Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zima na letišti: kolona dvaceti strojů uklidí dráhu za dvacet minut

aktualizováno 
Zima může zkomplikovat provoz nejen na silnicích, ale také na letištích. Na pražském letišti v Ruzyni jsou proto v pohotovosti desítky strojů a lidí.

Technika na úklid drah. | foto: Tereza Šírová, Technet.cz

Nejnebezpečnější je pro letadla námraza. Pokud vznikne na křídlech, může narušit aerodynamické proudění a to může mít fatální následky (více o odmrazování letadel najdete v tomto článku).

Od nánosů sněhu nebo klouzající námrazy se však musí uklidit i provozní plochy, pojezdové a vzletové a přistávací dráhy. O to, aby letištní plochy a ranveje byly čisté, sjízdné a měly vhodné brzdné vlastnosti, se stará tým lidí a techniky z Provozu letištních ploch.

Protože se reportážní výjezd konal v "nezimním" období, vyrazili jsme za technikou do hal nedaleko křížení obou ranvejí, kde jsou stroje přes léto odstavené. Některé (jednoúčelové zametače, odfukovače a frézy) jsou v tomto období úplně odstavené a procházejí údržbou. Jiné se však dají přestavět na "letní" variantu a vyjedou na letištní plochy, aby stříhaly porost v okolí ranvejí nebo myly značení.

JetBroom - univerzální stroj na úklid dráhového systému na letišti.

JetBroom - univerzální stroj na úklid dráhového systému na letišti.

Naprostá většina zdejší techniky pochází z Německa. Výjimkou není ani JetBroom Runway, což je "mourovatý" velkokapacitní stroj, který na sníh útočí hned třemi způsoby. "Pracuje na odstraňování sněhu pomocí radlice, rotačního válcového koštěte a vzadu je ještě 'dýzna', která povrch očišťuje proudem vzduchu," vysvětluje Pavel Vacín, specialista provozu letištních ploch.

Je to poměrně nový stroj, který na letišti používají necelé čtyři roky. Na rozdíl od dalších zametačů a odfukovačů však parkuje v jakési předsíni haly. V létě totiž na JetBroom nečeká odpočinek. Univerzální stroj s pořizovacími náklady přes 35 milionů korun je možné přestavět na vysavač, takže je možné ho využít k celoročnímu úklidu.

Dvoumotorové stroje plné elektroniky

Zametač - odfukovač Boschung. Rám vozidla je uprostřed zalomený, aby se pod něj

Zametač - odfukovač Boschung. Rám vozidla je uprostřed zalomený, aby se pod něj vešlo rotační koště.

Zbytek flotily na úklid ranvejí tvoří dalších šestnáct zametačů a odfukovačů. Všechny stroje jsou vybaveny dvěma motory. Přední pohání samotné vozidlo, zadní pak košťata a sací zařízení. Část strojů pochází z dílen německé firmy Boschung, jsou to specializované stroje určené přímo na úklid letišť a jiných velkých ploch.

Druhý výrobce, firma Bucher, pak stroje montuje podle požadavků zákazníka na standardní "náklaďákový" podvozek. V případě pražského letiště to jsou zejména podvozky Mercedes a Iveco.

Velký rozdíl je ve výšce strojů. Buchery jsou o poznání vyšší. Mají klasickou rovnou nápravu, která se musí zvednout, aby se pod ni vešlo zametací zařízení. "Auto je proto o čtyřicet čísel zvýšené," vysvětluje Luboš Rajmon, který se stará o údržbu veškeré techniky. "Kdežto boschungy mají vlastní rám, který je dvakrát zlomený: pro přední motor, pro zadní motor a uprostřed je vyvýšený pro koště," upřesňuje. 

Další rozdíl je v šířce radlice. Buchery mají radlici kompaktní a menší, její šířka je 3,5 metru. U boschungů je radlice více než dvojnásobná, má 7,5 metru. Celá šířka se však stejně nevyužije. Stroj odhrnuje s natočenou radlicí. Ta je navíc skládací, aby při stání v garážích nezabírala tolik místa. Váží 3,5 tuny. "To by žádná automobilní náprava neunesla. Kvůli tomu používáme nápravy ze stavebního stroje," upozorňuje Luboš Rajmon.

Zametač - odfukovač Boschung. Rám vozidla je uprostřed zalomený, aby se pod něj
Zametače a odfukovače Bucher
Přístrojová deska zametače-odfukovače Bucher. Odtud řidič ovládá a kontroluje

Kabiny obou typů strojů jsou vybaveny elektronickými displeji. Na nich řidič sleduje a ovládá samotné čištění povrchu. "Vidí tady, jestli je smeták spuštěný, na kterou stranu je natočený, jestli jede," ukazuje Rajmon.

