S penzí klesne příjem v průměru o 17 tisíc korun, spočítali experti

S odchodem do penze klesá razantně příjem. Podle odborných propočtů v průměru o 17 tisíc korun. Kdo nemá na důchod předem naspořeno, může zažít propad životní úrovně. Uvědomuje si to stále víc lidí. Počty střadatelů v doplňkovém penzijním spoření totiž narůstají. Jak ale na důchod našetřit a kolik mít v záloze?

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

K 30. září 2021 mělo doplňkové penzijní spoření uzavřené 1 410 461 Čechů, to je o 38 366 střadatelů víc než v předchozím čtvrtletí. V transformovaných fondech, do kterých se již téměř 10 let nedá vstupovat, stále zůstává 3 002 739 účastníků. 

Problém ale je, že ve starém „penzijku“ si Češi odkládají pro zajištění na stáří měsíčně v průměru jen 745 korun a v novém doplňkovém spoření průměrně 802 korun. Řada lidí tak na nejvyšší státní příspěvek včetně daňové úlevy nedosáhne.

Spoření na důchod: státní příspěvek a sleva na dani

Vlastní měsíční platba v Kč	100	300	500	800	1000	1500	2000	3000
Státní měsíční příspěvek v Kč	0	90	130	190	230	230	230	230
Roční úspora na daních v Kč	0	0	0	0	0	900	1800	3600
Celkem roční výhody v Kč	0	1080	1560	2280	2760	3660	4560	6360

S vyšším rizikem možnost vyššího zhodnocení

Zhodnocení vkladů ve starém „penzijku“ je přitom velmi nízké, loni byly výnosy většiny fondů pod 1% hranicí, nejvyšší zhodnocení (1,3 %) pak dosáhli střadatelé v Generali penzijním fondu. 

Nízké je i zhodnocení peněz v konzervativních fondech nového doplňkového penzijního spoření. Jako nejracionálnější cesta, jak se zajistit na stáří při rostoucí inflaci, se tak ukazují dynamické a vyvážené fondy doplňkového penzijního spoření.

Jak ovlivní nezaměstnanost výši vašeho důchodu? A kdo na penzi nemá nárok?

„Dynamické fondy letos jen za první tři kvartály vydělaly svým účastníkům v průměru 12,76 %, přičemž ty nejvýkonnější i více než 20 %. Za současné situace, kdy pociťujeme dopady pandemie a kdy se inflace meziročně zdvojnásobila, je to výborný výsledek a také odpověď na otázku, jak si do budoucna významně přilepšit ke starobnímu důchodu, na který nemají dobré vyhlídky bohužel už ani dnešní čtyřicátníci,“ říká k situaci prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Průměrná čistá mzda činila v roce 2020 asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze 15 411 korun. Penze se přitom v posledních letech valorizovaly a k dalšímu nárůstu dojde i v roce 2022.

„Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech a mzdách vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti. A tak zatímco v roce 1994 činila penze 56 % čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 %.

„Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo 6 tisíc korun. To s průměrnými měsíčními výdaji asi 10,5 tisíc korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude,“ upřesňuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti.

Ani v Praze není penzistům blaze

Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapením, že ty nejvyšší důchody najdeme v Praze. V roce 2020 to bylo v průměru 15 tisíc korun.

„Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo ´jen´ o 5 tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí bude právě v Praze ještě patrnější,“ vysvětluje Lubomír Koňák. 

Podle propočtů převyšovaly loni v Praze průměrné mzdy státní penze o téměř 33 tisíc korun v hrubém, respektive 22,7 tisíce korun v čistém. Analytici KB Penzijní společnosti zároveň porovnali i průměrné mzdy a penze v ostatních regionech. 

Průměrné měsíční mzdy a penze v roce 2020 v Kč

Kraj	Průměrná hrubá mzda	Průměrná čistá mzda	Průměrný důchod	Rozdíl hrubé mzdy a penze	Rozdíl čisté mzdy a penze
Praha	47 924	37 771	15 040	32 884	22 731
Středočeský	38 652	30 914	14 121	24 531	16 793
Jihočeský	35 038	28 238	13 842	21 196	14 396
Plzeňský	37 397	29 993	13 889	23 508	16 104
Karlovarský	33 617	27 183	13 624	19 993	13 559
Ústecký	35 759	28 774	13 544	22 215	15 230
Liberecký	36 111	29 028	13 786	22 325	15 242
Královéhradecký	36 601	29 388	13 898	22 703	15 490
Pardubický	34 775	28 049	13 722	21 053	14 327
Vysočina	35 712	28 732	13 767	21 945	14 965
Jihomoravský	37 683	30 202	13 683	24 000	16 519
Olomoucký	35 005	28 208	13 673	21 332	14 535
Zlínský	34 565	27 892	13 775	20 790	14 117
Moravskoslezský	35 183	28 352	13 954	21 229	14 398
Česká republika	38 527	30 818	13 943	24 584	16 875

Nejnižší průměrné státní důchody byly v roce 2020 na severu Čech a v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13,5 tisíce korun. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl loni v Karlovarském kraji, a to o skoro 20 tisíc korun u hrubé mzdy a 13,5 tisíce korun u čisté mzdy.

Za celou Českou republiku se tak dá říci, že odchodem do penze poklesne průměrnému Čechovi příjem o téměř 17 tisíc korun měsíčně.

Kolik našetřit na penzi? Alespoň dva miliony

Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme zkrátka našetřit. „Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ říká Lubomír Koňák.

KOMENTÁŘ: Důchod od státu? Raději zapomeňte a jednejte prozíravě

Průměrný vlastní příspěvek v penzijním připojištění činí 772 korun, ke kterému přibude v průměru 145 korun na státním příspěvku. Při odchodu do penze pak podle průzkumů máme k dispozici nanejvýš půl milionu. Podle odborníků bychom však měli mít alespoň čtyřnásobek, tedy dva miliony korun, samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života.

Jak tedy myslet do budoucna? Začít spořit bychom měli co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. 

„Pokud bychom začali spořit ve 25 letech, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů. Samozřejmě v určitých obdobích života je třeba řešit i další potřeby, například splácení hypotéky. Ale při pravidelném spoření v dostatečné výši se dá vyhnout dramatickému poklesu životní úrovně ve věku odchodu do penze, který by jinak nastal při spoléhání jen na státní důchod,“ uzavírá Pavel Racocha.