50 let Sputniku: pro Sověty to byla jen hračka

  10:26
Uvnitř: INFOGRAFIKA - Představujete si, jak svět přesně před 50 lety s napětím prožíval první pokus o vyslání družice do vesmíru a začátek kosmického věku? Nemylte se. Psal se rok 1957, studená válka vrcholila a všechno bylo trochu jinak.

Navigace je americká, ovšem paradoxně ji odstartovala první umělá družice Sputnik 1, když se začala prohánět po oběžné dráze. | foto: NASA

Teprve nyní, kdy mohou naplno promluvit ruští inženýři stojící u zrodu Sputniku 1, vychází najevo, jakým překvapením bylo i pro ně samotné to, čeho dosáhli.

První umělý satelit Země se zrodil z jiného, velmi odlišného programu nařízeného sovětským režimem – vyrobit mezikontinentální raketu, která bude schopna nést vodíkovou bombu. Protože nebylo určeno, jak velká nálož to má být, byla raketa R-7 konstruována ‚na velmi velkou zátěž‘,“ svěřil se před několika dny agentuře AP Jurij Grečko, tehdejší kosmický inženýr. Raketa měla být schopna dopravit pětitunovou jadernou nálož do vzdálenosti 8 000 kilometrů. Bez vývoje této rakety by podle vědců čas první sovětské družice nastal o mnoho let později. Když se však dostal do potíží vývoj jaderné hlavice, tým sdružený kolem Sergeje Koroljova se chytil příležitosti – i přes nezájem režimu. „Vláda nahlížela na projekt družice jako na hračku, nezajímavou fantazii Koroljova,“ vzpomíná dnes Grečko. A chápali ji tak koneckonců i sami Koroljovovi kolegové.

„Ještě dva dny poté, co se z vesmíru poprvé ozvalo to slavné pípání, jsme ani my, ani naše vláda nedocenili, co vše to znamená,“ vzpomíná na dění před padesáti lety Boris Čertok, člen Koroljovova týmu. Dnes pětadevadesátiletý dosud aktivní vědec říká: „Většina z nás to brala skoro jako dětskou hru.“


Infografika Sputnik 1 zde



Padesát let v kosmu


Začátek kosmické éry odstartovali Sověti se svým Sputnikem právě před padesáti lety.

Koroljovův tým původně chystal daleko velkorysejší projekt, než 58 kilogramů vážící Sputnik. Pod názvem Objekt D vznikala družice vážící 1000 kilogramů, zaplněná vědeckými přístroji. Pak se však přípravy zpozdily a Koroljov se začal bát, že ho Američané předstihnou. Vznikla tak myšlenka „nejjednoduššího“ Sputnika (v ruštině „souputníka“).

Sergej Koroljov
Sergej Koroljov

Do něj se kromě zařízení zajišťující jeho „přežití“ (baterií a ventilace, která měla zabránit přehřátí) nevešlo nic kromě radiového vysílače. Ten vysílal na Zemi údaje o teplotě a hustotě – prokázal tak alespoň to, že lze z vesmíru odesílat informace.

Sputnik odstartoval – a v Sovětském svazu jako by se nic nedělo. Podle všeho sovětské vedení nepřikládalo experimentu příliš velkou váhu. Ukázalo se to i po startu Sputniku. První zpráva o Sputniku se v sovětském tisku objevila v krátkém znění na spodní straně novin. Až o dva dny později se dostala na první místo – sovětský tisk tak reagoval na mediální lavinu, která se okamžitě rozpoutala na Západě.

Hlavní sovětský list rovněž popsal oběžnou dráhu Sputniku, aby „ho lidé mohli sledovat“. „Jeho let je možno pozorovat v paprscích vycházejícího a zapadajícího slunce pomocí nejjednodušších optických přístrojů (binoklů, dalekohledů atd.),“ uvedla tehdy oficiální sovětská agentura TASS.

