Zatímco přechod na digitální televizi DVB-T má Česko úspěšně za sebou, podobný proces rozhlasové vysílání teprve čeká. Pro posluchače by přechod na DAB (Digital Audio Broadcasting) přinesl řadu výhod, kde mezi hlavními se uvádí výrazně širší nabídka stanic a vyšší zvuková kvalita. Pro operátory a vysílatele je zase DAB z hlediska provozu výrazně levnější než současné analogové vysílání.
Přesto se přechodu do digitálu hned tak nedočkáme. Plánován je nejdříve na rok 2025, kdy rozhlasovým stanicím končí současné licence. Jak jsme s přípravou digitalizace daleko a jaký na ní mají pohled jednotliví hráči (ČRo, vysílatelé, regulátoři a provozovatelé), ukázal zmíněný seminář, který pořádal Český rozhlas ve spolupráci s Volebním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Konkurenci nechceme
Chvílemi to vypadalo, že platí jen první část jeho názvu: DAB není budoucnost. Zejména při přednášce Michela Fleischmana, prezidenta APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání) a provozovatele rádií Frekvence 1 a Evropa 2. Podle něj je otázka, zda digitalizaci vůbec potřebujeme. Svůj odpor proti ní podpořil zprávou z Francie, kde vysílání v FM pásmu je považováno stále za vyhovující a pouze jako doplněk je uvažováno o internetovém způsobu šíření rozhlasu.
Kolik stanic může být v jednom multiplexu DAB? Teoreticky 43. V ideálním případě 18. České Radiokomunikace počítají s provozem 20 až 30 stanic DAB+ v jednom multiplexu. Pokud totiž budou vysílat ještě doplňková data (text, obrázky - SLS - slideshow, atd.), zaberou stanice více místa. Podstatná je i robustnost zabezpečení pro nepřerušovaný příjem i v místech s horším signálem. |
Fleischmanovi vadí také omezení české legislativy, která umožňuje jednomu vlastníkovi provozovat pouze dvě celoplošná rádia. Podle něj je to nepřijatelné, když navíc podobné omezení u televizního vysílání neexistuje. Zpochybnil i možnou širší nabídku DAB vysílání: „Jakou další programovou nabídku posluchači chtějí? Zeptal se jich někdo?“ Když pomineme nelogičnost tohoto argumentu, je obrana dobytých pozic v FM éteru u Fleischmanna zcela pochopitelná a dlouhou dobu navenek neměnná. Příchod nových stanic do FM vysílání není možný a konkurence je tedy výrazně menší, než bude v DAB. Při zachování stávajícího stavu zatím také odpadají náklady na výstavbu nebo úpravu vysílačů.
Sport a rock
Naopak čelem se k digitalizaci, alespoň podle vyjádření generálního ředitele Petera Duhana, staví Český rozhlas. Jeho náměstek pro správu a provoz Michal Koliandr představil strategii rozvoje digitálního vysílání, která mimo jiné počítá i s několika novými stanicemi a vlastním multiplexem veřejné služby.
Podle Duhana je pro úspěšnou digitalizaci nezbytná spolupráce státu, poskytovatelů a regulátorů. To potvrzuje i asociace EBU (European Broadcasting Union).
Rádia značky Pure patří k těm nejzajímavějším. Pure Sensia 200D umí vysílání i nahrávat, zvládá DAB+ i internetová rádia, Facebook i Twitter.
Rozhlas připravuje stanici ČRo Sport Rock, která by kombinovala sportovní přenosy, pořady a zpravodajství s rockovou hudbou. V plánu je i rádio pro seniory a další hudební žánrové stanice. Připomeňme, že už teď Český rozhlas nabízí několik digitálních stanic v čele s nejstarší ČRo D-dur, Radio Wave, Čro Plus, Rádio Junior, ČRo Jazz. Příležitostné Rádio Retro (naposledy věnované revoluci v roce 1989 pod názvem Znovu89: Kupředu, zpátky ni krok…) začne znovu vysílat 13. března a bude věnováno sedmdesátému výročí konce druhé světové války. Už v polovině tohoto roku by také mělo začít vysílat blíže neupřesněné vlastní experimentální digitální rádio pro Prahu s pokrytím 10 až 15 % populace.
Vše o DABvýhody i nevýhody |
Český rozhlas je připraven na několik variant financování přechodu na DAB a souběhu s FM vysíláním. Jednou možností je 5% (dočasné) zvýšení rozhlasových poplatků, které by byly účelově vázané na digitalizaci. Další alternativou je plánovaná rozpočtová ztráta, kterou by Rozhlas částečně pokryl z vratky DPH za minulá období. V úvahu připadá účelová státní dotace na rozvoj digitalizace.
