Notebookům se 3D revoluce dlouho vyhýbala a když světem začalo hýbat cosi jako Vodoo a následně GeForce, notebooky pokojně spaly na vavřínech své exkluzivity pracovních nástrojů a výrobci dělali, jako by se jich 3D vlna vůbec netýkala - notebooky jsou přece už svou cenou předurčeny k práci, a ne na hraní!
Během let se tak v noteboocích vystřídala pěkná řádka grafických čipů - z excelentních 2D čipů jmenujme alespoň NeoMagic se 128mi a následně 256ti bitovou architekturou, později ze svých pozic vyhnaný ve vyšší třídě ATI Mobility alias lehce modifikovanou ATI Rage LT Pro kartou. ATI Mobility bylo obchodní označení, které přežilo hned několik generací grafických čipů - dokonce je najdeme ještě dnes u nejnovějšího mobilních čipu ATI.
Ze spodní části spektra se na NeoMagic a jeho úspěchy v mobilní oblasti, nikdy nezopakované kdekoliv jinde, začal dotahovat Trident - též jeden z klasiků tentokrát stolní branže - a další levní výrobci. Ovšem trend byl jasný - rozdělení na levné integrované sady s grafikou přímo v čipové sadě a "levnou" sdílenou video a operační pamětí, versus drahé notebooky s vlastním výkonným grafickým subsystémem, na AGP sběrnici, včetně megabajtů vlastní paměti různého provedení - od SDRAM přes MRAM na čipu.
Od té doby se na základním rozdělení příliš nezměnilo - jen krátce se zmiňme o integrovaných sadách, jimž v Pentium III-M a Celeronech na PIII-M jádru kraluje velice dobrá sada Intelu Almador i830MG s integrovanou Extreme Graphics, která na integrovanou grafiku se sdílenou pamětí dodává solidní výsledky, ale nikde v blízkosti samostatných grafik s vlastní pamětí. U Pentií 4 se začíná výrazně v levných noteboocích prosazovat SiS 650, vlastně svým původem žádná notebooková sada, jen lehce přesazená stolní sada s též integrovanou SiS grafikou, která svým 3D výkonem nijak nepřesvědčí. Proti ní stojí integrovaná sada ProSavageDDR266 z domu VIA, která se ukazuje jako vesměs zajímavý konkurent, ale bez přílišných ambicí v 3D (minimálních 514 bodů 3D Mark 2001 SE). Do toho se snaží přidat Intel svojí sadou i845G, která nabízí výkony příliš nízké i přes použití DDR pamětí - nejen grafika je pomalá, ale i samotná čipová sada.
Náš zájem však nyní bude platit především 3D čipům, které si pojmenování akcelerátor skutečně zaslouží - přes nejlepší snahu marketingových oddělení výše uvedených společností, v jejich případě tomu tak rozhodně není.
U akcelerátorů dvou úhlavních konkurentů - nVidie a ATI - tomu je naštěstí úplně jinak. Žel, až na čestnou výjimku, ATI Radeon Mobility 7500 z notebooku Fujitsu Siemens E7010 nemůžeme nabídnout žádné hodnoty, nejnovější čipy si zatím nenašly cestu do notebooků na českém trhu, trh zde za oznámením nového čipu pokulhává snad ještě více nežli ve stolním světě - pochopitelně, notebook je integrovanější součást nežli stolní montovaný počítač, a tak novější komponenty najdou místo teprve se základním redesignem některé z produktových řad.
U ATI začel jako první notebookovou kariéru čip Mobility Radeon - kromě Hyper Z technologie pro vyšší paměťový průtok a Pixel Tapestry, která umožňovala renderovat až tři textury na pixel v jediném hodinovém cyklu čip z 3D schopností nenabízel mnoho. Podporoval SDR i DDR paměti SDRAM / SGRAM do taktu 200 MHz s výstupem na displej, monitor a TV nanejvýš současně.
Druhou generaci představuje zmíněný ATI Mobility Radeon 7500, který nabízí schopnosti a výkon srovnatelný se stolním Radeonem 7500 - tedy hardwarovou podporu DirectX 7 a poměrně přijatelný výkon pro hry z minulého roku. Podporuje 128mi bitové DDR paměti, obsahuje Charisma Engine, které zvládá plně TCL (Transformation, Clipping, Lighting) - a současně díky PowerPlay umožňuje regulovat napětí a spotřebu dle aktuálních potřeb uživatele. Jeho výkon není zanedbatelný - v relacích notebookového světa - ve Fujitsu Siemens dosahoval přes 3000 bodů v 3D Mark 2001 SE, aniž by ovlivnil negativně spotřebu.
Protože tou dobou se počala do segmentu mobilních pracovních stanic navracet síla a s nárůstem výkonu procesoru, pevných disků a použitelných pamětí se alternativa notebooku jako vývojového a expertního prostředí jevila reálná - pokud grafika udrží krok, a podmínkou zde nebyla (jen) perfektní hardwarová podpora DirectX rozhraní, ale především OpenGL jazyka, včetně jeho certifikace dodavateli náročnějšího softwaru.
Na světlo světa tak přišla Mobility FireGL 7800, která v 3D grafice nabízí tentýž Charisma engine a Pixel Tapestry jako předchůdci, mimo to však také ovladače a hardwarovou podporu pro prostředí OpenGL aplikací, které mají oslovit především mobilní profesionály, resp. výrobce mobilních pracovních stanic pro CAD/CAM/CAE, digitální produkci či grafickou 2D i 3D akceleraci. Samozřejmostí je u 7800GL verze podpora úsporného módu PowerPlay.
Ledy se pohnuly a tak nastal čas pro další, v pořadí již třetí generaci mobilních 3D akcelerátorů během posledních dvou let: na trh se dostává poprvé v notebooku Compaq Pressario 2800 Radeon 9000, který slibuje skutečně špičkovou 3D hratelnost i v nejnáročnějších současných hrách - nabízí kompletní hardwarovou podporu DirectX 8.1 (kdo by čekal DX9 na úrovni též právě uvedeného 9700 Pro, toho musíme zklamat). Nabízí tak stejně jako rodina 8500 a 9000 programovatelný pixel a vertex shader, se SmartShader pro osvětlovací efekty a SmoothVision technologií pro vyhlazování hran s podporou anisotropního filtrování, čímž Radeon posouvá na pomyslnou špičku současné nabídky. Čip je nabízen ve třech variantách - samostatně, s integrovanou 32 MB DDR pamětí na čipu s 64bitovým rozhraním, nebo dvojnásobek co do velikosti 64 MB i šíře datového toku 128 bitů.
Zítra se podíváme na kompletní spektrum nabídky nVidie, jejíž nabídka je v současné chvíli natolik široká, od nejméně výkonných GeForce 2 Go 100 čipů až po nejvýkonnější GF4 440 Go, že si zasluhuje podrobnější analýzu - doufáme, že Vám brzy budeme moci nabídnout srovnání obou špičkových čipů ATI Radeon 9000 a nVidia GeForce 4 440 Go bok po boku!