Opomněla zmínit, že světlo, které putovalo na orbitě po obloze, není družice, ale dohořívající druhý stupeň rakety, která ho vynesla na oběžnou dráhu. Sám satelit nebyl běžným okem viditelný.

Koroljov, vizionářský konstruktér a tvrdý manažer, přesvědčoval mnoho let moskevské vládce, že je potřeba předehnat Američany ve vypuštění satelitu. Byla to tak trochu i politická otázka. Tým amerických vědců usilující o vyslání družice totiž vedl Němec Werner von Braun, vědec, jenž vyvíjel za druhé světové války pro nacisty střely V2, které měly rozhodnout válku. Nakonec se na konci války vzdal Američanům a pokračoval ve výzkumu u nich.

Tehdejší vládce Kremlu Nikita Chruščov byl celosvětovým ohlasem prvního Sputniku nadšen.

Okamžitě nařídil Koroljovovi, aby vypustil novou družici, tentokrát k výročí bolševické revoluce 7. listopadu.

„Nevěřili jsme, že předběhnete se svou družicí Američany, ale dokázali jste to. 7. listopadu musíte předvést ještě něco nového,“ řekl podle Grečka Chruščov.

V závodě s časem pak Koroljovův tým vyrobil novou družici, která už měla prvního pasažéra – psa Lajku. Satelit byl vynesen do vesmíru 3. listopadu. Pes zemřel po týdnu kvůli přehřátí, Sovětům se nicméně podařilo ověřit, že do vesmíru lze vyslat i člověka.

Pro Koroljova, ústřední postavu sovětského kosmického programu, znamenal úspěch v kosmu radost, ale i hořkost. V žádné tehdejší zprávě o Sputniku nebyl zmíněn a jeho role byla známa pouze sovětským vládcům a lidem z jeho týmu. Chruščov později odmítl návrh Nobelova výboru nominovat Koroljova na prestižní cenu, protože kosmické úspěchy jsou „dílem celého sovětského lidu“.

Historii půlstoletí kosmonautiky sledujeme v seriálu, jehož nové díly přinášíme každý týden.

1. díl  Co bylo před Sputnikem
2. díl Družice zjistily, že vesmír je radioaktivní
3. díl První byl Gagarin
4. díl Kosmonautika zmenšila zeměkouli
5. díl Světové počasí hlídáme z kosmu téměř 50 let
6.díl Chytré automaty proklestily cestu člověka na Měsíc


Posedlí Sputnikem
Jméno družice se pro mnohé stalo ikonou


Beatnici

Jack Kerouac

Start Sputniku 1 inspiroval spisovatele Herba Caena k vymyšlení slova „beatnik“ v článku o hnutí básníků a prozaiků (Kerouac - na snímku, Borroughs, Ferlinghetti a další). Článek, který dal tomuto hnutí jméno, vyšel 2. dubna 1958 v San Francisco Chronicle. 

 

Sigue Sigue Sputnik

Britská pop-cyberpunková kapela si dala Sputnik do svého názvu. Začala tvořit v 80. letech, svůj „den slávy“ si zažila ke konci 80. let, kdy se její píseň Love Missile F1-11 stala celosvětovým hitem.

 

Sedím na konári a je mi dobre

Film režiséra Juraje Jakubiska z roku 1989 Sedím na konári zachycuje období kultu osobnosti a takzvaného budování socialismu v poválečných letech v tehdejším Československu. K nezapomenutelným momentům snímku patří dívenka, která má na hlavě Sputnik.

 

Sputnik všude

Největší slávu však název prožíval krátce po vypuštění – v Československu toto dočasné „krátce“ trvalo do roku 1989. Kin, divadel a restauračních zařízení, ale i výrobků s tímto názvem se dalo najít po celé zemi nepočítaně.

