Aktualizováno 14.3.2014 - 23:47: Doplněny údaje o pátrajících družicích, informace o možném hacknutí stroje, o vyjádření satelitního operátora Inmarsat a o informacích o změnách letu z malajsijského vojenského radaru.
Aktualizováno 15.3.2014 - 3:44: Doplněny informace o vyřazení komunikačních systémů a pravděpodobné havárii letadla.
Aktualizováno 15.3.2014 - 9:00: Doplněno prohlášení premiéra Malajsie.
Deník Wall Street Journal jako první uedl, že letadlo komunikovalo se satelity ještě pět hodin po ztrátě spojení s letovou kontrolou východně od malajské pevniny. Informovali jsme vás o tom v tomto článku již ve čtvrtek 13.3.. Tyto spekulace se nyní potvrzují. Je velmi pravděpodobné, že za prvotní ztrátou kontaktu je lidský faktor, odpovídač lze vypnout manuálně z pilotní kabiny. Naopak vypojení komunikace se satelity je sice proveditelné i za letu, ale je to velice složitá operace, která vyžaduje detailní znalost konstrukce letadla a zapojení systémů. Navíc to vyžaduje zásah mimo pilotní kabinu.
Je tedy pravděpodobné, že pokud se letadlo po pěti dalších hodinách letu, zřejmě severozápadním směrem do Bengálského zálivu nebo západně či jihozápadně do Indického oceánu, neozvalo, tak havarovalo. Podle Wall Street Journal by se mělo podařit zjistit polohu letadla při posledním kontaktu, a to pomocí výpočtů z komunikace se satelity. Získání informací o poloze však může trvat několik dnů.
S ohledem na doposud zveřejněné informace se většina expertů přiklání, že zmizení letadla bylo spíš kriminálním činem než způsobené poruchou či jinou výjimečnou událostí. K případu se jasněji vyjádřil už i premiér Malajsie, který na sobotní tiskové konferenci (15.3.2014) uvedl, že lze s velkou jistotou tvrdit, že odpovídač letounu byl vypnut někým na palubě záměrně. - čtěte Ztracený letoun změnil trasu na něčí pokyn, řekl premiér
Prudké změny letové hladiny i směru letu
Poslední informace New York Times hovoří, že malajsijský vojenský radar letadlo sledoval při jeho manévrování po ztrátě spojení s letovou kontrolou. O tom, že armáda letadlo možná zaregistrovala na radarech v Malacké úžině, se hovořilo už tři dny po zmizení. Ale až američtí vyšetřovatelé podle New York Times zveřejnili podrobnosti o získaných údajích. Malajsijská strana je veřejnosti neposkytla. Data pocházejí ze dvou radarů, jednoho v Kota Bahru a druhého ve městě Butterworth na pevnině nedaleko ostrova Penang.
Z radarových dat vyplývá, že letadlo po výrazné změně kurzu z trasy do Pekingu (po ztrátě spojení) vystoupalo ze standardní letové hladiny 11 000 metrů až do výšky 13 700 metrů, což je zhruba o 600 metrů výše, než je výrobcem udávaný maximální dostup Boeingu 777-200ER. Letadlo pak letělo směrem na ostrov Penang, který leží v Malackém průlivu severně od hlavního města Kuala Lumpur, odkud letadlo startovalo. Mezi tím stroj sestoupil do letové hladiny 7 000 metrů, což je výrazně pod běžnou letovou hladinou 11 000 metrů.
Následně letadlo vystoupalo a z jihozápadního kurzu nakonec nabralo kurz na severozápad, tedy v letovém koridoru z jihovýchodní Asie (Kuala Lumpuru, Singapuru nebo z Jakarty) směrem na Střední východ, Indii a Evropu. Podle další grafiky (viz. obrázek níže) ale letadlo mohlo nad Andamanským mořem letět buď nadále na severozápad v uvedeném koridoru a nebo výrazně jihozápadně do jižní oblasti Indického oceánu.
Podle New York Times mají vyšetřovatelé data i ze servisní komunikace motorů Rolls Royce, která jsou sice neúplná a nemusí být přesná, ale uvádějí výrazné stoupání letadla.
Podle zpráv, které se na CNN objevily 14.3. cca. ve 23:00 je možné, že let MH370 zamířil po změně kurzu na severozápad nebo na jihozápad.
Záhada letu MH370 tak pokračuje. Boeing 777-200ER malajsijských aerolinií se ztratil v sobotu v 1:22 místního času v Jihočínském moři mezi Malajsií a Vietnamem. Letadlo letělo na lince do čínského Pekingu.
