V sobotu 18. června 2022 se na letišti v Mladé Boleslavi konal již 13. dobový letecký den (Historical Airshow 2022), který přinesl i několik unikátů při těchto svatostáncích nejen leteckých fanoušků tam dosud neviděných.
Dobové letecké dny pořádají ruku v ruce Aeroklub Mladá Boleslav a Nadační fond letadla Metoda Vlacha. Ostatně letos tomu bude právě sto deset let od vzletu letadla Metoděje Vlacha, prakticky historicky prvního letedla tuzemské konstrukce postaveného z tuzemských materiálů, a to včetně motoru, a sobotní letecký den tak byl i připomínkou této události.
Dobové letecké dny se konají už od roku 2002, nejprve s roční a později s dvouroční periodicitou. Pravda, časová diference mezi tím letošním a předcházejícím se vyšplhala na dlouhé čtyři roky kvůli řádění koronavirů. Jinak z původně komorní akce ve svých počátcích, kdy opět musíme připomenout, že první ročník se konal právě u příležitosti předvedení novodobé repliky letadla Metoděje Vlacha, se mladoboleslavské letecké dny zařadily mezi nejvýznamnější akce tohoto druhu v Evropě.
 |
Letiště se divákům otevřelo v devět hodin ráno. Hlavní program potom probíhal od třinácté do sedmnácté hodiny. Rozhodně se vyplatí přijet co nejdříve, člověk si v klidu prohlédne letadla čekající na svá vystoupení na stojánce a zří přílety účastníků, kteří tak neučinili již předchozího dne. Po skončení hlavního programu se ještě pro případné zájemce provozují vyhlídkové lety.
Hlavní program zahájil seskok parašutisty s českou (tehdejší československou) státní vlajkou, čímž byl vzdán hold našim letcům bojujícím za druhé světové války za svobodu své vlasti. A díky připomenutí této významné etapy historie československého letectví si zde zbouráme chronologii představení jednotlivých letadel, tak jak vystupovaly na leteckém dnu, ale nejprve si uvedeme právě letouny druhoválečné v čele s těmi, na kterých létali Čechoslováci v řadách Královského letectva.
V prvé řadě musíme uvést slavný Hawker Hurricane, byť zde se nejedná o verzi našimi piloty „hromadně“ používanou. Letoun byl vyroben ve verzi Hurricane Mk.IV, tedy byl v podstatě bitevníkem z doby, kdy hurricany v roli stíhaček už narážely na své limity. Dnes však létá v podobě Hurricane Mk.IIc našeho největšího stíhacího esa Karla Kuttelwaschera. Daný stroj získalo v minulém roce Letecké muzeum Točná.
Hawker Hurricane
Miles Magister
Druhým představeným unikátem je školní Miles Magister z letky RAF Station Czechoslovakia z Podhořan u Ronova. Stejný provozovatel přilétl na letecký den i se svými zbývajícími stroji, dvouplošníky de Havilland Tiger Moth, tedy s typem stejného určení a stejné historické souvislosti s našimi letci. Podhořanský „nový“ magister navíc nese malé československé znaky a na krycím plechu motoru na pravé straně rozverné malůvky disneyových postaviček, které podle dobových fotografií dokonale ztvárnil Petr Toman.
Asi největším lákadlem z druhé světové války se stala transportní Dakota ve výsadkové verzi, když i během vystoupení k provedení výsadku nakonec došlo. Vše podtrhovaly i invazní pruhy na letounu namalované, které sloužily k rychlé identifikaci spojeneckých letounů během invaze v Normandii a nějaký čas po ní, kdy se na relativně malém prostoru pohybovalo velké množství letadel a nervozita všech zúčastněných byla živnou půdou pro tzv. friendly fire. Předvedený exemplář je o to cennější, že se skutečně vylodění v Normandii v červnu 1944 zúčastnil. Dnes ho provozuje organizace Aero Legends z letiště Lydd v hrabství Kent.