Co chybí v českém éteru?Na Fleischmannovu nevyřčenou otázku „Jakou další programovou nabídku posluchači chtějí?“ by se dalo odpovědět mnoha způsoby: chybí například žánrové hudební stanice, kde fundovaní moderátoři mezi skladbami hovoří o přehrávané hudbě, nesmějí se celou dobu vlastním vtipům a nepapouškují útržky informací zachycených na internetu. To je v českém éteru zatím v nějaké podobě ke slyšení jen u rockové, vážné a country hudby. Milovníci ostatních žánrů si o tom mohou buď nechat zdát, nebo, ti jazykově vybavenější, na internetu hledat streamy zahraničních stanic. Co chybí v rádiu vám? |
Zástupce komerčních rádií Fleischmann vyjádřil také obavu z toho, že posluchači budou nuceni přejít na nový rozhlasový přijímač podporující DAB. Současný stav je však takový, že naprostá většina DAB přijímačů si poradí i s FM vysíláním.
Tomáš Řepek ze společnosti Teleko, která patří k průkopníkům digitálního vysílání v ČR, vidí nejbližší budoucnost právě v hybridních přijímačích. Které v horizontu nejbližších pěti let umožní posluchačům přijímat jak FM, tak i DAB a internetová rádia.
Zajímavá je situace v automobilovém průmyslu, kde například česká Škoda Auto v Norsku, které je jedním z lídrů digitalizace (vypnutí FM zde nastane už v roce 2017), nabízí standardně vozy s DAB rádiem. Právě v autě posloucháme rozhlas nejčastěji a bude tedy zajímavé sledovat, jak se k digitalizaci výrobci a prodejci aut postaví. Zatím je DAB nabízen většinou jako doplňková výbava.
Český rozhlas spustil k digitalizaci nový informační web. Najdete jej na adrese www.digitalniradio.cz. Kompletní přehled o dění v DAB rozhlasu v Česku získáte i ze stránek společnosti RTI.cz, které se popularizaci DABu věnují už rok.
Sedm podmínek pro digitalizaci podle Českého rozhlasu
Je nutné vyhradit vlastní multiplex veřejné služby pro ČRo - přidělit kmitočty a vyřešit zároveň regionální vysílání. Přidělovat efektivním způsobem kmitočty komerčním subjektům. Liberalizovat trh a odstranit limity počtu celoplošných stanic jednoho rozhlasového provozovatele. Zavést povinnosti pro prodejce elektroniky a automobilů.
Při státní koordinaci se bude postupovat podle jasného plánu, termínu switch-off analogového vysílání. ČRo bude stát v čele digitalizace. Vznikne národní koordinační skupina a „Jízdní řád digitalizace“ - technický plán přechodu. Bez státní koordinace se bude čekat na tržní poptávku, proces vypnutí bude trvat až dvě desítky let, vývoj a finanční náklady budou nejasné.
Je nutné vyřešit financování souběžného vysílání: zvýšením rozhlasového poplatku o 5 % a jeho účelovým vázáním na digitalizaci, plánovanou rozpočtovou ztrátou krytou z vratky DPH, úpravou zákona o DPH s možností uplatnit nárok na odpočet DPH, účelovou státní dotací.
Podle zkušeností ze zahraničí je součinnost obou sektorů duálního systému pro úspěšný přechod nezbytná. Současné licence jsou platné do roku 2025.
Doplnit vysílání o doprovodná data (např. EPG), rozvíjet již připravené digitální stanice a připravovat nové projekty (např. ČRo Sport Rock), multimedializaci, tematické projekty, doprovodná data a aplikace. Připravit multikanálové programové strategie, personalizovaný off-line obsah (LTE sítí 4G), programové experimenty.
Při podpoře státu poběží dle plánu, switch-off termínu a pod vedením národní koordinační skupiny, kde bude hrát aktivní roli ČRo. Bez podpory státu bude masivní marketingová kampaň budující nový tržní segment spoléhat na prostředky a možnosti ČRo. Využít bude nutné významné události (např. OH Rio 2016 vs. ČRo Sport Rock).
Je nutné legislativně podpořit dostatečnou nabídku přijímačů na trhu. Zapojit výrobce automobilů, velké prodejce elektroniky, propojit marketingové aktivity. |
