Nejsilnější čínská raketa v pondělí v půl desáté večer odstartovala z čínského kosmodromu na ostrově Chaj-nan, aby vynesla do kosmu sondu Čchang-e 5. Loď se sondou se nyní pohybuje ve vzdálenosti kolem 270 tisíc kilometrů od Země.
Odlet rakety Dlouhý pochod 5 se měsíční sondou Čchang-e 5
Celý systém v noci na dnešek provedl druhý plánovaný zážeh, který dále upravil jeho dráhu na cestě k Měsíci. Ta zpravidla trvá asi tři dny. Úřady bylo při startu rakety sděleno, že přistání modulů na Měsíci se předpokládá do osmi dnů.
Čína je obecně skoupá na informace a platí to i pro její vesmírný program. Proto není přesný plánovaný časový rozvrh projektu předem znám. Mluvčí čínského lunárního programu Pchej Čao-jü při startu sdělil, že vzorky by měly na Zemi dorazit do 23 dnů, tedy kolem středy 16. prosince. Přílet sondy o den dříve očekává i Evropská vesmírná agentura (ESA).
Právě ta bude v některých fázích s lodí komunikovat ve spolupráci s Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA). První fázi této spolupráce má již za sebou. To, když odstartovala raketa Dlouhý pochod a ESA ji několik hodin sledovala pomocí své stanice Kourou ve Francouzské Guyaně.
„Během této rané fáze je důležité přesně určit, kde se kosmická loď nachází, aby bylo možné navázat komunikační spojení a ověřit funkčnost vypuštěného plavidla. Stanice Kourou poskytne čínskému řídícímu týmu mise v pekingském leteckém kontrolním středisku prostor pro získání dat z kosmické lodi a potvrdí stav mise, včetně oběžné dráhy,“ vysvětluje své zapojení ESA.
Cesta měsíční sondy Čchang-e 5
Druhá fáze nastane, až se loď vrátí zpátky k Zemi se vzorky z Měsíce. To nastane kolem 15. prosince a ESA bude zachytávat signály z kosmické lodi pomocí stanice Maspalomas provozované španělským Instituto Nacional de Tecnica Aerospacial (INTA).
„Data pomohou potvrdit trajektorii kosmické lodi během kritických hodin těsně před vstupem do zemské atmosféry. Vědět přesně, kde, kdy a jak kosmická loď vstoupí do atmosféry, je důležité pro určení, kde ona sama na Zemi a její drahocenný náklad později přistane,“ doplňuje ESA.
Rychle nabrat vzorky a hurá domů
Mezitím však čeká sondu pojmenovanou po měsíční bohyni z čínské mytologie, která odletěla na Měsíc před krutým manželem, mnoho náročných úkolů. Ty dělaly naposledy sondy v roce 1976, kdy se podařilo na Zemi dovézt pomocí automatu poslední Měsíční vzorky. V případě úspěchu se tak Čína zapíše po Spojených státech a bývalém Sovětském svazu, jako třetí stát, který to dokázal.
Ilustrace čínské měsíční sondy Čchang-e 5
Na měsíční povrch mají dosednout dva moduly. Pro místo přistání byla vybrána oblast Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) na přivrácené straně Měsíce.
První modul se bude snažit získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu. Vzorky odebrané tímto aparátem vynese z povrchu druhý speciální modul.
Vše se musí stihnout poměrně rychle, protože zařízení nemůže na povrchu Měsíce zůstat příliš dlouho. Není totiž vybaveno dostatečným radioizotopovým zahříváním, které by umožnilo zvládat mrazy měsíčních nocí. Aparát proto může zůstat jen polovinu lunárního dne, který se skládá z denní a noční fáze a odpovídá zhruba 29,5 dnům na Zemi.
Druhý modul se na oběžné dráze Měsíce setká se servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu. Návratový modul se vzorky pak odletí zpět k Zemi. Přistání části se vzorky pak proběhne tradičně na padácích. Vědci očekávají, že zkoumání nových vzorků z Měsíce by mohlo pomoci v odpovědi na otázky ohledně jeho formování a geologického vývoje.
Úspěchy Číny ve vesmíru
Čína začala se svými plány výzkumu Měsíce již v roce 2007, kdy k této naší přirozené oběžnici dorazila sonda Čchang-e 1. Na přelomu desetiletí se Čchang-e 2 jala fotografovat povrch Měsíce.
Snímky posloužily k výběru míst pro přistání dalších čínských družic. První z nich byla Čchang-e 3, které se poprvé od sovětské Luny 24 v roce 1976 podařilo opravdu v pořádku přistát na povrchu Měsíce. Před necelými dvěma roky se sonda Čchang-e 4dostala jako první lidský výtvor na odvrácenou stranu Měsíce i s pojízdnou laboratoří Nefritový králík 2 pro analýzu minerálů přímo na místě.
12. ledna 2019 |
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta, a stala se tak po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, které se to podařilo. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu experimentální stanicia její astronaut vystoupil do otevřeného kosmického prostoru.
Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na „rudou planetu“ robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu.
23. července 2020 |
