Probudíte se, podíváte se na Facebook a ten vám sdělí, že vaše bývalá partnerka má nového přítele. Nabídne vám fotku z doby, kdy jste byli ještě spolu. Předhodí vám její intimní úvahu. Podstrčí vám dokonce status, v němž se vaše bývalá vrací k vašemu rozchodu, který už máte skoro zpracovaný. Jinými slovy, když už máte za to, že jste z rozchodu vyléčeni, sociální síť vám ho připomene a otevře staré rány.
Vaši přátelé, blízcí by to nejspíš neudělali, mají pochopení, empatii, cítí. Algoritmy sociálních sítí mají jen data. A neúprosnou paměť a schopnost bezohledně kombinovat.
„Před sociálními médii rozchody také bolely, ale bylo mnohem snadnější dopřát si od bývalých partnerů odstup,“ říká na serveru Technology Networks Anthony Pinter, odborník na informační vědy a autor studie vydané v magazínu Proceedings of the ACM. A dodává, že dnes je to docela jiné. „Když jste online neustále bombardováni připomínkami na minulost, může být skoro nemožné pohnout se dál,“ soudí.
Výzkum jeho týmu odhalil, že sociální sítě jsou neúprosné. I když se lidé snaží vymazat své bývalé partnery a partnerky ze svých online životů, sociální média jim je připomínají. Často několikrát denně. „Hodně lidí si myslí, že když své expartnery prostě jen vyškrtnou z přátel, skoncují s nimi. Naše práce ukazuje, že to tak není,“ shrnuje.
A poukazuje na to, jak moc sociální média prostoupila našimi životy. Před nimi si rozcházející se partneři rozdělili, kdo si nechá kočku, komu připadne gauč. A rozešli se. Jenže jak se rozejít ve virtuálním světě? „V době před sociálními médii nebylo obtížné, jakmile jste se vypořádali s nutnými detaily rozchodu, vytvořit si fyzický, mentální a emoční prostor. Prostě jste jen přestali chodit do oblíbené kavárny své někdejší přítelkyně. Staré fotky jste naházeli do krabice,“ líčí Pinter v rozhovoru pro magazín The Conversation.
Jenže sociální sítě vše komplikují. Chcete-li alespoň na čas zpřetrhat vazby, musíte kromě kavárny přestat navštěvovat i facebookové skupiny, které jste s přítelkyní sdíleli, a vymazat fota z alba, protože jinak by vám je Velký bratr připomínal. A musíte odolat pokušení dopouštět se facebookového „stalkingu“, přenést se přes lákání klikat na profil své bývalé partnerky. A nakonec, když se vám to podaří, sociální síť vám ji připomene sama. Protože o tom rozhodne algoritmus.
Při výzkumu to jeho týmu potvrdily rozhovory s lidmi, kteří se s rozchody vypořádávali. Jednomu z nich nabídla sociální síť jako možnou facebookovou přítelkyni matku nového partnera své bývalé. Jinému připomněl expartnerku jejím komentářem u příspěvku společného přítele. I když totiž můžete osobu vyškrtnout z přátel nebo využít služby třídění příspěvků, všem zmínkám, které vám ji budou připomínat, neuniknete.
A Anthony Pinter má vysvětlení: „Děje se to proto, že algoritmus lidem plně nerozumí.“ I když Facebooku sdělíte, že o své někdejší partnerce nebo partnerovi nechcete vědět, nepochopí, co vše do kategorie nechtěného spadá. „Záleží na kontextu, jenže algoritmus nemá schopnost mu rozumět,“ popisuje vědec.
Sociální sítě totiž pracují s komunitami, navrhují je, vytvářejí, modelují, regulují, chápání jejich algoritmů je však velmi zjednodušené. Nerozumí kontextu, tomu, co Pinter nazývá „sociální periferií“. „Algoritmu přijde návrh, abyste požádali o přátelství matku nového přítele své expartnerky, skvěle odůvodněný,“ vysvětluje Pinter. „Ale lidi by byli chytřejší, než aby někomu doporučili právě toto.“
Jeho kolega, který se na studii podílel, Jed R. Brubaker, na serveru Science Daily dodává: „Algoritmy jsou velmi dobré, pokud jde o rozpoznání vzorců toho, na co klikáme, co lajkujeme, co publikujeme. Jenže to, jak jsme s lidmi společensky v interakci, má spoustu nuancí – a na to algoritmy nebyly sestrojené.“