Let Boeingu 777-200 Malajsijských aerolinií
Letadlo v uvedeném prostoru na své původní trase zmizelo ze sekundárního radaru a oficiální malajsijské úřady doposud tvrdily, že o dalším osudu letadla nemají žádné informace. Navíc další informace z jiných zdrojů úřady vždy dementovaly.
Přitom už tři dny po zmizení letadla malajsijská armáda uvedla, že zaznamenala na radaru neznámé letadlo západně od malajsijského pobřeží v Malacké úžině. Ve čtvrtek se pak objevily v americkém tisku informace, že servisní systémy motorů Rolls-Royce komunikovaly se servisním střediskem ještě čtyři hodiny po ztrátě komunikace s letadlem. I tyto údaje ale malajské úřady a aerolinka popřely.
Pátrání se musí rozšířit o obří plochuDoposud se po troskách letounu pátralo v Jihočínském moři na kraji Thajského zálivu, kde proběhl poslední kontakt s letadlem. Mezi Malajsií a Vietnamem má moře šířku okolo 400 kilometrů a je relativně mělké, hloubka se pohybuje v desítkách metrů, výjimečně do 100 metrů. Naopak Andamanské moře, kde se nyní začne po letadle pátrat, je nepoměrně větší a hlubší. Směrem do Indického oceánu dno klesá až 3 000 metrů pod hladinu. Ještě rozsáhlejší a hlubší je pak severní část Indického oceánu - Bengálský záliv. |
Jenže v pátek (14. 3. 2014) se uvedené spekulace začaly potvrzovat (i když stále nikdo nevyloučil žádnou možnost). Letadlo podle radarových záznamů opravdu prudce změnilo směr z původní trasy na severovýchod a stočilo se výrazně na západ. Obletělo sever kontinentální Malajsie a po hranicích s Thajskem se pod ostrovem Phuket napojilo na letecký koridor (N571 a P628), kterým směřují dopravní letadla z regionu směrem na Blízký východ (například Dubaj) a do Evropy. Poslední radarový kontakt se měl uskutečnit okolo Andamanských ostrovů, které spravuje Indie a které leží západně od thajského pobřeží v Andamanském moři. Trasu a radary v oblasti popisuje tato mapa.
Potvrdily se i čtvrteční spekulace deníku Wall Street Journal, že servisní systémy motorů opravdu komunikovaly se servisním střediskem. Ale neodesílaly žádná konkrétní data o letadlu, jen si se serverem potvrdily komunikaci (jakýsi ping známý třeba z internetové komunikace).
Se satelity letadlo komunikovalo i po zmizení
V pátek britský satelitní operátor Inmarsat potvrdil, že letadlo bylo vybaveno satelitním komunikačním systémem, který odesílal informace, že je stále na příjmu. Viceprezident Inmarsatu David Coiley pro New York Times uvedl, že systém odesílá krátké zprávy, že je stále připraven komunikovat. Letadlo odeslalo několik zpráv po ztrátě kontaktu s pozemní kontrolou, ale podle vyjádření firmy byla tato komunikace později deaktivována. Inmarsat, nespecifikoval, kolik zpráv a v jaké podobě bylo přijato. Firma data předá vyšetřovatelům, měla by pomoci zjistit, kudy a kam letadlo letělo.
Boeing 777-200 malajsijských aerolinek na snímku z roku 2011
Letoun tak pravděpodobně letěl od ztráty kontaktu s řízením letového provozu minimálně další čtyři hodiny. V této chvíli není známo, v jaké letové hladině se letadlo pohybovalo. Pokud by letělo v běžné cestovní hladině 11 000 metrů, mohlo by při obvyklé cestovní rychlosti 900 kilometrů za hodinu uletět přes 3 600 kilometrů. Respektive okolo 3 000 kilometrů od úrovně hranic Malajsie a Thajska v Malackém průlivu.
Nejčerstvější zpráva z pátečního odpoledne našeho času pak hovoří o tom, že americké úřady patrně našly známky toho, že letoun Boeing 777 malajsijských aerolinií havaroval v Indickém oceánu. Na místo míří loď USS Kidd, aby oblast prohledala. Podle vysoce postaveného úředníka Pentagonu však potrvá dalších 24 hodin, než se loď dostane na místo.
"Máme údaje o tom, že letadlo spadlo v Indickém oceánu," řekl podle malajsijského listu The Star vysoký představitel Pentagonu.
