Studie byla vypracována na vzorku 300 uživatelů, celkově bylo dotázáno 2 700 respondentů v devíti evropských zemích. Největší zastoupení (40 %) měli lidé ve věku 25-34 let, druhou nejsilnější skupinu dotazovaných tvořili lidé ve věku 18-24 let(38 %).
Se vzrůstajícím počtem podílu notebooků na trhu se ukazuje, že uživatelé nepovažují notebook za pouhý prostředek k práci, ale i za nezbytnou součást svého života. "Pro mnoho Evropanů jsou přenosné počítače součástí jejich životního stylu – reflektují uživatelův styl a dotvářejí jeho image," řekl Martin Drdul, manažer pro rozvoj trhu společnosti Intel.
První dotaz směřoval ke zjištění, zda-li se majitelé notebooků spíše bojí, mají s nimi zkušenosti nebo se považují dokonce za experty. Procentuální podíl ukazuje následující graf, drtivá většina se považuje za znalé až velmi zdatné uživatele. Z výsledků je vidět, že jsme skončili téměř shodně jako zbytek Evropy.
"V souladu s evropskými výsledky si čeští muži v technických schopnostech věří více než ženy. Tři ze čtyř mužů sami sebe řadí do kategorie pokročilý či expert, zatímco takto vysoko se hodnotí jen dvě ze čtyř žen," shrnul výsledky průzkumu Martin Drdul. Hodně si v používání notebooků věří lidé středního věku. A i když generace lidí, jimž je nyní 34 až 55 let, nevyrostly ve světě, v němž by počítače byly součástí běžného života, pouhých osm procent dotazovaných z této věkové skupiny se považuje za začátečníky.
Druhý dotaz mapoval, k čemu jsou přesně notebooky využívány. Součástí tohoto dotazu byl i vliv designu a značky - necelých 85 % českých respondentů uvažuje o tom, co o nich jejich počítač řekne. Dále Češi vyžadují praktické počítače a upřednostňují jejich profesionální vzhled.
Předposlední kategorie dotazů již zjišťovala, jakým směrem by mohl jít další vývoj. Agenturu zajímalo, co majitelé notebooku na svém stroji nejvíce oceňují a jaké preference dávají jednotlivým vlastnostem. Výsledek je vzhledem k situaci na českém trhu poměrně překvapivý - 86 % respondentů uvedlo, že je pro ně nejdůležitější úspornost notebooku, čímž jsme předběhli i zbytek Evropy (viz. graf). Druhá nejčastější odpověď směřovala k velké výdrži při běhu na baterie (tzn. notebook nemusí být úsporný, hlavní je kapacita baterie a výsledný čas). Třetí zjištění již prodejnost notebooků v Česku odráží lépe, 74 % respondentů považuje za velmi důležité multimediální funkce.
Pokud se podíváme na prodeje notebooků na našem trhu, většinu odbytu tvoří low-endové modely s dobrým poměrem cena/výkon. Energetická nenáročnost jde v tomto ohledu stranou, neboť úsporné notebooky nalezneme až ve vyšší cenové hladině. Respondenti v tomto ohledu buď zalhali (popř. nemají dostatečný přehled), nebo jim byla položena matoucí otázka.
U poslední kategorie rovněž nechybí překvapivý výsledek, který bude nepochopitelný především pro něžnější pohlaví. Na dotaz "Čeho byste byli ochotni se vzdát, abyste mohli nadále používat svůj notebook?" odpovědělo plných 32 % Evropanů, že by byli schopni přestat jíst čokoládu.
Celkem 86 % uživatelů by bylo schopno vzdát se alespoň něčeho. Závislosti jsou zkrátka hrozná věc.
