- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Občas jí nějaký pacient na sále řekne, že má hezké oči. Víc z ní za rouškou ani nevidí. Jako anestezioložka je posledním člověkem, kterého nemocní vnímají před operaci, a prvním, koho spatří po probuzení. Je jim psychickou oporou, přesto pro ně zůstává v pozadí. Někdy ji trošku mrzí, že nemocní upírají pozornost hlavně k šikovným rukám chirurga. | foto: Michal Sváček, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Bývají pacienti před operací hodně nervózní?
To je různé. Není divu, že jsou mnozí vyděšení. Na sál je přivezou bez oblečení, jen přikryté a tam v obavách čekají, co se s nimi bude dít. Anesteziologové musí být trošku i psychologové, pro pacienty jsme vlastně průvodci, kteří je vítají na operačním sále. Každému se vždycky představím a popíšu mu, co ho čeká. Vysvětlím, že se o něj budu během operace starat. Je příjemné, když se po probuzení nemocný usměje, a ještě mi poděkuje, že měl krásný sen.
Logoped s dotyčným během zákroku komunikuje, aby si chirurg otestoval, že mu nepoškodil řeč. Někdy i tři hodiny.
Připojte se ještě dnes a získejte: