Blízké setkání Venuše, Jupiteru a Marsu nedaleko Měsíce

Blízké setkání Venuše, Jupiteru a Marsu nedaleko Měsíce | foto: Profimedia.cz

Zvedněte hlavu: O víkendu krásně uvidíte Venuši, Jupiter i Merkur

  • 67
Marcel Grün pro Technet.cz - O víkendu bude nad západním obzorem pozorovatelné krásné seskupení v těsné blízkosti Venuše. Poblíž bude o něco slabší Jupiter i měsíční srpek starý jenom tři dny. Kdo by měl výhled až k obzoru, může zahlédnout ještě slabší Merkur.

S dalekohledem by bylo teoreticky možné zahlédnout ještě Uran. Totéž uvidíme i v neděli a v pondělí s tím, že měsíční srpek "zestárne" a přesune se výš, takže opustí Venuši a v pondělí ráno bude 2,9 stupně severně od Jupiteru.

Dvojice dvou jasných planet uvidíme na večerní obloze poblíž sebe po celý březen, ale zvlášť hezký pohled na ně bude 13. a 14. března, kdy bude Venuše v konjunkci s Jupiterem a najdeme ji jen tři stupně severně od něj.
Na oblohu se vyplatí podívat ještě 25. až 27. března, bude nad západním obzorem hezké seskupení Venuše, mladého Měsíce a jasné zimní hvězdy Aldebaranu nedaleko hvězdokupy Plejády.

Hvězdy to nejsou

Zima rozzáří i městskou noční oblohu. V těchto dnech naši pozornost upoutávají dvě "hvězdičky". Pečlivým porovnáním několika pozorování nebo srovnáním s mapou však snadno zjistíme, že to nejsou hvězdy, nýbrž planety.

Venuše je po Měsíci druhý nejjasnější objekt na noční obloze. Letošní rok, a zejména jaro, je pro její pozorování mimořádně příznivé. Už v lednu svítila na jihozápadě do 19 hodin a do jara se viditelnost stále zlepšuje. Počátkem března zapadá dvě hodiny před půlnocí a v polovině dubna to bude necelá hodina.

Krasavice, ze které jsme nespustili oči

Nejstarší nálezy o pozorování jasné Venuše pocházejí z archeologické lokality Makotřasy v Čechách z doby asi 2700 let př. n. l. Záznamy o jejím pozorování Babyloňany jsou doloženy z doby kolem roku 1600 př. n. l. Ještě Staří Řekové ji považovali díky večerním a ranním východům za různá tělesa, přičemž Večernici nazývali Hesperos a Jitřenku Fosforos. Za prvního Řeka, který si uvědomil, že se jedná o jednu planetu, považujeme Pythagora.

Novou éru pozorování zahájil díky dalekohledu koncem září 1610 Galilei. V červnu 1761 přišel Lomonosov na existenci atmosféry Venuše, základ jejího složení byl zjištěn roku 1932.

První informace z povrchu přinesla sonda Veněra 7 roku 1970, první snímky Veněra 9 a 10, které zaslaly na Zemi první snímky povrchu. Veněra 9 přistála na svahu s několik desítek centimetrů velkými balvany, Veněra 10 v rovinném prostředí, připomínajícím zvětralé čedičové desky.

Nyní je její jasnost minus 4,2 magnitudy (mag) a v posledních dnech dubna dosáhne letošního maxima - 4,5 mag.

Magnituda, čili zdánlivá hvězdná velikost, je veličina, používaná v astronomii pro jasnost objektu na obloze. Jedna magnituda rozdílu odpovídá jasnostem v poměru zhruba 2,5:1, takže hvězdy lišící se o 5 mag mají vzájemný poměr jasností 1:100. Vyšší magnituda odpovídá nižší jasnosti hvězdy. Pro představu, Hubbleův kosmický dalekohled zobrazí nejslabší objekty 30. mag, oko na obloze rozliší hvězdy do 6. mag. Venuše bude mnohotisíckrát silnější než ty.

Hvězdná zima

Letošní jarní obloha je mimořádně krásná. Nejen na jasné hvězdy jako v jiných rocích, ale především na krásné, jasné planety. K Venuši, která je v první polovině noci stále výš nad obzorem, a k Jupiteru, který je večer na západě, se sluší připomenout Mars, který bude v březnu nad obzorem po celou noc. A zaslouží si samostatnou pozornost: kromě večera bude po celou noc "mrtvolně nažloutlý" Saturn, jenž bude v polovině dubna v opozici se Sluncem.

Venuši už v květnu uvidíme opět jen nízko nad západním obzorem, aby po krátkém období nepozorovatelnosti se přesunula v červenci ráno nad východní obzor - z večernice se stane jitřenka. Ale ještě dřív, 6. června brzy ráno, budeme mít šanci uvidět přechod Venuše, která bude u nás pozorovatelná po východu Slunce. Ovšem jestli si nepřivstaneme na závěrečnou čtvrtinu tohoto vzácného úkazu, už tento jev nespatříme. Nastane totiž až po dlouhé přestávce 105,5 roku v prosinci 2117.