Končí zde pacienti po mrtvici, infarktu, se zápalem plic, po otravě krve, závažných úrazech nebo po úspěšné resuscitaci. Jenže také lidé s úzkostmi či bolestmi zad nebo hlavy. Na urgentním příjmu Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) ošetří denně přes dvě stovky pacientů, jen zlomek z nich však podle zástupce primáře Hynka Fialy skutečně potřebuje neodkladnou péči. Zvládnout ale musejí i opilé či morbidně obézní.
Co obnáší práce na urgentním příjmu a jak jste se vůbec k intenzivní medicíně dostal? Původně jsem sloužil na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a na urgentu vypomáhal jako externista, pak jsem nastoupil na plný úvazek. Olomoucký urgent je jeden z vůbec prvních v Česku a brzy oslaví dvacet let. Stěžejní myšlenkou bylo centralizovat akutní péči na jedno místo, aby pacient nemusel za specialisty cestovat na jednotlivé kliniky a kroužit mezi nemocničními pavilony, což se do té doby běžně dělo a nebylo to úplně komfortní. Takže dnes tu máme jak ambulance se všeobecnými lékaři, tak ty, kde pracují oboroví specialisté. V podstatě jsme tady taková malá poliklinika, fungující čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu.
V minulosti se tu objevil dealer, jenž prodával látku podobnou ketaminu nebo fencyklidinu s anestetickým účinkem. Když se toho člověk předávkoval, v podstatě se uvedl do celkové anestezie.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
