Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co nevíte o bankovkách: nejsou vhodné pro vegany a poškrábou vám nos?

aktualizováno 
Bankovky. V Británii si narkomani stěžují, že ty nové jim zraňují nosy. Jen v USA se jich denně vyrobí 25 milionů a spotřebuje se při tom dohromady 20 tun papíru a inkoustu. Zdá se vám to hodně? „Výroba“ bitcoinu je mnohem náročnější. Přečtěte si, co všechno ještě možná o bankovkách nevíte.

Polymerovou bankovky bývají i průhledné. Toxikomanům však také mohou poškrábat nos. | foto: RBAinfo

V době platebních karet, elektronického bankovnictví a bitcoinu by se mohlo zdát, že bankovky jsou pro realizaci plateb zastaralým řešením. Přesto jsou stále populární. Jaké mají výhody a nevýhody? A co mýty s nimi spojené, je něco z nich pravda?

1.Jsou bankovky zastaralé a brzy přestanou existovat?

Když se v osmdesátých letech ekonomický novinář Murray Teigh Bloom dotazoval v centrálních bankách a tiskárnách na budoucnost bankovek, dostával odpovědi že kolem roku 2000 budou nahrazeny kartami a přestanou existovat.

V roce 2017 jsou bankovky ještě daleko od svého vyhynutí. Stále populární, a i přes oblíbenost elektronických transakcí počet bankovek v oběhu neklesá ve většině zemí ani v ČR.

Pokud bankovky jednou zmizí, pravděpodobně tomu tak bude nejdříve v Dánsku nebo Švédsku, kde mají nejvíce nakročeno k bezhotovostnímu styku.

2.Umožňují korupci, úniky na daních a pomáhají šedé ekonomice?

Bankovky bývají často zmiňovány jako prostředek, který usnadňuje daňové úniky ve formě převozu hotovosti do daňových rájů. Anonymita, likvidita, obtížná sledovanost transakcí a relativně velká hodnota v poměru k hmotnosti nebo objemu bankovek, je činí ideálním prostředkem jak pro korupci, tak pro úschovu v zahraničních bankách.

Šedé ekonomice se daří také díky bankovkám a to je jeden z důvodů, proč některé vlády zavádějí limity na transakce v hotovosti, které se velmi liší v závislosti na konkrétní zemi. V Itálii je tato hranice tisíc eur, zatímco v České republice více než 10 tisíc eur.

Přesto je možné, že se efekt bankovek na podílu šedé ekonomiky přeceňuje. Indie v loňské měnové reformě (kdy přes noc bankovky přestaly platit a musely být vloženy na účet) očekávala, že k velké části peněz se nebudou lidé znát, protože je získali nelegálním způsobem. Během několika měsíců se však občané k 97 procentům bankovek přihlásili.

3.Jsou používány hlavně zločinci?

V posledních letech bylo publikováno několik studií, které upozorňují, že bankovky, především ty nejvyšší nominální hodnoty, umožňují anonymní transport bankovek, a to pak slouží teroristům k financování jak jejich organizací, tak i k realizaci konkrétních útoků.

Nedávné rozhodnutí Evropské centrální banky nevydat v rámci druhé série bankovek největší nominální hodnotu 500 euro, bylo také motivováno faktem, že je to jedna z bankovek s nejvyšší hodnotou celosvětově a že může být zneužívána zločinci. Naproti tomu švýcarská centrální banka se však rozhodla tisícifrankovou bankovku ponechat i v nové sérii, a ta se tak stala jednou z nejvyšších nominálních hodnot na světě.

Tím, jak se ilegální transakce přesunují na internet, posílání bankovek v obálce se stává poněkud staromódním způsobem. Navíc bankovkám i mezi zločinci zdatně konkuruje bitcoin a další elektronické kryptoměny. Přesto se diskuse o tom, zda zrušit, nebo nezrušit nejvyšší nominální hodnoty bankovek vede v odborných kruzích neustále bez výsledku.

Domnívám se, že možnost zneužití bankovek s vysokou nominální hodnotou se přeceňuje, i přesto, že jejich výhody (offline transakce) v podobě primitivních transakcí jsou evidentní. To, co se dá říci o bankovkách, totiž platí taktéž o diamantech a drahých kovech. Představa, že se likvidací bankovek s vysokou nominální hodnotou nějak významně zredukuje zločin a terorismus, se mi zdá velmi naivní. Tématu se budeme věnovat v jednom z dalších dílů.

4.Jsou špinavé?

Pojem „špinavé peníze“ je spojen většinou s penězi zločinného původu, které jsou „vyprané“ tak aby se zamaskoval jejich skutečný původ.

