64 mobilních procesorů na miniITX deskách spotřebuje méně než 1 kilowatt
Po domácích počítačích a serverech s mobilními procesory Pentium M přichází na trh další velká konkurence do segmentů, kde začíná být podstatnější poměr výkon/teplota (případně příkon či hluk) spíše než jen čistý výkon - tentokráte se však útočí nejen nízkou spotřebou, ale pravděpodobně i velmi nízkou cenou. Referenční design představený společností VIA je postaven na základních deskách Mini-ITX VT310-DP, které jsou schopny přijmout každá po dvou procesorech Eden-N. Dvě desky vedle sebe se vejdou do krabice s výškou 1U. Pozoruhodné je, že si procesory vystačí pouze s pasivním chlazením, a to i bez speciálních heat-pipes. Ty by zbytečně rozváděly teplo do okolí a případně zahřívaly více jiné části serveru.
Oproti jiným procesorům a blade serverům je u tohoto systému velkou výhodou jeho celkově nízká spotřeba. Při použití 16 podobných jednotek o výšce 1U lze v jednom serverovém racku ubytovat celkem 64 nezávislých procesorů - avšak oproti konkurenci je možné je stále ještě napájet pouze z běžné zásuvky. S individuální spotřebou ani ne 16 Wattů na jeden procesor si tyto procesory a celé jednotky mohou získat respekt možná podstatně větší než v noteboocích.
V noteboocích se VIA snažila přesvědčit o výhodách nízké spotřeby - při současně nižším výkonu - a argumentovala, že spotřebitel stejně více výkonu nepotřebuje. Avšak uživatelé tento kompromis příliš neakceptovali - výkon byl subjektivně příliš nízký na to, aby odůvodnil nepříliš velké pokles spotřeby a o něco málo delší dobu nezávislého provozu.
Zatímco v noteboocích tak VIA příliš úspěchy neslaví, v serverech se snaží získat body se stejným, přesto však radikálně inovovaným přístupem. Zde je více prostoru - ačkoliv také ne hodně - a na malou plochu je možné integrovat namísto jednoho procesoru dva. Oproti notebookům tak zde nativně přichází ke slovu dva procesory na každé desce, nad to s možností paralelizace na úrovni vícero základních desek. Zda však toto uspořádání přesvědčí svým výkonem, bude záležet na schopnostech procesorů Eden-N efektivně pracovat v párech, respektive v multiprocesorových systémech.
A o tom, že tohle není maličkost, by mohl vyprávět své Intel - jeho procesory Paxville aneb dvoujádrové Xeony si prochází svým peklem v recenzích. Za jedno mají oproti sestavám VIA naprosto nehoráznou spotřebu (při špičkovém zatížení až 150 Wattů, tedy 75 Wattů na jedno jádro) a jejich výkon je nevalný - především ve srovnání s procesory AMD řešení Intel pokulhává a budí dojem spíše marketingového tahu pro uklidnění investorů (ve stylu: "ano, také máme serverové vícejádrové procesory"), zamlčujíc však skutečnou výkonnost - a spotřebu.
VIA byla v návrhu natolik úsporná, že se jí do výšky 1U podařilo směstnat napájecí zdroj a ještě zůstal prostor na 3,5palcový disk Serial ATA v každé polovině krabice. Prakticky si tak lze představit, že mimo čtyř procesorů ještě na každé z úrovní je dvojice disků po 500 GB - tedy 16 terabajtů kapacity doplňující 64 procesorů. Spotřeba by se pak pohybovala o něco výše, ne však výrazně.
Jak je zřejmé, někdy lze notebookovou technologii použít v prostředích prakticky na opačném konci stupnice - ve zcela nemobilních datových centrech, kde však začínají platit podobná pravidla jako u notebooků: na co nejmenším prostoru co nejvyšší výkon při co nejmenší spotřebě, respektive emitovaném teple.
VIA ukazovala svůj referenční design na výstavě eMEX v Číně a tento design je okamžitě k dispozici partnerům, kteří by na jeho bázi chtěli začít vyvíjet vlastní serverová řešení. Jako nápad je tento clusterový uzel/modul se 4 procesory a vysokou diskovou kapacitou nesporně zajímavý - otázkou zůstává, jak jej přijmou ostatní výrobci a především pak zákazníci. Mnozí z nich se zřejmě raději rozhodnou pro řešení na bázi Opteronů, které již nabízí vícero jader - ne pouze vícero procesorů - a jsou pořád ještě relativně chladné, avšak s pouze pasivním chlazením si již nevystačí. Zda jen absence větráků bude dostatečnou výhodou firmy VIA v tomto segmentu trhu? Teoreticky si však lze snadno představit například i domácí kino s rozměry pouze polovičními co jeden modul, ale se stejným vybavením plus DVD mechanikou navíc - kdo by nechtěl mít doma tiché levné dvouprocesorové video s DVD a s rychlým pevným diskem až 500 GB?
