Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


1956: výkladními skříněmi československého strojírenství

  0:01aktualizováno  0:01
V doznívající euforii úspěchu první strojírenské výstavy vláda již koncem roku 1955 na základě doporučení příslušných ministerstev rozhodla, aby se v roce následujícím konala v Brně další strojírenská výstava. A tak na jaře roku 1956 byla zahájena nová etapa rozšiřování a rekonstrukce výstavního areálu.

Brněnské výstaviště mělo v roce 1956 celkem 15 pavilonů.

Začaly se rodit tři pavilony – H, F a Surabaja. Včelař Jan Kubinger musel v březnu z výstaviště odstěhovat svoji medovou maringotku a výpověď nájmu pozemku postupně dostalo i několik zahrádkářů, kteří své latifundie obdělávali v sousedství několikahektarového pole Výzkumného ústavu zemědělského.

Brněnské výstaviště v roce 1956 mělo celkem 15 pavilonů, jejichž výstavní plocha zabírala více než 31 tisíc metrů čtverečních, ovšem pro účely výstav a jiných veřejných podniků sloužila asi jen třetina.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

Na jaře roku 1956 se tu konala Výstava bytové kultury a v květnu se výstavním parkem rozléhala hudba, která patřila k slavnosti majálesu brněnských mládežníků, při níž nechyběla přehlídka sportovních disciplín, box či kolovou krasojízdu nevyjímaje.

O pár měsíců později zase výstaviště žilo velkým letním karnevalem, který pořádal rudý koutek odborářů tehdejšího Ústavu národního zdraví. Dvě třetiny výstavních objektů nadále suplovaly funkci podnikových skladů, například pro brněnskou Zeleninu nebo síť potravinových obchodů Pramen.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

Venkovní výstavní plochy výstaviště včetně komunikací ještě v roce 1956 zůstaly zpevněny jen štěrkem, stejně tak jako silnice při jižním okraji výstaviště. V Bauerově zámečku, který již nestál za plotem výstaviště, vznikla nová restaurace s kavárnou.

Za této konstelace pisáreckého areálu došlo v sobotu 9. září 1956 ve dvě hodiny odpoledne k přestřižení pásky, která otevřela druhou Výstavu československého strojírenství.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

Její program v tomto roce doplnila mimo jiné obnovená scéna zdejšího divadla Julia Fučíka, v níž se každý den dopoledne konaly doprovodné přednášky jednotlivých vystavovatelů anebo se promítaly filmy, v pět pak začínala divadelní představení. Svůj program měl také letní amfiteátr u jezírka za pavilony B a C.

V restauraci Opera vyhrávala legendární cikánská Farkašova kapela, a kdo měl chuť, mohl se autobusem vydat na večerní jízdu lodí po Brněnské přehradě, při které se tancovalo, jedlo a pilo.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

Aby brněnské dojmy veletržních hostí, zejména těch zahraničních, byly co nejlepší, dostaly některé brněnské domy nové fasády, Petrov, Špilberk i Parnas se do tmy poprvé rozzářily slavnostním osvětlením a samozřejmě jako minulý rok se šeď výstaviště a jiná brněnská prostranství rozjasnily barevnými záhony květin.

Rezervé pro veletržní návštěvníky měly i brněnské noční kluby jako Typos, Bolero či Roxy a některá kina promítala nonstop.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

I když v roce druhé strojírenské výstavy mělo Brno k dispozici již více hotelů, musel k ubytování stovek hostů posloužit také zámek v Náměšti nad Oslavou, ve Slavkově a stejně jako v minulém roce také hrad Veveří. Prázdné nezůstaly ani vilové internáty na Hlinkách. Grandhotel Brno byl určen výhradně pro cizince a kvůli tomu prošel i částečnou rekonstrukcí.

Čtyři tisíce návštěvníků našly ubytování v soukromí brněnských domácností. Přes velké úsilí organizátorů se podařilo ubytovat jen asi polovinu z celkového počtu přibližně čtrnácti tisíců zájemců. Téměř dva miliony lidí přivážely na výstavu z celé republiky zvláštní vlaky i autobusové linky.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

Na výstavišti držela stálou službu lékařská ambulance, k dispozici byly také umývárny a své služby nabízely holírny, rychložehlírna, správkárna oděvů a obuvi. Denně se na výstavišti uvařilo kolem sedmi tisíc teplých jídel a na čepu bylo exportní plzeňské. Pořadatelé mysleli i na ty, kterým nezbylo než vzít svoje děti na výstavu s sebou, a tak na výstavišti fungoval i dětský koutek.

V roce 1956 se na výstavišti představily výrobky nových podniků, resp. značek, jako byly TOS, Meopta, Chirana nebo Tesla. Svoji premiéru měl v Brně i legendární moped Stadion, Skútr a ještě slavnější Praga V3S, kterou zde provázel i její konstruktér Miroslav Šplíchal.

Výkladními skříněmi československého strojírenství v letech 1956

Mladoboleslavská automobilka přivezla Škodu Rapid v růžové a černé barvě s rolovací plátěnou střechou a také prototypovou Škodu 440 ve sklolaminátové karoserii. K vidění byly také světoznámé lodní dieselmotory z Plzně.

K magnetům výstavy patřil i dvoumístný vrtulník, který se pravidelně vznášel ze svého stanoviště před rotundou pavilonu A. Druhá strojírenská výstava se na rozdíl od první přehlídky pro velký úspěch neprodlužovala, ale skončila podle plánu po třech týdnech.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Adecco spol. s r.o.
Strojní mechanik – Ostrava – od 24000 Kč

Adecco spol. s r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 24 000 - 28 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.