Peníze však mohou být špinavé i doslovně. I přesto, že papír bankovek je chráněn speciální vrstvou, která je impregnuje a chrání proti znečištění, je jasné že tak jako u jakéhokoliv objektu vystaveného mnoha dotykům za den (kliky, tlačítka výtahu atd.), se bude během několika let znečišťovat.

Evropané subjektivně hodnotí bankovky jako nejšpinavější věc denního užití. Mnoho studií skutečně ukazuje, že bankovky, včetně těch, které jsou relativně krátkou dobu v oběhu, obsahují nejrůznější bakterie a viry. Publikované studie ukazují velké rozdíly mezi státy v Evropě.

A jaká je realita v porovnání s ostatními objekty? V mnoha seznamech bankovky skutečně figurují v top desítce špinavých objektů denní potřeby, ale ve skutečnosti mezi ty nejšpinavější věci, kterých se každý den dotýkáme, patří houbičky na nádobí, madla nákupních vozíků a mobilní telefony. Existují různé způsoby, jak „špinavost“ měřit: absolutním počtem bakterií, virů a plísní nebo podle toho, jaké druhy jsou na předmětu přítomny. Zda nám hrozí z bankovek nějaké reálné zdravotní riziko, rozebereme v některém z dalších článků.

5.Obsahují drogy?

Bankovky jsou v mnoha zemích kromě virů a bakterií kontaminovány i drogami (jejich množství, které se najde na bankovkách, se pohybuje v řádu mikrogramu až miligramu). Jak je to možné? Nabízí se dvě vysvětlení. U některých drog, které jsou užívány „šňupáním“, například kokain, jsou bankovky kontaminovány přímým kontaktem. Dále bankovky přicházejí do kontaktu s drogami v rámci realizace drogových transakcí, které jsou placeny v hotovosti.

Množství bankovek, jež jsou kontaminovány, je velké (přes devadesát procent) a těžko předpokládat, že každá bankovka, která nese stopy drogy, sloužila alespoň jednou k nákupu omamných látek nebo byla rolována k šňupání. Vysvětlení spočívá v procesu manipulace s bankovkami, zejména v třídičkách a počítačkách finančních institucí. Mikročástice ulpělé na bankovce jsou při třídění a počítání rozvířeny a kontaminují další peníze.

6.Jsou drahé?

Tisk bankovek a jejich logistika - udržování v oběhu, třídění, odstraňování takových, které jsou poškozené, znečištěné nebo padělané, jejich převoz z finančních center atd. není zadarmo a to vše platí daňový poplatník. Přesto si bankovky v porovnání s platebními kartami nevedou vůbec špatně.

Studie Cash Essentials porovnávající náklady spojené s transakcí ukazují, že zatímco náklady spojené s transakcí kreditní kartou se pohybují v řádu 2 - 3 eura, v případě debetní karty se jedná o 0,3 – 0,7 eura, u bankovek to je 0,3 – 0,5 eura.

7.Neekologické?

Poškozené bankovky (natržené, nadměrně špinavé atd.) je nutné odstranit z oběhu. Čím jsou bankovky novější, tím je snadnější detekovat padělek a pro zrakově hendikepované rozlišit podle reliéfního tisku, o jakou bankovku jde.

Bankovky mají omezenou životnost, která se pohybuje v řádu několika let a souvisí i s jejich nominální hodnotou. Například v ČR mezi bankovky s nejkratší životností patří stokoruna a tisícovka. Vydrží okolo pěti let.

Existují různé způsoby, jak životnost bankovek prodloužit a dlouhodobě se to daří. Je to díky použití modernějších substrátů na výrobu platidel. Nejde jen o klasický „polymer“ (Austrálie, Kanada, Velká Británie atd.), ale i o nejrůznější kombinace. Používá se například „sendvič“ papír-polymer-papír (Švýcarsko) nebo nejrůznější modifikace složení papírového substrátu. Například se při výrobě přidávají jiné druhy vláken, které činí bankovky mechanicky odolnější. Toto umožňuje, že bankovky mohou cirkulovat déle.

Množství bankovek, které se produkuje (a stejné množství se likviduje), může vypadat jako obrovské, zejména v případě velkých zemí. Například v USA vyrobí denně 25 milionů bankovek a na to spotřebují více než deset tun papíru a deset tun inkoustu. Ovšem v porovnání s celosvětovou produkcí papíru, která se pohybuje přes milion tun denně, nejde o nijak dramatický příspěvek.

Polymerové bankovky se na rozdíl od bankovek papírových dají likvidovat i jinak než jen pálením. Nejdříve se nasekají na malé kousky a slisují do briket, které jsou pak k dispozici zpracovatelům plastů.

Nejmodernější elektronické transakce se mohou zdát nejekologičtější, opak je však pravdou. Transakce o hodnotě jednoho bitcoinu spotřebuje tisíckrát více energie než platba kreditní kartou. Z takto spotřebované energie by bylo možné napájet běžnou domácnost po celý den.

