Americký astronaut Jeffrey Williams u mezinárodní stanice ISS.

Americký astronaut Jeffrey Williams u mezinárodní stanice ISS. | foto: NASA

Američané schválili, že budou platit za provoz ISS až do roku 2024

  • 15
Vesmírná agentura NASA dostala od Bílého domu souhlas s prodloužením provozu mezinárodní vesmírné stanice ISS. Její fungování bylo zatím zajištěno do roku 2020, ale nyní je reálné, že bude pracovat o čtyři roky déle.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) byla slouží jako vědecká laboratoř na oběžné dráze. Svůj účel začala skutečně plnit ovšem poměrně nedávno: ještě v roce 2008 se na stanici prováděly zhruba tři hodiny výzkumu týdně, dnes je to zhruba 50 hodin.

To nejlepší z ISS

Kometa Lovejoy na nad zemským obzorem na snímku, který ze stanice ISS pořídil...
Start Sojuzu s novou posádkou k ISS v listopadu 2013 na snímku s dlouhou...
Start rakety Antares s lodí Cygnus, která poprvé míří k ISS.
Raketoplán Endeavour připojený k ISS

Vesmírná vědecká laboratoř za celkem zhruba 150 miliard dolarů však před sebou měla nejistou budoucnost. Největší část provozních nákladů a nutných služeb (letového řízení, tréninku atp.) zajišťuje americká NASA.

"ISS jako celek nepatří žádnému státu a každá část je vlastněna tím státem, který ji postavil. To platí i pro vnitřní vědecké vybavení, datové služby, i čas kosmonautů," vysvětlil našemu serveru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Evropa na ISS

V rámci volitelného programu ESA se na financování výstavby a provozu ISS podílí 11 z 20 členských států - Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie.

Česká republika je společně s dalšími 14 členskými státy ESA zapojena do volitelného programu pro vědy o životě a fyzikální vědy, jehož hlavní náplní je vědecké využívání ISS. Z tohoto programu není hrazena výstavba ani provoz ISS, ale příprava a realizace vědeckých experimentů. Česká republika na období 2013-2016 přispívá částkou 1 milionu euro. Více o programu se dočtete na tomto webu.

V České republice jsou vědecká pracoviště, která mají zájem provádět výzkum na ISS, několik experimentů již proběhlo a probíhá, několik je jich v různé fázi přípravy.

Zdroj: Michal Václavík, Česká kosmická kancelář

Samotná Mezinárodní kosmická stanice je rozdělena na ruský a americký segment. Na tom americkém se však podílejí další vesmírné agentury a podle toho je rozdělen i podíl na nákladech. Podle Václavíka se vesmírné agentury amerického segmentu dohodly na následujícím rozdělení využívání zdrojů ISS: 76,6 % americká NASA, 12,8 % japonská JAXA, 8,3 % evropská ESA a 2,3 %  kanadská CSA.

Peníze do roku 2024

NASA původně přislíbila účast na tomto mezinárodním projektu jen do roku 2020. Stanice by v té době měla být téměř plně funkční, a Rusko proto uvažovalo, že dva své novější moduly použije jako základ další orbitální laboratoře.

Situace se změnila tento týden. Jak informovaly noviny Orlando Sentinel, Obamova administrativa předběžně souhlasila s prodloužením americké účasti v projektu i v letech 2020 - 2024. Zpráva se potvrdila ve středu 8. ledna, kdy rozhodnutí oznámili na tiskové konferenci představitelé NASA.

Rozhodnutí není zcela definitivní (musí ho schválit Kongres a potvrdit i prezident zvolený v roce 2016), ale přece jen je to jistá záruka pro ostatní partnery v projektu, kteří si prodloužení mise přejí a souhlasí s ním.

Slunce zastavilo zásobovače

První komerční let zásobovací lodi Cygnus ke stanici ISS se tento týden odkládal kvůli sluneční aktivitě. Intenzita kosmického záření byla za limity pro bezpečnou funkci nosiče Antares, který má zásobovací loď vynést.

Start byl nakonec stanoven na čtvrtek 9. ledna v 19:10 našeho času. Cygnus by pak měl k orbitálnímu komplexu dorazit v neděli kolem poledne.

Zajímavé bude, jak si s rozhodnutím poradí samotná NASA. Provoz ISS ji ročně stojí tři miliardy dolarů ze 17 miliard celkového rozpočtu, a pokud nedojde k navýšení rozpočtu, agentura bude muset udělat velmi těžká rozpočtová rozhodnutí, protože peníze chtěla převést na jiné projekty.

Šestnáct let nad námi

Životnost stanice ISS se prodlužovala už několikrát. Bushova administrativa počítala s koncem provozu v roce 2016 a Obama v roce 2010 prodloužil provoz do roku 2020.

První část Mezinárodní vesmírné stanice, ruský modul Zarja, se na oběžné dráze objevil v roce 1998. ISS je trvale "obydlena" od příchodu první posádky v listopadu 2000. Do projektu stanice je zapojeno pět vesmírných agentur: americká NASA, ruský Roskosmos, japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA.