Úžasný článek.

Co znamená ta poznámka "redakčně upraveno"?

Obšlehnu cizí článek a přidám nějaké rádoby zamýšlení na konec?

1) Článek publikujeme se souhlasem magazínu Vesmír. Takže o nějakém "obšlehnutí" nemůže být ani řeč.

2) Zamyšlení na konci je přece stejné i v původním článku, takže tuhle připomínku nějak nechápu.

3) Redakční úpravou se obvykle rozumí formátování, zkrácení, doplnění vysvětlivek apod.

Až do předposlední kapitoly je ten článek výborný.

Tu poslední buď píše někdo jiný, nebo autorovi hráblo, nebo nevím, ale najednou je z toho filosofické cvičení na úplně odlišné téma, které nic nepřináší. Vždy bude mít na léčbu vliv osobnost lékaře, jeho zkušenosti, jeho ochota se dále vzdělávat, stejně jako jeho schopnost pacienta uklidnit a dodat mu naději a chuť bojovat s drsnou diagnózou. Ale to nemá absolutně nic společného s klinickými studiemi.

A co kdyz existuji postupy, ktere podobnym testovanim opakovane ne a ne projit?

Napriklad takova homeopatie anebo mlete rohy jednorozce (hosorozce) v cincke medicine?

Tezke jak se k tomu postavit. Je jasne, ze je nesmysl platit postup bez prokazane nebo alespon teoreticke ucinnosti z verejnych penez. Je jasna nutnost zastavit strileni nosorozcu kvuli odriznuti rohu. Ale neni jasne, zda tu neskodnou cast tolerovat protoze je neskodna, nebo proti ni bojovat protoze odvadi pacienty od moznosti se vylecit.

Je celkem jednoduché se k tomu postavit. Jestliže není metoda schopna prokázat svůj účinek v klinické studii proti kontrolní skupině, pak evidentně účinná není.

Výborný článek k zamyšlení. Děkuji.

Zato dnes je všech léků dostatek, všichni dostávají stejnou péči, všechny nemocnice mají stejnou úmrtnost... Např. teď soudí v Německu vraždícího ošetřovatele, který musel nějak zahýbat statistikou a přesto na něj přišli náhodou, že ho někdo viděl...

Pokud se za rok v nemocnici otočí 100.000 pacientů a z nich 1.000 zemře přirozenou smrtí, desítky vražd během deseti let takovou statistikou nijak nezahýbou.

Článek má jednu poměrně zásadní chybu v logice, bohužel jen tato chyba v logice umožňuje nějak "vygradovat" pointu. Od É. Rouxe dále autor operuje s chybným předpokladem, že jen "dvě současně léčené skupiny jsou věda". Jenže to není pravda. V dobře odůvodněných situacích, což je typicky situace vážného onemocnění a předchozího průkazu poměrně malé nebezpečnosti terapie, je možné použít srovnání např. s historickými záznamy. Výsledky jsou samozřejmě slabší co do argumentační síly, ale pokud se kumulují a pokud k nim existuje i biologicky přijatelné vysvětlení, je to vědecky zcela v pořádku.

Je jedním z úkolů lékařských etiků při schvalování studií posoudit, zda je skutečně na místě realizovat studii jako obvyklou studii s kontrolou (obvykle nikoliv bez léčby, ale na běžné terapii), nebo zda je na místě volit např. historickou kontrolu.

Navíc ti vybraní pro nový typ léčby nebo léku na tom mohou být i hůř, když experiment ukáže, že lék má závažné vedlejší důsledky, o kterých se nevědělo. A ještě hůř, pokud se to neukáže při experimentu, ale až během let při praktickém nasazení.

Skvělý článek!