Sněhové frézy Kahlbacher. Ty dokončují úklid po zametačích a odfukovačích.

Sněhové frézy Kahlbacher. Ty dokončují úklid po zametačích a odfukovačích.

Neméně důležitou část práce mají na starosti frézy. Ty odklízejí nahrnutý sníh na okrajích ranveje a odhazují ho do bezpečné vzdálenosti. Mají dosah až 50 metrů. Letiště má dva větší a dva menší stroje, oba od firmy Kahlbacher. Větší fréza za vhodných podmínek zpracuje za hodinu až deset tisíc tun sněhu, menší zvládají asi polovinu. "Menší nestíhají tempo kolony zametačů, takže jsou k použití na dočišťování, na zavřených drahách nebo na provozních plochách," říká Pavel Vacín.

Čím univerzálnější, tím lepší

Technika na úklid drah.

Technika na úklid drah.

Na úklidu drah se kromě velkých zametačů a fréz podílí také menší stroje: starší zametače, traktory s radlicemi nebo nakladače na odvoz sněhu. V případě specifických sněhových podmínek je možné sníh odfukovat i pomocí leteckých motorů.

Letiště má také dva tzv. unimogy. To jsou univerzální vozidla, která v zimě fungují především jako sypače, ale v létě je lze využít na mytí značení nebo na údržbu porostu kolem drah. "Snažíme se techniku pořizovat s ohledem na to, aby byla použitelná na více prací," říká Pavel Vacín.

Novinkou letošního roku je v Praze zařízení, které se používá na čištění pogumovaného povrchu dráhy. Přistávající letadla totiž svými koly "pogumují" ranvej v místě, kde dosedají. "Na podzim nebo ze začátku zimy, když přijdou mrazíky, se pak na gumě udělá největší námraza," vysvětluje Luboš Rajmon. Proto je nutné gumu z dráhy pravidelně odstraňovat.

Napadl sníh, technika vyrazí do akce. Za 20 minut je ranvej čistá

Pokud na letišti zrovna nesněží, stojí stroje v garážích v pohotovosti a personál je jen jednou za čas "protočí". Když začne padat sníh, vyrazí technika do akce. Na úklid dráhy vyráží kompletní složení: sedmnáct zametačů-odfukovačů a čtyři frézy.

Stroje dokážou vyvinout pracovní rychlost až 60 km/h. Délka úklidu hlavní ranveje, která měří 3 715 m a má šířku 45 m, však závisí především na povětrnostních podmínkách. "Záleží na typu sněhu. Pokud je to prašný, zmrzlý sníh, dá se dráha přejet do dvaceti minut. Sníh se nahrne ke straně a frézy ho odhodí od dráhy. Na prahu ranveje nesmí být sněžná bariéra," vysvětluje Luboš Rajmon.

Fotogalerie

Někdy doprovází "uklízeče" také kropičky, které v případě potřeby ošetřují povrch chemicky. Používá se roztok Clearway, který brání vzniku námrazy a také zpomaluje tvorbu nové sněhové vrstvy. Na rozdíl od kapalin na odmrazování letadel, které se vyrábí i v Česku, se dráhový postřik musí dovážet ze zahraničí.

Jako poslední pak ranvejí projede stroj se zařízením Sarsys Friction Tester, které měří brzdné účinky na dráze. Vozidlo je vybaveno pátým měřicím kolečkem, které se smýká po povrchu ranveje a simuluje příďové kolo letadla. Senzory snímají síly, které na kolečko působí, počítač vypočítá brzdný koeficient a obsluha vozidla jej ohlásí řídicí věži. Ta pak o aktuálních brzdných účincích na dráze informuje piloty přistávajících letadel.

"Když padá hodně sněhu, opakuje se tohle pořád dokola. Sedne třeba deset mašin a jede se znova," konstatuje Rajmon.

Práci navíc komplikuje fakt, že dráhy pražského letiště se kříží. Pokud je tedy na jedné dráze provoz, nesmí technika vjet na křížení. Možnosti úklidu drah to poněkud limituje.

O něco jednodušší je situace u úklidu pojezdových drah a odbavovací plochy. Letadla totiž mohou pojíždět v určité vrstvě sněhu. Odhrnout se musí především střed, aby piloti viděli vodicí středovou čáru.





Hlavní zprávy

Gastro limited s.r.o. - Milan Běhůnek
Kuchař/ka

Gastro limited s.r.o. - Milan Běhůnek
Olomoucký kraj
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.