 Ze života Sputniku
 27. května 1954 – Raketový inženýr Sergej Koroljov navrhl zkonstruovat umělý satelit Země
 1955 – Sovětský svaz a Spojené státy ve stejné době oznámily, že v roce 1958 v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku vypustí družice do vesmíru
 21. září 1957 – Vypuštění Koroljovova satelitu, jednotunového modulu naplněného vědeckými přístroji, zpožďují technické problémy. Jeho tým se nakonec rozhoduje vypustit méně ambiciózní verzi
 4. října 1957 – Sputnik 1 je vynesen do vesmíru
 26. října 1957 – Sputnik přestává vysílat své slavné rádiové pípání
 4. ledna 1958 – Sputnik 1 klesá na oběžné dráze a zaniká v atmosféře po absolvování více než 60 milionů kilometrů na oběžné dráze. Během své mise oběhl zeměkouli celkem 1440krát

 K čemu slouží družice dnes

Družice ve vesmíru se během padesáti let staly tak běžným produktem, že už není jednoduché je ani spočítat. Učinil to britský vědecký týdeník New Scientist. Podle jeho přehledu kroužilo začátkem září okolo Země 861 družic, většina z nich sloužila ke komerčním účelům (354). Další byly vojenské a špionážní (156), následovaly civilní státní (122), civilní soukromé (33) a „smíšené“ (196).


Nejvíc družic měly na oběžné dráze USA (441), následovalo Rusko (83), Čína (38), Japonsko (37), Indie (16). Tato čísla dokumentují, jak jsou i pro asijské státy důležité služby poskytované družicemi.


Další tělesa měly na oběžné dráze Kanada, Velká Británie, Lucembursko, Francie, Nizozemsko, Německo, Španělsko, Izrael, Saúdská Arábie, Indonésie, Jižní Korea, Brazílie a Argentina, celkem přes 40 zemí.


K čemu družice slouží? Většina komerčních přenáší televizní pořady a telefonní hovory. Další zajišťují dálkový průzkum Země – tedy mapování, územní plánování, sledování porostů, oceánů, varování před blížícími se tsunami a podobně. Část vojenských obstarává navigaci GPS. Družice meteorologické sledují oblačnost a další údaje, na základě kterých se dá předpovídat počasí. Řada těles také zkoumá vesmír i blízké okolí Země, což přispívá k poznání různých přírodních procesů, které ovlivňují náš život. Na snímcích zpravodajských družic, jejichž vlastnosti jsou tajné, jsou údajně vidět podrobnosti okolo 2 cm.


Nejtěžší civilní družicí vyslanou do kosmu byl válcovitý Hubbleův kosmický teleskop – váží 11 110 kg a měří 13 metrů. Tohoto důležitého pomocníka astronomů dopravil do kosmu raketoplán Discovery v dubnu 1990. Nejlehčími tělesy jsou vědecké pikodružice Picosat 1 a 2, každá po 250 gramech, vypuštěné v roce 2000. Ovšem nejtěžšími tělesy jsou zřejmě některé americké špionážní družice, o kterých veřejnost mnoho neví – jejich váha se odhaduje na více než 14 tun.


Absolutní většina družic a zbytků raket zůstává na oběžné dráze i po tom, co skončí svou činnost. Postupně se dostávají do vrchních částí atmosféry, kde shoří. Nicméně mezitím se rozpadávají na menší části a stávají se nebezpečnými pro družice a kosmická plavidla.


Američané, Rusové a nejnověji Číňané se snaží tyto trosky sledovat. Radary a dalekohledy americké NORAD registrují 12 500 družic a úlomků kroužících okolo Země. Heiner Klinkrad ze střediska západoevropské kosmické agentury ESA v Darmstadtu odhaduje, že trosek o velikosti 10 cm a větších létá na 18 tisíc a menších 580 tisíc.

Karel Pacner






Autoři:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velký železniční KVÍZ: Máte-li dost páry, zkuste vytřít zrak Sheldonovi

23. března 2024

Projeďte se aktivně historií železniční dopravy, ve světě i doma. Čekají na vás otázky rozmanité, z...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...