Slavná Dakota v barvách RAF a s invazními pruhy
Palubní stíhačka Corsair
Pro oko diváka nakonec byly vděčnými i americké stíhačky P-51 Mustang a palubní F4U Corsair. Ta první má dnes domov v Německu a ta druhá pro změnu v Rakousku.
Z akrobatických vystoupení potom musíme vyzdvihnout především čtyřku Flying Bulls Aerobatics Team ve složení Stanislav Čejka, Miroslav Krejčí, Jan Rudzinskyj a Jan Tvrdík a létající na akrobatických speciálech XtremeAir XA42. Do Boleslavi přilétli narychlo, před zahájením hlavního programu, z polského Lešna, kde vystupovali na dvoudenní letecké show konané 17. a právě 18. června.
Unikátnější událostí bylo společné vystoupení Martina Šonky na akrobatickém speciálu Extra 300SR a Petra Jirmuse na starším tuzemském akrobatickém speciálu Zlín Z-50LX. Do akrobatického ranku spadá i vystoupení čtyř letounů z legendární typové řady Zlín Trenér, i když se nejednalo o žádné ze speciálně vyšlechtěných jednomístných akrobatických verzí. Kdysi však byly trenéry, a to nejen jednomístné ale i dvoumístné, akrobatickým fenoménem s řadou úspěchů ne soutěžním nebi. Na dvoumístném Z-226 dokonce emigroval na Západ první mistr světa v letecké akrobacii Ladislav Bezák, kdy se do letoun vmáčkla celá šestičlenná rodina a ještě hromada štěstí, protože proti útěkářům byl vyslán hotovostní mig.
Letouny Zlín Trenér
LF-107 Luňák
Z kluzáků jmenujme alespoň LF-107 Luňák z přelomu čtyřicátých a padesátých let, který byl v podstatě specializovaným akrobatickým kluzákem nemající až do sedmdesátých, možná osmdesátých let ve světě obdobu. Dnes už tedy není bezmotorová letecká akrobacie ničím na periferii, od roku 1985 se pořádají mistrovství světa v této disciplíně, přičemž i Česká republika má dnes řadu výtečných pilotů akrobatických kluzáků.
Externí účast měly dva velké letouny, které si na boleslavské letiště nesedly. Jednak to byl dopravní Boeing 737-800, kdy podobné stroje se zde už pomalu stávají tradicí, a letectvo AČR poslalo transportní letoun CASA C-295. Vojáci ukázali i vrtulník PZL W-3A Sokol a předvedli s ním ukázku záchranné akce. Ten už si potom na plochu sednul, přičemž zájemci si mohli prohlédnout jeho interiér.
PZL W-3A Sokol
Letadla z Leteckého muzea Metoděje Vlacha
Protože není prostor ani na prosté vyjmenování všech letadel zúčastněných na 13. dobovém leteckém dnu, zakončeme výčet alespoň některými z Nadace Metoda Vlacha, která jich už z principu mohla ukázat ze všech aktivně zúčastněných největší množství. Kromě repliky letadla Metoděje Vlacha to byla především replika malého sportovního Zlínu XII. Slovo především jsme zde použili z důvodu, že je zatím nejnovějším strojem nadace a zároveň má tento typ své nezastupitelné místo v historii našeho prvorepublikového letectví. Na druhou stranu více pozornosti ve vzduchu ke smůle lehkých sportovních letounů asi vyvolaly letouny prvoválečné, v tomto případě také ve formě novodobých replik.
Historické vojenské automobily americké provenience
Traktory Svoboda představovaly za první republiky velice úspěšný artikl zemědělských strojů.
A stejně jako každoročně se kromě letadel ukázala i pozemní technika. Na jedné hromadě staré vojenské automobily především americké provenience a na druhé hromadě (možná jsme mohli hromady prohodit, protože vozidla z té druhé se ukázala i za jízdy po ploše, ale je to čistě rozlišovací označení) staré vozy civilní včetně dvou traktorů. Právě ty traktory si zaslouží poslední vypíchnutí, vyrobila je firma Václava Svobody z malebného městečka Kosmonosy tehdy ležícího nedaleko Mladé Boleslavi (dnes se města přímo dotýkají).
