Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


2004: Ve znamení pozitivních změn

aktualizováno 
Rozsáhlé diskuse o softwarových patentech, změna sazby daně z přidané hodnoty, rychlý nárůst počtu uživatelů širokopásmového připojení k internetu, ale i významný pokrok v oblasti neuroimplantátů -- to vše -- a ještě mnoho dalšího přinesl v tuzemsku i v zahraničí právě uplynulý rok.
V Česku znamenal start letošního roku začátek aplikace vyšší daňové sazby na software a telekomunikační služby. Lednový skok z 5 na 22 % byl v květnu mírně kompenzován snížením 22% sazby na 19 %. V souvislosti se vstupem do Evropské unie ovšem mnozí výrobci varovali, že kvůli sladění cen se zbytkem Evropy opět zdraží.

Na rostoucí objem nevyžádané pošty reagovala ČR zákonem „O některých službách informační společnosti“, který vešel v platnost na konci léta. Názory na něj se různí -- podle některých skutečně může zlepšit poměr spamu a užitečných e-mailů v našich schránkách, podle jiných počet nevyžádaných zpráv jen zvýšil -- o ty, kterými odesílatelé žádají o souhlas se zasíláním svých sdělení.

Letošní rok znamenal i významný nárůst takzvaného phishingu -- nekalé aktivity, při níž se podvodník na internetu vydává za někoho jiného, než kým ve skutečnosti je. Může například zaslat jménem nějaké banky e-mail, v němž adresáta žádá o přihlášení k jeho bankovnímu účtu -- na věrohodné adrese typu www.servis-banka.com. Kterou samozřejmě sám provozuje. O využití sebraných dat asi není třeba se dále šířit.

Právě uplynulý rok ovšem přinesl i pozitivnější změny. V tuzemsku výrazně poklesly ceny notebooků, LCD monitorů i širokopásmového připojení k internetu, na celosvětový trh přišly nové 64bitové procesory pro servery, světlo světa spatřil servisní balík SP2pro Windows XP. A nezapomeňme ani na důkaz, že investoři na internet nezanevřeli -- totiž na úspěšný vstup společnosti Google na burzu.

Totální boj o zákazníka

Na poli front-endu se toho v letošním roce nestalo mnoho revolučního, a pomineme-li cenové propady, tak se opět po roce nejmarkantněji na designu nových desktopových počítačů odrazí novinky společností Intel, AMD, VIA, ATI nebo nVidia, tedy firem vyrábějících procesory, grafické čipy (GPU) nebo čipové sady.

Za zajímavý počin můžeme rozhodně považovat Intelem uvedenou patici LGA 775 pro poslední generaci procesorů Pentium 4. Tyto procesory totiž postrádají nožičky (ano, čtete dobře, nemají nožičky). Ty byly přesunuty z procesoru na základní desku. Mezi premiérovými technologiemi, které se letos objevily na základních deskách, může oko dále spočinout například na sběrnici PCI Express, reprezentované slotem pro moderní a ještě výkonnější grafické karty, nebo na paměťových bankách s podporou duálních DDR pamětí.

Velmi zásadními novinkami se letos blýskly i firmy ATI a nVidia, které jsou v obecném povědomí zapsány coby dodavatelé čipů pro grafické karty. ATI vstupuje na trh se sadou s označením Radeon 9100 IGP, určenou pro procesory Intel; nVidia s nForce4, která umožňuje vyvedení 10 USB 2.0 konektorů, obsahuje řadič SATA druhé generace (disky lze měnit za chodu) a podporuje technologii SLI umožňující zdvojit grafický výkon propojením dvojice výkonných grafických karet.

Rok 2004 se do povědomí uživatelů zapíše také jako období velkých slev. Kdo by si ještě před necelým rokem pomyslel, že 17“ LCD monitor pořídí za 9 000 Kč včetně DPH nebo že domácí dokumenty může díky barevným laserovým tiskárnám produkovat rychle a levně. I když nutno dodat, že pokud budete chtít v teple domova tisknout fotografie z dovolené, budete se muset vybavit inkoustovou fototiskárnou; ty laserové zatím fotokvality nedosahují.

Do domácností začínají rovněž pronikat dříve velmi nákladné přenosné počítače; za cenu 25 000 včetně DPH dnes získáte přístroj, který nebude pouze psacím strojem. Díky přítomnosti DVD mechaniky a více než gigahertzového procesoru můžete s takovým notebookem sledovat i svůj oblíbený film.

Nejmarkantněji byly masám zpřístupněny digitální fotoaparáty. 3megapixelový CCD čip již dnes patří k výbavě těch nejlevnějších přístrojů v cenové hladině pár tisíc korun. Přístroje pro pokročilé amatéry vybavují výrobci 4 či 5 megapixely, slušnou optikou s obvykle 3násobným zvětšením a spoustou manuálních režimů pro vlastní přizpůsobení procesu fotografování. I zde v mnohých případech cena nepřekračuje 10 000 Kč včetně DPH.

RFID nastupuje

Letošní rok byl také rokem, kdy do komerčního provozu vstoupila technologie RFID. Velmi tenký čip vysílá do svého okolí signál s jedinečným významem (podobně jako například čárový kód), který zachytává příslušná čtečka. Tuto techniku lze využít zejména pro označování zboží a jako první ji také začaly nasazovat obchodní řetězce, jako je americký Wall Mart nebo německé Metro. Zatím je však kvůli vysoké ceně vysílačů používají hlavně pro označování celých palet, i když nové výzkumy, do nichž investují firmy jako HP, IBM či Sun stovky milionů dolarů, předpokládají snížení cen až na desetinu.

Komunikace pro PC

Bezdrátová komunikace obecně patří mezi nejvíce se rozvíjející oblasti. Kromě již známých technik, jako je WLAN (zde letos rostly především bezdrátové přepínače, a to mezičtvrtletně i o stovky procent), Bluetooth (počet dodaných čipů této technologie se má do roku 2008 zvýšit z loňských 69 milionů na 720 milionů) či USB (nově existují i varianty USB On-The-Go a Wireless USB, které dokáží komunikovat až rychlostí 480 Mb/s) se letos podle průzkumné společnosti In-Stat/MDR začaly více prosazovat technologie WPAN (802.15.4) a ZigBee. V roce 2008 by se roční prodej produktů postavených na jejich bázi měl dokonce přehoupnout přes hranici 150 milionů jednotek.

Významných inovací se dočkal také i.Link (IEEE 1394), jehož varianta 1394c zahrnuje na jedné fyzické vrstvě vlastnosti Ethernetu a Wireless 1394, pomocí něhož lze signál i-Linku přenášet bezdrátově přes sítě Ultra Wideband (UWB).

A co dál?

Značný pokrok zaznamenal elektronický papír, sítnicové displeje či palivové články pro přenosné počítače, objevil se polovodičový inkoust. Vojenské konflikty a boj s terorismem samozřejmě přispěly k rozvoji určitých technologií do prakticky využitelné podoby (diagnostické testy, vakcíny, biometrická identifikace, robotika, mikrovlnné zbraně...). Akceleruje také vývoj neuroimplantátů, které by především umožnily vrátit některé funkce zdravotně postiženým osobám. I zde se výsledky dosažené v uplynulém roce zdají být velmi nadějné.

Autor: Redakce týdeníku Computerworld
Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

Volkswagen Golf 1.6i LPG Trendline Plus
Volkswagen Golf 1.6i LPG Trendline Plus

r.v. 2009, naj. 170 200 km, LPG + benzín
174 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.