Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o zlatou rýži trvá už 15 let, vědci dostali trest za pokus s dětmi

aktualizováno 
V Číně byli potrestáni tři vědci za "neetické pokusy" s dětskými účastníky. Podávali dětem "zlatou rýži", která má dodávat větší množství vitamínu A. Geneticky upravená rýže je už patnáct let předmětem ostrých sporů a bojů mezi zastánci a aktivisty.

Srovnání barvy běžné a zlaté rýže. | foto: International Rice Research Institute

Rostlina, která měla zachraňovat desítky, možná stovky tisíc životů ročně se skrývá téměř 15 let v trezorech. Geneticky upravená "zlatá rýže" měla obohatit stravu obyvatel chudých zemí.

V posledních měsících se stala aktérem skandálu a silných protestů v Číně. Skupina vědců uspořádala experiment, během něhož dostávala upravenou rýži skupina dětí. Jejich rodiče však nevěděli, že jde právě o tuto geneticky upravenou rostlinu. Výsledkem zkoušek byl vyhazov vědců i zesílení odporu veřejnosti k rostlině stvořené, aby pomáhala.

Problém A

Každý rok oslepne na světě zhruba čtvrt až půl milionu lidí, protože nemají v potravě dost vitamínu A, odhaduje Světová zdravotnická organizace. Necelá polovina do 12 měsíců zemře.

Jde hlavně o chudé obyvatele tropických zemí, jejichž strava bývá poměrně jednotvárná. Velkou část potravy tvoří rýže. Loupaná bílá rýže (neloupaná, "hnědá" se hůře skladuje) neobsahuje látky nutné pro vytvoření vitamínu A v lidském těle. Rostlina sice obsahuje geny pro tvorbu betakarotenu, ovšem ty se během vývoje částečně vypnou, a samotná zrna žádný neobsahují. Jde o vadu nenapravitelnou tradičními pěstitelskými metodami, protože neexistuje jediná odrůda, která by tímto nutričním nešvarem netrpěla.

Situace se změnila s rozvojem genového inženýrství v 90. letech minulého století. Tehdy se také poprvé zrodil nápad vitamínové nedostatky rýže napravit. První popud k tomu dala Rockefellerova nadace, vědeckou práci si vzal na starost mezinárodní vědecký tým (tzv. Golden Rice Project), který vedl Němec Ingo Potrykus.

Tým nakonec dosáhl úspěchu a vytvořil první rýži s obsahem betakarotenu, což je látka známá z mrkve, ze které si lidské tělo dokáže připravit vitamín A. Úspěchu bylo dosaženo vložením genetické informace z narcisu. Šlo o komplikovanou a rozsáhlou úpravu DNA (zavedení celé metabolické dráhy), komplikovanější než je obvyklé u dnes běžně pěstovaných geneticky modifikovaných rostlin.

Příliš mnoho rýže

Rostlina nakonec dostala marketingový název "zlatá rýže" (navrhl ho prý jeden thajský obchodník s projektem spojený). Od začátku bylo jasné, že se ozvou kritici, hlavně z řad zájmových ekologických organizací. Nejhlasitějším odpůrcem se nakonec stalo hnutí Greenpeace. Nepomohlo ani to, že Portykus jednoho z vedoucích členů Greenpeace pozval na týden do laboratoře, aby se ho pokusil přesvědčit o přínosech rostliny.

Hnutí ve zlaté rýži stále vidí nebezpečí pro tradiční pěstitele i přesto, že malí pěstitelé v rámci projektů neplatí žádné licenční poplatky a mohou si rýžové rostliny namnožit bez omezení. Greenpeace se také obává, že komplexní genetická úprava mohla v rostlině vyvolat další fyziologické změny, které stejně jako u všech geneticky modifikovaných rostlin mohou představovat zdroj možných zdravotních obtížích pro spotřebitele.

Ilustrace, kterou zprávu o experimentech s podáváním zlaté rýže dětem

Ilustrace, kterou zprávu o experimentech s podáváním zlaté rýže dětem doprovodila čínská státní zpravodajská agentura Sin-chua (Xinhua).

Autoři projektu se těmito argumenty nedali přesvědčit, a tak spolu obě strany vedly více či méně otevřený boj. Odpůrci se zaměřili na boj proti povolování plodiny a dosáhli spolu s dalšími kritiky toho, že Čína v roce 2011 oznámila odstoupení od plánů na postupné zavádění pěstování modifikované rýže (včetně té "zlaté"). Projekt se snaží o opak a jejich úspěchem je například to, že zlatá rýže by mohla letos dostat povolení k pěstování na Filipínách. Pokud se ovšem něco nezmění. Konec loňského roku totiž jejich snahám nepřál.

