Krásné letadlo také jistě krásně zabíjelo. Mrtví by mohli vyprávět!

B-58 Hustler bylo jedno z nejkrásnějších letadel, jaká kdy byla vyrobena

Opravdu mohl tankovat ve vzduchu? Jak bylo řešeno?

http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/660xX/Apr2012/967469.jpg?d41d

Pěkné

Hezké letadlo. Kariéru mu bohužel utly ruské protiletadlové rakety, takže skončil jako jedna z mnoha slepých cest vývoje, které se železnou pravidelností američtí daňoví poplatníci prošlapávají. Proto je v současnosti nejobdivovanější americký bombardér B-52 Stratofortress, který byl jen přeškolen z bombardování z velkých výšek na přízemní let. Ale i to můžeme brát, jako určitou formu modernizace.

Řekl bych, že nejobdivovanější je B-2 Spirit.

Dobrá vzpomínka. Perlička: když Hustler přilétl na aerosalon do Paříže, byl jeho zvuk za ním na poloviční cestě. To byla dobrá reklama Bohužel při jednom z předváděcích letů tam havaroval. ,,TOTÁLKA"

Dík za hezký článek.

Stejně muselo byt úžasné žít v USA v 50 a 60 letech. Technologicky pokrok šel obrovskou rychlosti. Stačí si vzít jak dlouho zůstávaly jednotlivé typy letadel ve službě, maximálně par let a byly nahrazeny, kromě nesmrtelnych B-52 a TU-95. Jak rychle stoupala rychlost letadel až k SR-71. Nebo ze v roce 1957 člověk vyslal první satelit a za 12 let stal člověk na měsíci, protože USA chtěla dokázat svoji technologickou nadřazenost.

SR71 přelétl několikrát i nad ČR v 90. letech.

K tomu "hvězdnému" B-58 Hustler. Koncepce rádoby strategického bombardéru s doletem pouhých 3200 km byla od počátku konstrukčního zadání nesprávná. Nízkou zásobu paliva v interních nádržích obrovská podvěsná přídavná nádrž neřešila.

Přinesla jen značný nárůst aerodynamického odporu s negativním odrazem na dolet, rychlost a dostup letu, nehledě na značné zvýšení spotřeby samotné zásoby paliva. Pumová výzbroj, byt ́ jaderná, nutila osádku k nebezpečnému průletu nad cílem, pozdější metoda podlétnutí radarů vysokou rychlostí v malých výškách vedla k únavovým lomům na uzlových bodech konstrukce. Typ B-58 byl velkým leteckým omylem, počet vyrobených kusů 116 je toho výmluvným dokladem. Autor článku navíc u snímku č. 1 píše o čtyřech náporových motorech, pod snímkem č. 3 o motorech proudových. Dále zcela nesprávně popisuje "pravidlo ploch" ve spojení s konstrukčním pojetím letounu. Zjednodušeně jej opravím - obsah příčných průřezů letounu musí být konstantní. Tvarově zajímavý letoun B-58 je z pohledu letecké historie bohužel jen nechtěným levobočkem.

O žádných náporových motorech nikde nebyla řeč, nevím, kde to vidíte. Jsou to klasické jednoproudové motory. A k pravidlu ploch - v popisku pod fotkou jde o praktickou aplikaci, kdy se nebojuje za každou cenu o konstantní obsahy příčných řezů (a ani je ve skutečnosti samozřejmě nemá).

Spousta čtenářů článek chválí, ale já bych raději uvítal informace v pěkně napsaném článku jak je na Technetu obvyklé a né "výkřiky" u fotografii v galerii. Jinak zajímavé informace.

Tak to máme oba smůlu. Určitý podíl z celkového počtu článků (systémově se to propočítává snad za každý kalendářní měsíc, alespoň co mám informace) totiž musí být vydán formou OBRAZEM. Člověk tedy vyhodnocuje, co lze takto vydat - zde jsem to vyhodnotil jako variantu dobře realizovatelnou (například u článku o některém z našich letců z WWII by bylo takové řešení vyloženě nešťastné).