Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla po první světové válce zároveň se vznikem samostatného československého státu. V rámci státních policejních úřadů ani u četnického sboru však nepůsobil žádný pyrotechnik, a proto související činnosti zajišťovali výhradně vojenští pyrotechnici s různou odborností.
Prvním velitelem pyrotechnické skupiny se prvního června 1939 stal podplukovník František Nezdara. Už v roce 1941 však odešel do výslužby a vedení pyrotechnické skupiny převzal administrativní komisař RNDr. Miloš Jašek, který byl pro svoji činnost v odbojové skupině Blaník zatčen gestapem a v roce 1944 popraven v Praze na Pankráci.
Smyslem zapojení pyrotechniků pražského policejního ředitelství do činnosti odbojové skupiny Blaník bylo shromažďovat zbraně, munici a výbušniny, které byly určeny ke zničení, pro potřeby jejich použití proti okupantům či při osvobozovacích akcích. V tu dobu se na výkonu pyrotechnických činností podílel společně s pyrotechnikem, obvodním kriminálním inspektorem Antonínem Dlouhým, také pyrotechnik kancelářský oficiál Bohumil Florián.
První pyrotechniciSystematicky vykonávaná pyrotechnická činnost v rezortu ministerstva vnitra byla zahájena až na základě výnosu Zemského úřadu v Praze ze dne 1. června 1939 pod číslem 26833/Pres., kdy byla při policejním ředitelství v Praze vytvořena pyrotechnická skupina, pod vedením podplukovníka Františka Nezdary. K pražskému policejnímu ředitelství byl ministerstvem národní obrany dnem 1. června 1939 převelen pyrotechnik dělostřeleckého pluku v Hradci Králové Antonín Dlouhý. Činnost pyrotechnické skupiny byla dále upravena výnosem ministerstva vnitra č.j. 77505/Pres. ze dne 29. prosince 1939 a spočívala zejména v kontrolách skladů výbušnin a v operativním obhospodařování podniků nakládajících s výbušninami, dále v likvidaci výbušných předmětů a ve spolupráci při vyšetřování případů, u nichž došlo k použití výbušnin při trestné činnosti. |
Už v roce 1945 měla nová organizace více než napilno. Už na jaře vyhledali a zničili:
- 278 zápalných leteckých pum INC,
- 4 zápalné letecké pumy INC 30 LB,
- 177 různých tříštivých leteckých pum,
- 33 trhavých pum GP 250 – 1000 LB.
Odborníci pyrotechnické skupiny pražského policejního ředitelství také likvidovali nalezené letecké pumy po náletech na Kolín, Kralupy, Běchovice, Semily, Most a další místa.
Výbušniny pro povstalce
Munice a výbušniny schopné převozu byly sváženy do policejního muničního skladu v Hostivicích u Prahy. Přitom policejní pyrotechnici uchovávali upotřebitelné trhaviny, které jim německé úřady předávaly ke zničení, a kromě toho uschovávali i získané náplně leteckých pum pro jejich použití při povstání proti okupantům.
Pracovní nasazení si bohužel vyžádalo i první oběti, když 10. května 1945 v Hradištku nedaleko Prahy usmrtil výbuch minové nástrahy policejního pyrotechnika Bohumila Floriána při odminování německého muničního skladu.
Florián byl jedním z členů revoluční bojové jednotky s názvem Československá národní lidobrana, která vznikla na pražském policejním ředitelství 5. května 1945.
Vzhledem k velkému množství munice, která se na našem území po druhé světové válce nacházela, byla pyrotechnická skupina bývalého pražského policejního ředitelství, do níž se na základě výzvy v rozhlase vrátil penzionovaný podplukovník Nezdara, posílena o vojenské pyrotechniky majora Vitouška a štábního kapitána Hucla, kteří vypomáhali při likvidaci munice.
Tragický kurz
Kvůli nedostatku pyrotechniků probíhal v září roku 1945 v Hostivicích u Prahy armádní pyrotechnický kurz, při kterém došlo 13. září 1945 k tragické události, kdy během výuky došlo k výbuchu a zahynulo 14 frekventantů kurzu a sedm jich bylo velmi těžce zraněno. I přes tuto tragickou událost se postupně podařilo získat dobrovolníky pro práci pyrotechniků, kteří následně prováděli pyrotechnickou činnost v rámci Československa, kterou prováděli nejen pyrotechnici Sboru národní bezpečnosti (SNB), ale i pyrotechnici vojenští.
Ničení válečné munice Znojmo - 23 8 1946.
Oběti na životech v souvislosti s válečnou municí a její likvidací přinesli rovněž příslušníci bezpečnostních složek. Dne 27. června 1945 zahynul při výbuchu granátu četnický závodčí Josef Hrouda. Dne 9. července 1945 zemřel při zneškodňování min v Jindřichově v okrese Opava štábní strážmistr SNB Josef Roubal. Dne 20. července 1945 byl usmrcen při manipulaci s granátem střelec SNB Miroslav Ledvina. A při zneškodňování munice u obce Křečovice v okrese Benešov zahynul 21. srpna 1945 střelec SNB Miroslav Zelený.
Organizací výkonu pyrotechnické služby v rezortu ministerstva vnitra byla pověřena Kriminální ústředna v Praze. Policejní pyrotechnici provedli od roku 1939 do října roku 1947 přes 5 800 nejrůznějších pyrotechnických zákroků a úkonů včetně expertiz, což je úctyhodné.
Připomenutí: Od roku 1918 na našem území v souvislosti s pyrotechnickou problematikou zahynula řada příslušníků bezpečnostních složek, včetně gestapem zatčeného a pro odbojovou činnost popraveného RNDr. Miloše Jaška, Všem patří vzpomínka a poděkování za jejich činnost, kterou zaplatili vlastním životem. |
Pro nedostatek pyrotechniků v rezortu ministerstva vnitra bylo v roce 1948 rozhodnuto, že v rámci celého SNB budou zřízena místa odborných pyrotechniků. Z tohoto důvodu byl v říjnu roku 1949 ve vojenské vysoké škole v Martině zahájen první kurz pro pyrotechniky ministerstva vnitra, kdy tito pyrotechnici následně v lednu roku 1950 prošli specializovaným školením pro potřeby kriminální služby, a to s ohledem na množící se případy zneužívání výbušnin při páchání trestné činnosti.
Zároveň byl výnosem ministerstva vnitra č. 231/13-1-BP/6 ze dne 27. srpna 1949 upraven výkon Pyrotechnické služby SNB, byla vymezena působnost a úkoly pyrotechniků. Od této doby je výkon pyrotechnických činností mimo vojenské objekty zajišťován nepřetržitě pyrotechniky SNB.
