Levný, malý a výkonný? Intel se překonává
Tedy, Intel se snaží. Sotva přestavil téměř celou paletu standardních procesorů Pentium M na jádro Dothan. Hned na to v nejpomalejších a nejúspornějších verzích tohoto procesoru provedl operaci, kterou by stálo za to pojmenovat "sub gigahertz total recall" - aneb totální eliminaci všech verzí úsporných procesorů Pentium M s rychlostí pod 1 GHz z aktuální nabídky, takže dnes už lze získat jen procesory rychlejší 1 GHz.
A v mobilní ofenzívě pokračuje, a to úderem z neobvyklé strany, kde budou mít konkurenti problém držet krok. Už uvedení prvního procesoru Celeron M s velmi nízkým napětím bylo překvapením. Přeci jen, dříve se Intel držel mantry, že speciální vlastnosti (jako například velmi nízkou spotřebu) nabízí především špičkové řady procesorů. Přesto, uvedl Celeron M ve velmi nízkonapěťovém provedení ULV (Ultra Low Voltage) - tento kousek měl tehdy takt 900 MHz a jádro Banias, ovšem na rozdíl od něj namísto 1 MB vyrovnávací paměti jen polovičních 512 KB.
S příchodem nového značení procesorů Intel - které si lze pro zjednodušení připodobnit k označování řad automobilů BMW (paralela pro motoristy, pro ostatní uživatele nás už příliš alegorií nenapadá) - si tehdejší starší model získal sympatické modelové označení "333". A stál 161 dolarů - tedy pořád jen zlomek ceny srovnatelných procesorů Pentium M - ty se však mohly pochlubit podstatně vyšším taktem, a žel i spotřebou.
Nová verze se chlubí modelovým označením výrazně vyšším, totiž 353 - ačkoliv skutečně nevíme, zda to je až takový skok ve výkonu (snad jako by se Intel snažil výraznými nárůsty přesvědčit zákazníky, že vše nové je prostě apriori lepší - bez ohledu na skutečný nárůst výkonu).
Nynější vrchol nízkonapěťové řady Celeron M se tak může předvést jádrem Dothan, které má vylepšené vnitřní mechanismy pro úspory energie, lepší předpovídání skoků, lepší zřetězení mikroinstrukcí a další zajímavůstky. Nicméně, ta podstatná "tvrdá" fakta zůstávají stejná. Mimo změněného jádra a menšího výrobního procesu je tento Celeron M 353 ULV nadále taktován jenom na 900 MHz a stále má pouze 512 KB vyrovnávací paměti. Tedy, žádné výrazné změny pod kapotou.
Příjemnější změnou je stejná cena jako u dřívějšího modelu, tedy 161 dolarů, zatímco Celeron M 333 ULV klesá na 144 dolarů. Samozřejmostí je plná kompatibilita se staršími paticemi MicroFCBGA a spolupráce s čipovou sadou i855/852GM.
Kde tak lze čekat největší změny s příchodem tohoto procesoru? Co se výkonu týče, nová architektura může marginálně zrychlit samotné tempo procesoru (odhadujeme nárůst do 5 procent), ale lepší výkon by se mohl pozitivně projevit i ve vylepšené komunikaci s pamětí - nadále zde bude oproti plnému Pentium M s jádrem Dothan nevýhodou jen čtvrtinová paměť cache (512 versus 2048 KB).
Po cenové stránce možná tento procesor konečně umožní produkci levnějších lehounkých notebooků. Pokud ultralehký notebook neobsahoval procesor Transmeta, pak se většinou jaksi automaticky jeho cena pohybovala už výše, než je většina začínajících uživatelů ochotna akceptovat. S rychlostí na tak tak akceptovatelné hranici může být tento velmi úsporný Celeron M tou správnou volbou při stavbě levného mininoteboočku. Přesto, jako klíčové pro "odlepení se od země" i v tomto segmentu vidíme hranici 1 GHz - jakkoliv nepodstatné z technického hlediska, tato hranice v sobě má jakýsi magický punc "dostatečného" výkonu pro většinu úloh.
Přesto, pokud už nyní někdo navrhne subnotebook s tímto procesorem a zvládne jej dodat za cenu mezi cca 30 až 35 tisíci Kč, viděli bychom pro něj na současném trhu dostatek prostoru - když bude levný a jakžtakž výkonný, ultralehký notebook nemusí splňovat 100 procent přání svého uživatele. Ten si za rozdíl ceny dokoupí plně vybavené stolní PC - a bude mít optimální kombinaci jak na doma, tak na cesty.
