Věřit v boha se zdá být vcelku rozumná volba, na níž můžeme jedině vydělat. Jestliže bůh není, nic neztratíme, jestliže je, můžeme poměrně dost získat. Tato úvaha známá jako Pascalova sázka bývá používána coby argument pro víru v boha už od sedmnáctého století, kdy s ní přišel známý filozof Blaise Pascal. Na misku vah by se však asi mělo položit i to, jak se projeví naše víra či nevíra v boha na kvalitě našeho „předsmrtného“ života. Žije se věřícím lépe, nebo hůře než nevěřícím?
Na takovou otázku se samozřejmě neodpovídá snadno. Evoluční psychologové z Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy se nejen o to v současnosti snaží za pomoci internetu a sociálních sítí. Hlavně skrze ně získávají totiž účastníky (mimo jiné) do velké dotazníkové studie, ve které chtějí vytipovat sociální a biologické prediktory úzkosti, strachu fobií a depresí. Zatím se do experimentu zapojilo více než šest tisíc lidí z celé republiky (3 000 mužů s průměrným věkem 34,1 roku, 3 400 žen v průměrném věku 31,3 let). Nejčastěji měli účastníci dokončený nebo právě studovali magisterský stupeň vysokoškolského vzdělání.
Předběžné výsledky získané analýzou tohoto vzorku ukázaly, že fyzické i psychické zdraví, kvalita života i některé postoje velké části osob věřících v boha (u nás tedy většinou křesťanů) a osob nevěřících se skutečně v některých směrech výrazně liší.
Jak se k tomu dospělo: respondenti na stupnici 0-100 odpovídali mimo jiné na tři otázky „Souhlasíte, že byl člověk ve své současné podobě stvořen bohem nebo jinou inteligentní bytostí v jediném okamžiku zhruba před deseti tisíci lety?“, „Souhlasíte, že se člověk vyvinul prostřednictvím biologické evoluce během milionů let, tento proces byl ovšem usměrňován bohem či jinou inteligentní bytostí?“ a „Souhlasíte, že se člověk vyvinul prostřednictvím biologické evoluce během milionů let, bůh ani jiné inteligentní bytosti neměli na jeho vzniku žádný podíl.“ Odpověď 0 znamenala „naprosto nesouhlasím“, odpověď 100 znamenala „naprosto souhlasím“.
Na první otázku (bůh) odpovědělo spíše kladně 7,5 % osob, na druhou (bůh prostřednictvím evoluce) 26,5 % osob a na třetí (jen evoluce) 75,6 % osob. Druhá otázka se s první ani třetí nevylučuje, takže celkový součet je pochopitelně vyšší než 100 %.
Stejné osoby v jiné části dotazníku opět na stupnici 0-100 odpověděly, zda si myslí, že je měla jejich matka ráda, jejich otec rád, za jak významné považují pomáhat potřebným, nebo chovat se vždy čestně, zda v minulém roce tito lidé zakusili radost, smutek, lásku, nenávist, zda se bojí smrti, strašidel, tmy, vrahů a nemoci, zda trpí některými psychickými potížemi, zda věří, že Zemi občas navštěvují zástupci mimozemských civilizací, nebo že stát a jiná vládnoucí uskupení používají zdánlivě neškodné programy ke kontrole a manipulaci obyvatel (například prostřednictvím očkování, fluorované vody), a nebo že chod tohoto světa je ve skutečnosti řízen tajnými spolky či skupinami elit (např. Svobodnými zednáři, Ilumináty, skupinou Bilderberg) usilujícími o zavedení jedné celosvětové vlády.
Respondenti byli rozděleni do šesti kategorií podle toho, jak moc souhlasí s výrokem, že člověka stvořil Bůh 0 -vůbec ne, 1 -na 2 -20%, 2 - na 21-40%, 3 - na 41-60%, 4 - na 61-80% a 5 - na 81=100% a pro každou kategorii bylo spočítáno, na kolik procent její členové souhlasí s výrokem, že Zemi občas navštěvují mimozemšťané (svislá osa). Graf ukazuje počty osob v jednotlivých kategoriích (číslice), průměr (černé body), plus mínus dopočítanou směrodatnou odchylku („tykadla“) a střední chybu průměru (červený obdélník).
Rozdělení na „věřící“ a „nevěřící“ pro potřeby studie V této studii byli lidí rozděleni na věřící a nevěřící na základě stupně jejich víry v božské stvoření člověka, ať již přímé, nebo zprostředkované evolucí. Je možné, že řada osob věřících v boha v božský původ člověka nevěří. Výsledky však vypadají přibližně stejně, když se lidé rozdělí na věřící a nevěřící podle stupně jejich souhlasu s výrokem „Smrtí pro člověka nic nekončí, v nějaké formě přetrváváme dál (reinkarnace, nebe/peklo atp.)“ a v řadě probíraných aspektů dopadnou dosti podobně i tehdy, když se k rozdělení použije stupeň souhlasu s výrokem „Moje náboženská víra je pro mne na prvním místě.“ |
Krátce řečeno, věřící si méně myslí, že je matka i otec měli rádi. Radost a lásku zakusili věřící stejně často jako nevěřící, naproti tomu smutek a zejména nenávist zakusili výrazně častěji věřící než nevěřící. Výsledek přitom příliš neovlivňovalo, která ze tří otázek byla použita k rozdělení respondentů na věřící a nevěřící. Věřící se kupodivu bojí smrti více než nevěřící (asi tuší, že nenávidět je hřích, kvůli němuž je po smrti nic moc příjemného nečeká). Podstatně více se pak bojí strašidel, ale také, tmy, vrahů, nemoci a častěji mívají strach i jenom tak bez příčiny. Uvádějí, že mají horší fyzické i duševní zdraví (upozorňuji, že jsme statisticky odfiltrovali vliv věku, takže to nebude tím, že by věřící byli v průměru starší). Věřící častěji trpí depresemi, úzkostmi, fobiemi a zejména sluchovými halucinacemi.