Ztracená letadla od roku 1948Zajímavou infografiku o letounech označených za ztracená vytvořila agentura Bloomberg. Vyplývá z ní, že od 1948 bylo jako "ztracené" vedeno na 83 letounů. Některé z nich se později našly, jiné nebyly nikdy nalezeny. Data vycházejí z údajů organizace Aviation Safety Network a počítají pouze stroje schopné letět se 14 a více pasažéry. Infografiku naleznete na této stránce |
Palivo na 5 500 kilometrů
Při zachování severozápadního směru by tak letadlo doletělo nad Indii, mohlo letět na Bangladéš, Nepál, Bhútán, do Barmy a teoreticky se mohlo dostat až nad Pákistán nebo do západní Číny. Letadlo mělo mít palivo na šest hodin letu plus zhruba hodinovou rezervu (pro cestu do Pekingu), takže za ideálních podmínek by mohlo uletět zhruba až 5 500 kilometrů. To by možný dolet ještě prodloužilo. A také mohlo mít v nádržích víc paliva, při plných nádržích je dolet tohoto typu letadla až 14 000 kilometrů. Tyto údaje zatím oficiální místa neuvádějí.
Pokud ale letadlo letělo v nižší letové hladině a pomaleji, mohl se dosah, kam mohlo doletět, výrazně zmenšit. I tak by se ale mělo uvedeným směrem dostat na pevninu, nejpravděpodobněji na indický subkontinent. Na druhou stranu se letadlo mohlo odchýlit z uvedeného letového koridoru směrem na západ do Indického oceánu a nebo podél západního pobřeží indonéské Sumatry na jih.
Únosy letadel posádkouNení to neobvyklé, naposled k tomu došlo před několika týdny, kdy pilot Etiopských aerolinií unesl letadlo na lince do Říma a přistál v Ženevě, kde požádal o azyl. |
Pokud se všechny výše uvedené informace potvrdí, nasvědčovalo by to na únos letadla. A to buď někým z pasažérů či posádkou. Malajsijské úřady už vzaly důkazy z bytu kapitána letadla Zaharie Ahmada Shaha, který tam měl detailní letecký simulátor Boeingu 777. Více na tomto blogu anglicky.
Otázkou je, co se s letadlem stalo. Už tak je zvláštní, že velké dopravní letadlo (délka přes 60 metrů, rozpětí křídel 64 metrů, maximální vzletová hmotnost téměř 300 tun) dokázalo obelstít všechny kontroly a podařilo se mu, víceméně nepozorovaně, uletět zcela mimo svou trasu. Respektive je pravděpodobné, že úřady mnohé informace věděly už dříve, ale z nějakých důvodů je nezveřejnily.
Indie začala hledat
Pátrají i satelityPrakticky celý svět se zapojil do pátrání po zmizelém letounu. Na tomto odkazu můžete on-line sledovat satelitní mapování oblastí, kde se může letadlo nacházet. Podílí se na něm jak NASA, Astrium, tak i například Jižní Korea. |
Podle deníku Wall Street Journal indické ozbrojené síly dislokované na Andamanských a Nikobarských ostrovech začaly pátrat po letadle na všech ostrovech v souostroví. Harmit Singh, tiskový mluvčí posádky uvedl, že letecký průzkum se soustředí na stovky neobydlených ostrovů v souostroví.
Souostroví zahrnuje 572 ostrovů, z nichž je pouze 37 obydlených. Velké letiště je ve městě Port Blair na Smithově ostrově, další menší dráha je na Velkém kokosovém ostrově, který leží severně od Smithova ostrova. Na neobydlených ostrovech podle mluvčího žádná přistávací dráha není. Indická armáda pak začala prohledávat i vody Andamanského moře a Bengálského zálivu.
Došlo k hacknutí letadla?
Objevily se i spekulace, že letadlo mohlo být útočníkem napadeno a ovládnuto skrze zábavní systém pro cestující (IFE - inflight entertainment system). Ten je totiž vybaven USB porty pro přehrávání multimédií, ale zároveň je propojen i s kritickou infrastrukturou stroje. Boeing začal tento bezpečnostní problém řešit u některých strojů před pěti měsíci - více zde (pouze anglicky).
Záhada pokračuje
Je možné, že letadlo se zřítilo někam do Indického oceánu, možná bylo sestřeleno. Pokud doletělo nad pevninu, bylo by velmi zvláštní, kdyby se posádce podařilo někde nepozorovaně přistát. Ale v případu malajsijského Boeingu 777-200ER na lince MH370 je už asi možné úplně vše.
