O největším tělesu Sluneční soustavy hovoříme s Michalem Švandou, jedním z astronomů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
| foto: Tomáš Krist,
MAFRA
Skleníkový efekt Zemi přiblíží k situaci, jaká je na Venuši, říká astronom
Jakým způsobem zničí Slunce planetu Zemi, jíž dalo život? A jak nás ještě předtím možná energeticky zachrání? O největším tělesu Sluneční soustavy hovoří v rozhovoru docent Michal Švanda, jeden z astronomů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jak se nahrávají zvuky z povrchu Slunce? Kdo rozluští záhadu horké korony? A proč se na sluneční skvrny lidé jenom vymlouvají?
Nedávno astronomové publikovali záběry, kde jedna hvězda „spolkla“ svou planetu. Dopadne to podobně i s naší Zemí? Ve zmíněném případě šlo o první pozorování podobného jevu a týkalo se konkrétně hvězdy, která má katalogové označení ZTF SLRN-2020. Nachází se nějakých dvanáct tisíc světelných let od Slunce a v jednom okamžiku roku 2020 došlo k tomu, že se ta hvězda zjasnila. To není nic neobvyklého. Původně si pozorovatelé mysleli, že se jedná o tzv. novu, tedy jakýsi povrchový výbuch na hvězdě.
Jelikož tomu ale vlastnosti zjasnění neodpovídaly, požádali o pozorovací čas na Keckově dalekohledu, což je desetimetrový dalekohled na Havajských ostrovech. Zde potvrdili, že objekt nemá vlastnosti novy. Navíc poukázali na to, že hvězda vykazuje velký přebytek infračerveného záření. Ten pak bylo možné dohledat i v archivních pozorováních družice NEOWISE. Celý příběh lze tedy interpretovat tak, že jsme sledovali planetu typu Jupiter, tedy plynného obra, která byla pohlcena svou hvězdou. Postupný rozpad planety byl provázen uvolňováním množství prachu. Odtud tedy ono infračervené záření... Samotné splynutí se projevilo jako zjasnění hvězdy.
Z našeho hlediska by tím zvukem Slunce byl velice hluboký infrazvuk. My bychom nejspíš slyšeli jen táhlé dunění.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
