Na dnešní den svatého Patrika pro vás máme připravenou jednoduchou otázku: proč to u nás nevypadá více jako v Irsku? Na tomto ostrově (a také ve Skotsku a Walesu) je zrzavých necelých deset procent obyvatel, v celoevropském průměru jsou to zhruba dvě procenta. Proč to tak je? Na to dnes neexistuje jasné vědecké vysvětlení.
Selský rozum (na který ovšem neradno spoléhat příliš) by řekl, že „zrzavost“ je spíše výhodný znak, který by se měl šířit: zrzavé ženy se obecně považují za zajímavé a přitažlivé (a data to potvrzují, jak uvidíme dále).
Jak je ale možné, že tak vzácný znak zůstává vzácným i tehdy, když v jeho prospěch působí dlouhodobě selekce? Na tuto otázku jsme se pokusili odpovědět ve výzkumu, jehož závěry nyní publikoval časopis PLoS ONE.
Zrzci a zrzky v Česku a na Slovensku
V internetovém dotazníku jsme se zhruba sedmi tisíc Čechů a Slováků podrobně vyptávali, jaké mají zdravotní problémy. Dotazník obsahoval celkem asi 30 otázek týkajících se zdravotních potíží a výskytu skoro 200 nemocí. Další otázky se týkaly počtu dětí a celkového počtu pohlavních partnerů. Na úplném začátku dotazníku účastníci studie ohodnotili (mimo jiné) zrzavost, tmavost a vlnitost svých vlasů pomocí šestibodových stupnic od 1 – vůbec ne zrzavé, až po 6 – extrémně zrzavé.
Zrzaví lidé mají častěji zdravotní problémy |
Výsledek studie byl vcelku jednoznačný a zdá se potvrzovat naši hypotézu, že za relativní vzácností zrzavé barvy by mohlo stát horší zdraví jejich nositelů. Zrzaví lidé, a především zrzavé ženy, mají podstatně častější nebo podstatně vážnější zdravotní problémy než lidé nezrzaví. Přesněji řečeno, čím zrzavější měli lidé vlasy, tím častější a výraznější byly jejich zdravotní problémy a s tím větší pravděpodobností trpěli řadou nemocí.
U zrzavých žen se jednalo zejména o onemocnění srdce a cév, onkologické problémy, metabolické problémy, onemocnění pohybového aparátu a neurologické problémy; výrazně méně často než nezrzavé ženy však měly problémy s alergiemi.
U zrzavých mužů byly častější zejména problémy pohybového aparátu, neurologické, hematologické a metabolické problémy. Možná je to důsledek toho, že „zrzavost“ je poměrně nový znak a evoluce nedokázala ještě geny pro zrzavost „vyladit“ (či zregulovat jinými geny) tak, aby nositelům nepůsobily potíže.
Zároveň se ovšem ukázalo, že zrzavé ženy měly také v průměru za život více pohlavních partnerů a více dětí, než byl průměr. Na „partnerském trhu“ si tedy podle všeho stojí stále velmi dobře.
Mužů bylo málo a mohli si vybírat
Co nám tato data říkají – tedy kromě toho, že lékaři až doteď nejspíše cosi dosti podstatného přehlíželi? Zdá se, že podporují hypotézu kanadského vědce Petera Frosta o výrazné roli pohlavního výběru v evoluci Evropanů. Podle této hypotézy v Evropě během paleolitu panovaly natolik drsné podmínky, že muži-lovci houfně umírali v zápase s velkou kořistí a s predátory. Stávali se díky tomu natolik vzácným zbožím, že si mohli, tedy ti, co přežili, vybírat pohlavní partnerky podle libosti. A protože je člověk tvor milující novinky a zvláštnosti, vybírali si přednostně partnerky s neobvyklými znaky, třeba blonďaté, modrooké, nebo právě zrzavé.
V případě zrzavosti ovšem trochu narazili – zrzavé ženy, a patrně i jejich děti, měly o něco horší zdraví. Takže když frekvence zrzek vystoupala v populaci na určitou hodnotu, dejme tomu na dnešních asi 1 – 3 %, poklesla výhoda vyplývající z jejich vzácnosti do té míry, že ji právě vykompenzovala konstantně působící nevýhoda vyplývající z jejich horšího zdravotního stavu. Zastoupení zrzavých žen v populaci se tak stabilizovalo.
Geny pro zrzavost přecházely v každé generaci jak do dcer, tak do synů, přičemž synové se už podíleli pouze na nevýhodách spojených se zrzavostí, nikoli na jejich hlavní výhodě – větší atraktivitě pro opačné pohlaví. Ostatně, poté, co jsme v Evropě vyhubili jeskynní medvědy a šavlozubé tygry, už muži přestali být vzácným zbožím a pohlavní výběr se tak vrátil k normálu – vybíravějším pohlavím se staly ženy, tak jako je tomu u většiny živočišných druhů.
Studii bude určitě třeba zopakovat na nezávislých souborech dat. Jestliže se potvrdí, bude nutné zjistit, jaký je mechanismus vlivu zrzavosti na zdravotní stav. A pochopitelně, následně by bylo velmi žádoucí najít způsob, jak do příslušných procesů zasáhnout a jak vztah mezi zrzavostí a výskytem onemocnění odstranit. Ale to už je asi běh na delší trať. V mezičase můžete českému vědeckému týmu vyplnit nějaký další dotazník, tentokrát třeba ten věnovaný primárně vlivu parazitických infekcí na magické myšlení.