Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zrodila se planeta, která může být novou Zemí

  13:31aktualizováno  13:31
Vědci nalezli důkazy o vzniku planety, která by podle některých ukazatelů mohla být velmi podobná Zemi.
Zrodila se nová Zeměkoule

Zrodila se nová Zeměkoule | foto: Profimedia.cz

Američtí astronomové zachytili ve vzdálenosti 424 světelných let od Země důkazy rodící se planety, která by mohla být její "sestrou". Okolo mladé hvězdy s označením HD 113766 zaznamenali víření hustého pásu žhavého prachu, z něhož se podle nich zformuje nové kosmické těleso zhruba o velikosti Marsu. Podle odborného serveru space.com se objevitelé domnívají, že díky příznivé vzdálenosti od hvězdy by teplotní podmínky na budoucí planetě mohly být natolik mírné, aby se na ní vyskytovalo dostatečné množství vody v tekutém skupenství považovaném za předpoklad vývoje života.

Stáří hvězdy vědci odhadují asi na deset milionů let. "Načasování tohoto (hvězdného) systému na utvoření Země je velmi dobré," tvrdí člen výzkumného týmu Carey Lisse z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru.

Pokud by byl hvězdný systém příliš mladý, planetotvorný pás by byl plný plynů a vznikl by plynný obr, jako je například Jupiter. Pokud by byl naopak příliš starý, teleskop by zaznamenal již utvořené skalnaté planety, vysvětluje Lisse. Podle něj objevený pás obsahuje správné množství prachových částic, aby vznikla planeta podobná Zemi.

Vědci tento zrod nové planety zachytili pomocí Spitzerova vesmírného teleskopu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Detailně ho představí v příštím vydání odborného časopisu Astrophysical Journal.

V dubnu oznámil evropský tým astronomů objev již zformované planety podobné Zemi v souhvězdí Vah. Tato "Superzemě" obíhá okolo hvězdy s označením Gliese 581, která se od nás nachází ve vzdálenosti 20,5 světelného roku, přičemž jeden světelný rok odpovídá vzdálenosti, kterou za rok urazí světlo, což je zhruba deset bilionů kilometrů. Podle odhadů na ní panují teploty mezi nulou a 40 stupni Celsia, což by umožňovalo, aby na jejím povrchu byla voda v tekutém skupenství. Potvrdit to nicméně musí ještě další pozorování.

Astronomové do dnešních dnů objevili více než 250 takzvaných exoplanet - vesmírných těles mimo Sluneční soustavu. Většinou však jde o plynné obry několikrát větší, než je Jupiter - největší planeta našeho solárního systému.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Vizualizace satelitu Iridium NEXT
Už žádné ztracené letadlo. Omlazené satelity Iridia na to dohlédnou

Dosud jediný a plně funkční telekomunikační systém Iridium s celosvětovým pokrytím se dočká deseti nových satelitů. Už je nutně potřebuje. Některé družice už...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.