasloužil o ztišení jednoho obzvláště hlučného prostředí. Když firma Boeing v roce 1958 tvrdila, že její proudová letadla nejsou o nic hlasitější než vrtulová, Beranek je vědeckým testem usvědčil z omylu. Firma Boeing pak nainstalovala tlumiče hluku a tuto praxi převzali i ostatní výrobci.

Beranek ale za svůj asi největší úspěch, a nejzábavnější část své práce, považoval vylepšování akustiky koncertních místností: „Nejvíce si vážím těch ocenění od Akustické společnosti USA nebo od Audio Engineering Society. To jsou zlaté medaile. A pak si samozřejmě cením prezidentské medaile za vědu, kterou jsem dostal se svými studenty.“

Křišťálová Lupa 2016

Aktualizace: Do článku jsme doplnili vzpomínky Leo Beranka na dětství a počátek jeho kariéry v akustice. Doplnili jsme podrobnosti o síti Arpanet.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.




Sony MDR-RF865RKSony MDR-RF865RK

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.