Pokusy na dětech?

Ten příběh začal v roce 2008, kdy se uskutečnil experiment, během něhož vědci podávali 24 dětem zlatou rýži. Chtěli ověřit, jak obstojí ve srovnání s jinými zdroji betakarotenu. V pokusu totiž další dvě zhruba stejně velké skupiny dětí dostávaly vitamínové kapsle či špenát a vědci pak srovnali jejich výsledky.

Výsledky se objevily až v srpnu 2012 a na první pohled byly velmi příznivé. Rýže se osvědčila a v podstatě dětem měla pomáhat stejně jako podstatně dražší vitamínové kapsle, které jsou pro většinu obyvatel rozvojového světa nedostupný luxus.

Z hlediska mediálního dopadu to však byla katastrofa. Zpráva o pokusu byla zveřejněna už v roce 2009 a i tehdy vzbudila nelibost především právě mezi zájmovými organizacemi typu Greenpeace. Skutečné vzrušení vypuklo však až loni v srpnu. Greenpeace děti označilo za "pokusné králíky" a pokus za hazard s jejich zdravím. K protestům se však přidaly i další skupiny a jejich rozhořčení sdílela i významná část veřejnost.

Co vzbudilo největší odpor? Účastníci pokusu nevěděli, že dostávají geneticky modifikovanou potravinu. Souhlas, který podepisovali, pouze uváděl, že strava je obohacená o neurčené živiny, ale ne jak.

Podle čínské televize se autoři e-maily dohodli, že v souhlasu nebudou uvádět sousloví "zlatá rýže", protože je příliš kontroverzní. Je možné, že si chtěli poněkud ulehčit práci, protože sehnat dobrovolníky do studií bývá obvykle poměrně velký problém, a slova "zlatá rýže" by mohla řadu kandidátů odradit. (Anglická verze souhlasu zveřejněná blogem časopisu Science sousloví zlatá rýže obsahuje.)

Napadení vědci se zase bránili, že obsah informovaného souhlasu byl shodný jako při předchozí zkoušce "zlaté rýže" v USA, nebyl neetický a neporušoval ani čínské předpisy a zákony.

Vyšetřování, které nakonec nařídilo čínské Středisko pro kontrolu nemoci, však dospělo k závěru (stránka čínsky, přepis z překladače je zde), že v tomto případě jde o porušení vědecké etiky a tři autoři práce přišli o práci. Naopak rodiny děti, které při pokusu dostaly "zlatou rýži", byly odškodněny částkou odpovídající zhruba 25 tisícům korun. Celkem předvídatelně zájmové ekologické organizace výsledek uvítaly a zastánci projektu označili tři vědce za obětní beránky pro uklidnění veřejnosti.

Geneticky modifikovaná rýže v Mezinárodním ústavu pro výzkum rýže

Rozpor ve vnímání pokusu je znepokojivý, ale autoři projektu zřejmě dělali i chyby faktické. Při vyšetřování se podle časopisu Nature objevily údaje, které naznačují, že děti dostaly zlatou rýži jen jednou k obědu a ne pravidelně po celou dobu třítýdenního projektu, jak uvádí zpráva o studii. Lhali autoři, aby jejich provinění nebylo tak veliké? Nebo si vymýšleli ve studii a děti nedostávaly zlatou rýži?

Odpověď zatím nemáme a není jisté, kdy se jí dočkáme. Zdá se ovšem, že boj o "zlatou rýži" neprobíhá právě nejčistšími metodami. Enviromentalisté zlatou rýži nevidí jako možnou alternativu, místo toho nabízejí jiné: od někde asi těžko řešitelné distribuce vitamínových kapslí po pěstování širšího spektra plodin.

Zastánci geneticky modifikovaných plodin jsou tímto přístupem frustrovaní, navíc je jejich výzkum velmi přísně regulován, často na hranici absurdity. (Jedním z "provinění" vědců v nedávném čínském případě je, že přivezli do země vařenou (sic!) geneticky modifikovanou rýži bez povolení.) Není těžké si představit, že by v takové situaci mohli vědci mít sklony k obcházení některých pravidel, to je jedině lidské. 

Genetická úprava rostlin je také nákladná a časově náročná, takže se tento výzkum stal téměř výlučně záležitostí velkých nadnárodních firem, které se v byrokratické džungli dokáží nejlépe pohybovat. Ty jsou trnem v oku nejen Greenpeace a dalším aktivistům, ale také některým vědcům, kteří si myslí, že genetický modifikované plodiny by mohly nejen vydělávat peníze, ale pomoct řadě chudých a znevýhodněných.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.