Dobový snímek prototypu Teslovy turíbny s odhalenými disky rotoru.

Dobový snímek prototypu Teslovy turíbny s odhalenými disky rotoru. | foto: Epocha 1911/Bejvavalo.cz

„Převrat“ od Nikoly Tesly, který se v praxi nikdy neujal

  • 134
Když se Nikoly Tesly na konci jeho života ptali, co považuje za svůj největší vynález, označil za něj údajně svou turbínu. Tedy vynález, který na rozdíl od některých jiných, prakticky nikdo nezná a nepoužívá. Co na něm mělo být zajímavého, vám přiblíží i sám Nikola Tesla v článku z roku 1911.

Potvrdí-li se zprávy oznamované americkými časopisy o nejnovějším vynálezu Teslově, stáli bychom před velikým převratem ve stavbě motorů.

Tesla, jemuž vlastně vděčíme za dnešní bezdrátovou telegrafii, a jehož principielní práce o užití elektrické energie sloužily mnoha vynálezcům za podklad jejich prací, sestrojil — tak zní zprávy — turbinu nové soustavy, při níž na 1 HP (koňskou sílu čili 0,75 kilowattu) tj. její výkonnosti přejde prý jen 0,05 kg vlastní váhy stroje a hodí se prý stejně pro pohon parou i vodou, vzduchem i všemi plyny, které snad chemicky nepoškozují materiál turbiny. Obíhajíc v opačném směru může sloužiti za čerpadlo. Poslyšme, co o ní praví sám vynálezce: 

„Dosáhl jsem toho, co bylo od vynalezení parní síly snem všech konstruktérů činných v mechanice: Sestavení dokonalého rotačního stroje, který vykoná práci nejméně pětadvacektrát takovou jako jiný nejlehčí stroj jiné soustavy, stejně těžký s mojím.

Při konstrukci svého stroje využil jsem dvou vlastností všech kapalin a plynů, dávno sice známých, ale nepovšimnutých, totiž přilnavosti a soudržnosti. Necháme-li spadnout kapku vody na lehce nakloněnou kovovou desku, kapka steče, avšak určité množství vody zůstane na desce tak dlouho, dokud se nevypaří nebo není setřeno.

Kapka vody může svoji podobu a velikost změnit, avšak přec co do vlastností zůstane kapkou, dokud její součástky nejsou odděleny násilím. To je vlastnost všech kapalin a slove soudržností; vyniká zvláště u těžkých olejů. Právě tato soudržnost spolu s přilnavostí jsou příčinou tření překážejícího lodi při plavbě vodou a vzducholodi při letu vzduchem. Všechny kapaliny mají tyto vlastnosti spolu s plyny a parou, které jsou také tekutinami.

Nákres bezlopatkové Teslovy turbíny z patentové dokumentace. Médium (tj. voda či plyn) proniká štěrbinami mezi jednotlivými disky rotoru a výsledné tření rotor roztáčí. Jak médium předává energii rotoru, postupně ztrácí rychlost, až skončí ve středovém otvoru, kterým uniká ven.

Přistupme k pokusu. Zmíněná kovová deska měj podobu hladkého kotouče nasazeného na vodorovné hřídeli a s ní budiž ponořena do nádržky s tekutinou. Co se stane, počne-li se otáčet deska ta, poháněna jakoukoli silou? Kapalina, v níž se deska točí, jest uvedena v pohyb souhlasný se směrem otáčení desky, poněvač v přiléhající části k desce přilíná, a tato část strhuje ostatní vrstvu, s níž souvisí, dík své soudržnosti.“

Toť asi princip odstředivého čerpadla na vodu nebo na vzduch (ventilátoru), jehož kotouče jsou bez lopatek, a v němž se tekutina (voda, vzduch) dopravuje po hladkých kotoučích od osy na obvod jen svojí přilnavostí k nim. A téže vlastnosti využitkovává Tesla i opačně; je-li tlaková voda, stlačený vzduch nebo napjatá pára vpouštěna do soustavy takovýchto hladkých kotoučů, uvede je v pohyb.

Pokusná parní turbina, kterou Tesla sestrojil a kterou vidíme na obrázku, sestává v podstatě z řady hliníkových kotoučů namontovaných na hřídeli ve vzdálenostech po 1,5 mm od sebe. Pokusný tento stroj vážil 180 kg při rozměrech 500 x 875 x 1500 mm a konal práci 200 HP; na 1 HP přišla tedy váha 0 9 kg.

Zpotřeba páry činila 17 kg pro 1 HP za hodinu, tedy hodně mnoho; hřídel konala 9 000 obrátek za minutu.

Jak to dopadlo?

Jak asi čtenář jistě tuší, „převrat ve stavbě motorů“ se nakonec neuskutečnil. Nikola Tesla si vyplnil žádost o patent v roce 1911, v roce 1913 mu byl patent uznán. V praxi ovšem úspěch ani zdaleka nebyl takový, jak by předchozí řádky naznačovaly. 

Teoretická účinnost Teslovy turbíny je skutečně velmi vysoká. Praktické výsledky jsou ovšem výrazně horší. Konstrukce turbíny byla v době vzniku příliš náročná kvůli požadované přesnosti výroby. Ani později se pak i z jiných (třeba častého zanášení prostoru mezi disky) se nepodařilo v praxi postavit zařízení, které by se účinností blížilo moderním „klasickým“ turbínám a teoretickým limitům konceptu. Minimálně prozatím tedy zůstává prakticky pouze technickou zajímavostí s velmi omezenými použitím.

Jak patrno z těchto dat, nelze časopiseckým sensačním zprávám o technických vymoženostech vždy doslova věřiti, neboť ani u nás, ani v Americe, nepatří dosud všeobecné technické vzdělání k povinnostem žurnalisty, který pak následkem toho zprávy tohoto druhu přehání vždy do nemožnosti.

Přesto však plyne z toho, co je o Teslově vynálezu zaručeno, že nový tento princip turbiny je technicky upotřebitelným i ve větších rozměrech a záleží na dalším jeho zdokonalování, aby se jím dosáhlo toho, co si Tesla, jak sám praví, učinil snem svého života, totiž motor, který při výkonnosti jdoucí do set koní váží jen tolik, že jej může unésti člověk v ruce.

Informace: Text byl digitalizován pro potřeby projektu Bejvavalo.cz a byl redakčně opraven. Původní verzi najdete zde.