takže stále platí.. "jen přijít na to jak do toho pořádně třísknout".. Josef Kemr

žijeme v úžasné době

za spousty miliard jsme nevyzkoumali vůbec nic

jediná trochu zábavná záležitost - neposlušná neutrina - se vyřešilo vykopnutým konektorem a vykydáním vedoucího neposlušného týmu

můžeme být hrdí na to, jak nás budou naši potomci obdivovat

Zalez zpátky k pásu a nevyjadřuj se o něčem, co je nad tvé chápání.

Žijeme v úžasné době, konečně se třeba podaří úžasné věci jako řízená fůze až studená fůze, unitární teorie pole, univerzální teorie pole, nové prvky na ostrově stability ...

Sakra, život je tak krátký na všechny ty úžasnosti.

Jsem moc rád, že ne vše se řídí jen neviditelnou rukou trhu, prostě pro základní výzkum je třeba se spojit a obětovat peníze. Z většiny nebude nic, ale je vysoká pravděpodobnost, že se v tom všem najde pár kachen, ze kterých budou zlatá vejce.

Také proto jsem již dlouhá léta zapojen do projektu BOINC -  v principu je to systém, který umožňuje využít nevyužitý pracovní výkon vašeho počítače. Vybrat si můžete z mnoha zajímavých projektů a podpořit je tím, že pro ně budete počítat a LHC je jedním z nich. Jde o tzv. distribuované zpracování, tisíce počítačů dobrovolníků na světě dostanou kousek práce a až to dopočítají, tak odešlou výsledky. Od vyhledávání možných signálů od mimozemských civilizací (staré, dobré SETI@home, které to začalo), až po hledání léků. Ale upřímně se přiznám, že odmítám pracovat na kryptologii (lámání/tvoření šifer), to považuji za odporný krok ke ztrátě posledních kusů soukromí (Kdo se vzdá svobody na úkor bezpečí, nezaslouží ani jedno).

Drobná připomínka ke konci rámečku "Co dělá Higgsův boson?". Obecně se určitě nedá říct, že jaderné fúzi vládne slabá interakce. Vládne dominantnímu procesu syntézy protonů na helium, který probíhá ve Slunci (A právě tomu, že tahle reakce je založena na slabé interakci vděčíme za to, že Slunce je hvězda s relativně dlouhým a klidným životem. Účinné průřezy ("pravděpodobnosti realizace") reakcí spojených se slabou interakcí jsou totiž velmi malé, vodík se spaluje pomalu  - měrný výkon jádra Slunce je pouze asi 370 W na metr krychlový - méně než výkon lidského těla, kterému dodávají energii docela obyčejné chemické reakce, ale Slunce je dost velké na to, aby celkový výkon stačil například k udržení života na vzdálené Zemi). Ale ze stejného důvodu se tato reakce absolutně nehodí k použití ve vysněných pozemských reaktorech, bohužel miliony kilometrů krychlových tady k dispozici opravdu nemáme. Naopak reakce deuteria (proton+neutron) a tritia (proton+2 neutrony), o které se v souvislosti s tokamaky uvažuje, je založena na silné interakci a navíc má rezonanční charakter, což z ní dělá opravdu jednoznačného favorita pro první pokusy o energeticky výnosnou fúzi. Pokud jde o slabou interakci, mnoho nám o ní nejspíš napoví jev oscilace neutrin, což je jeden z úkazu na které je standardní model krátký.

Omlouvám se :). Ve třetí větě mělo samozřejmě být "syntézy protonů na deuterium". Jde právě o to, že se při této reakci mění jeden z protonů na neutron, tedy že proběhne ona slabá interakce. U reakcí, kde se počty protonů a neutronů zachovávají jsou účinné průřezy o mnoho řádů větší.

Kdyz uz jsme u tech preklapu, tak tahle veta nedava smysl. Mozna bude stacit jen presunout "se" mezi castice, anebo tam je jedna castice navic.

"Tedy na jaké částice částice se rozpadá a s jakou pravděpodobností se rozpadne tím, či oním způsobem."

No když jsem to četl já, tak jsem si pomyslel, že je prostě sobota, lidi jsou buď po kocovině nebo tak... A tak ten mozek má občas error a zdvojuje. To se mně stává často.

Varování: varovali jste upřímně, ale zkuste si dát pozor aspoň na překlepy. V tom byste měli být větší odborníci než v částicové fyzice ;-)

"Slabí síla působí..."

Díky za upozornění, opraveno.