8.Padělají je...?

Padělání bankovek je staré jako bankovky samy. Přesto množství falšovaných platidel v oběhu je ve většině zemí zanedbatelné. Nejčastěji se pohybuje v řádu jednotek až desítek ppm (z anglického “part per million” - část z milionu = 0,0001 procenta).

V porovnání se ztrátami v důsledku krádeží a zneužití platebních karet, zcizených čísel platebních karet atd., jsou bankovky relativně bezpečné. Celosvětově se ztráty v důsledku padělání odhadují v řádu stovek milionů dolarů ročně v případě bankovek. U platebních karet je to však až 16 miliard dolarů ročně.

Obě tyto hodnoty se pak jeví jako zanedbatelné v porovnání se škodami, které vzniknou paděláním zboží obecně (léčiva, cigarety, alkohol, luxusní značky). Odhaduje se, že celosvětově tvoří padělky v oběhu až 10 % (v porovnání s množstvím originálů). To odpovídá škodám v řádu od 400 miliard dolarů až po 1,7 bilionu dolarů.

9.Nevhodné pro vegany?

Jakákoliv změna nemůže uspokojit úplně všechny. Nová pětilibrová bankovka vyrobená z polymeru a uvedená v loňském roce, byla přijata vesměs pozitivně. Dá se vyprat, netrhá se, je pevná a méně se padělá. Vegani a vegetariáni ovšem zjistili, že při její výrobě se používá malé množství loje z živočišného odpadu. Čtyřicet tisíc veganů a vegetariánů proto podepsalo petici, kde žádají, aby bankovka tyto produkty neobsahovala.

10.Hrozí od nich poranění nosu?

Kuriózní stížnosti jsou i od uživatelů drog, a to zejména ve spojení se zmíněnými novými polymerovými bankovkami zavedenými ve Velké Británii. Revoluce totiž přišla v podobě bankovek, nikoli ve způsobu užívání kokainu. S polymerovou bankovkou je snazší se zranit. Má ostřejší hrany a při šňupání drogy populární roličkou snadno dojde k pořezání nosní sliznice. Takové sebeporanění si dokonce vysloužilo svůj název – místo pořezaní se mluví o „getting Winstoned“ v narážce na motiv pětilibrové bankovky nesoucí portrét Winstona Churchilla.

Vedlejším důsledkem takového zranění může být i riziko přenosu závažných onemocnění, jako je například hepatitida C v případech, kdy jedna bankovka slouží více osobám, jak upozorňuje například deník Independent.

11.Zachrání nás, až hackeři vypnou proud?

Jedna z výhod bankovek je, že k transakci nepotřebujeme ani další zařízení (čtečka karet), ani infrastrukturu (internet, elektřina). V případě, že by pak proud nebo internet nefungovaly po delší dobu (rozsáhlý výpadek dodávky elektřiny), může se na první pohled zdát, že bankovky budou jako platidlo fungovat dál.

Otázkou však je, jak by jejich oběh v takovýchto podmínkách vypadal. Na tržišti nebo v obchodě budou přijaty, ale jak budou „cestovat“ dále, není úplně jasné. Třídičky a počítačky bankovek jsou totiž opět závislé na elektřině a internetu. Zdá se tedy, že toto tvrzení je od „lobistů bankovek“ příliš optimistické.

12.Způsobují domácí násilí?

Asi nejméně očekávanou korelaci přinesl deník The Telegraph. Podle něj totiž bankovky mohou způsobit domácí násilí. V souvislosti s měnovou reformou v Indii vyšlo najevo, že více žen než mužů nemá v Indii bankovní účet. Proto peníze, které nechtějí nechat na účtu manžela (nebo společném učtu), skladují v hotovosti. V okamžiku kdy došlo k měnové reformě a bankovky musely být deklarovány v bance a uloženy na účet, došlo k patnáctiprocentnímu nárůstu počtu volání na linky pro oběti domácího násilí. Muži byli překvapeni, že si manželky skladují peníze. A někteří reagovali neadekvátně.

Podívejte se, jaké bankovky se v Česku nejčastěji padělají:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne
Fyzika podle očekávání: Nobelovu cenu získali lovci gravitačních vln

Švédská královská akademie ocenila Nobelovou cenu za fyziku pro rok 2017 tři členy týmu, který jako první zachytili Einsteinem předpovězené gravitační vlny. Ze...  celý článek

Část ze zabavených tablet extáze.
Diskotéková droga extáze bude lék. Medicína znovu objevuje psychedelika

Výzkum terapeutického potenciálu psychedelických látek zažívá renesanci. Látka MDMA, příznivcům nejen taneční hudby známá spíše jako extáze, éčko nebo bobule,...  celý článek

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.