Číslo (Kendall Tau) popisující sílu souvislosti víry v božské stvoření se sluchovými halucinacemi bylo rovno 0,20 pro ženy a 0,26 pro muže, což už znamená středně silný efekt, a například souvislost mezi sluchovými halucinacemi a diagnostikovanou schizofrenií či bipolární poruchou byla 3x-4x slabší. Nejsilnější zachycené souvislosti však byly ty mezi vírou v božské stvoření člověka a vírou, že Zemi navštěvují mimozemšťané; že stát pomocí očkování a fluorované vody kontroluje a manipuluje občany a že chod světa je ve skutečnosti řízen tajnými spolky. Zdá se, že řada těch, kdo věří, že člověka stvořil přímo či nepřímo bůh, je zároveň schopna a ochotna věřit v ledasco.
Osoby věřící a nevěřící v božský původ člověka se nelišily v tom, jak pro ně bylo důležité chovat se čestně. Věřící sice výrazně častěji uvádějí, že je pro ně důležité pomáhat potřebným, ovšem respondenti v minulých dotaznících dostali konkrétnější otázky, třeba zda by riskovali život pro záchranu tisíce vrstevníků, nebo zda by vrátili nalezenou peněženku či tašku s miliony, mnoho rozdílů jsme nezaznamenali. Snad s výjimkou oné tašky s miliony – tu by si totiž spíše ponechali věřící.
Jak silné je spojení mezi vírou v božské stvoření člověka a horší psychickou kondicí respondenta a může se výrazněji projevit na kvalitě života věřících? Těžko říci, patrně se však bude jednat o dosti důležitý faktor. V jiné části dotazníku respondenti odpovídali, zda byli v minulosti přinuceni k sexu fyzickým násilím, nebo zda byli v dětství pohlavně zneužiti. Znásilnění potkalo 2,3 % mužů a 14 % žen, pohlavní zneužití 5,3 % mužů a 15,5 % žen. Oběti těchto trestných činů vykazovaly podobné psychické potíže jako osoby věřící v božské stvoření, kupodivu však pouze zhruba v poloviční míře. Výjimkou bylo prohloubení pocitu, že je rodiče neměli rádi – tam byly poněkud více postižené oběti trestných činů. To nepochybně souviselo s tím, že pachatelem znásilnění i pohlavního zneužití byla ve většině případů osoba blízká.
Korelace neznamená kauzalituProč statistická souvislost nemůže sama o sobě vysvětlit příčinu jevů. |
Je třeba zdůraznit, že korelace ještě neznamená příčinnou souvislost. Je stejně dobře možné, že víra v boha zvyšuje strach ze smrti, jako že strach ze smrti zvyšuje pravděpodobnost uvěření v boha, nebo že úzkostná porucha zvyšuje nezávisle jak strach ze smrti, tak pravděpodobnost uvěření v boha.
V příštích studiích proto bude třeba sledovat, zda se uvedené souvislosti mezi vírou v boha a zhoršenou psychickou kondicí vyskytují i u osob, které vyrůstaly v náboženském prostředí od narození, nebo pouze u těch, které nalezly cestu k bohu později. Také bude třeba oddělit vliv víry v božské stvoření člověka od celkové víry v boha a především vliv víry od vlivu jejího aktivního praktikování – například návštěv kostela a scházení se s lidmi stejného vyznání. To druhé totiž téměř určitě psychickou kondici i celkovou kvalitu života zvyšuje, není však vůbec jisté, zda by v tomto směru nefungovalo stejně dobře střetávání se lidmi stejných zájmů například v rámci spolku pěstitelů růží či chovatelů andulek, filatelistů nebo nimrodů, o místním okrašlovacím spolku ani nemluvě. V každém případě se zdá, že automatický a vcelku logický předpoklad, že víra člověku v dnešním světě pomáhá, by si rozhodně zasloužil další výzkum.
Studie hledající vztah mezi strachem, lekáním a naším chováním stále ještě běží a můžete se do ní zapojit na internetové stránce s dotazníkem, pracovně nazývaným Potvůrky 3.0. Doklikáte se k ní i přes web pokusnikralici.cz, kde jsou k dispozici další formuláře včetně dlouhého, ale podle ohlasu asi zajímavého dotazníku o sexu.
Aktualizace: do článku jsme doplnili upřesnění týkající se pojmů a statistik.
