Nechte si poradit od renomovaného profesionála, jak točit

Zeptali jsme se za vás českého kameramana F. A. Brabce, co by jako profesionál poradil uživatelům, kteří začínají s kamerou. Jak se vyvarovat nejčastějších chyb a naopak, jak své kameramanské úlovky vylepšit. A to není zdaleka vše.

Minulý týden jsme vám v článku Dobrá videokamera nemusí být drahá poradili, jak si vybrat mezi nejlevnějšími videokamerami tu pravou právě pro vaší dovolenou. Dozvěděli jste se, co můžete od těchto videokamer čekat a co musíte naopak oželet.

Dnes vám přinášíme rady od specialisty nadmíru povolaného. Je jím renomovaný český kameraman F.A. Brabec, který se mimo jiné před dvěma lety zapsal do Guinnessovy knihy rekordů svým filmem Krysař natočeným za pouhých 24 hodin. V našem rozhovoru se s vámi podělí o své začátky a zajímavé zážitky ze svého profesní kariéry. Navíc vám poradí, na co si dát při natáčení pozor a jak se vyvarovat nejčastějších chyb.

Zajímá vás, jaké třeba používá při své práci vybavení a co si myslí o současných amatérských kamerách?

Jaké byly vaše kameramanské začátky?

Sestra jde s naším pejskem na kameru a usmívá se, tatínek vystupuje po schodech Vrbovské zahrady, maminka pleje záhon, kos sedí na větvi…

Pamatujete si na svou první kameru? Jaká byla?

Svou vlastní kameru jsem si koupil až před deseti lety, a to Cameflex 35mm kameru z výprodeje Armádního filmu. Je krásná a je s ní natočena i malá část Kytice. Ale své první záběry jsem natáčel tatínkovou 8mm kamerou Admira asi v osmi letech.

Co bylo námětem vašich prvních filmů?

Samozřejmě velké umění! První film se jmenoval Prométheus a byl to symbolismus co všechno se s ohněm dostalo k lidem. Bylo mi 17 let a první „celovečerák“ měl 3 minuty.

Kdy jste se rozhodl stát profesionálním kameramanem a co na to říkalo vaše nejbližší okolí?

Rozhodnutí za mne vlastně udělal profesor Šmok na FAMU. Hlásil jsem se totiž na obor fotografie a nebyl jsem přijat. Na mé neustálé dotazy, proč jsem neuspěl, jsem byl panem profesorem nazván více kameramanem než fotografem a odkázán na další rok ke zkouškám na kameru. Tatínek se mnou rok nemluvil, protože jsem kvůli FAMU odešel ze stavební fakulty a otec inženýr si přál syna stavaře….no a kamarádi byli nadšení, že budu na mejdany vodit herečky…

Který film byl pro vás největším kameramanským oříškem? V čem spočívala jeho složitost?

Asi Akumulátor 1, kde jsem se poprvé setkal s digitálními triky i s kombinací reálných a nereálných světů. Bylo zapotřebí vše obrazově skloubit a zároveň kamerou příliš neválcovat složitý příběh.

Před dvěma roky jste se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů s filmem Krysař, který je nejrychleji natočeným filmem na světě. Tento film jste nejen točil, ale také režíroval a podílel se na scénáři a námětu. Jak vás napadlo natočit film za pouhých 24 hodin a proč jste si vybral zrovna tento námět?

Muzikál od Dana Landy mě uchvátil svou energií a strhujícím tempem. Silné emoce dostat na filmové plátno jde podle mne buď cestou dokonalé přípravy, několikatýdenního natáčení a tím pádem i velkým finančním rozpočtem, nebo „výkřikem“ natočeným třeba jen za jeden den v přeplněném velkoměstě. Zvolil jsem druhou variantu protože těch „normálních“ filmů mám už někdy plné zuby.

F. A. Brabec při své práci používá filmové kamery ARRI IIC, ARRI 235 a Cameflex 35 mm a analogový jasoměr Pentax V. V soukromí si vystačí s tou nejobyčejnější videokamerou.

Čím se natáčení Krysaře lišilo, kromě zběsilého tempa, od vašich ostatních prací? Jaká byla jeho specifika po kameramanské stránce? Používal jste kupříkladu speciální kameru a další upravenou techniku?

Bylo nutné na prvním místě vyřešit svícení. Rozhodl jsem se pro jedinou lampu-spot-sledující děj, jako by se odehrával na jevišti divadla a vypichující jen to, co je pro film nejvíc důležité. Kameru i lampu jsem umístil na pick-up GMC, kde kromě asistenta kamery, osvětlovače a mne časem přibývalo stále více a více spolupracovníků. Takže k ránu už byl ověšen asi patnácti filmaři. Kamera i světlo mohly být tedy v pohybu nebo se rychle přemístit na další natáčecí plac. Kamera i ostatní technika byla ta nejlepší profesionální, ale beze všeho mimořádného vybavení.

Jaké jsou podle vás klady a zápory digitálních kamer oproti analogovým a to jak z pohledu profesionálů, tak i amatérů?

Mám pocit, že se s malou kamerou těžko natáčí velké věci. Prostě vás to svádí k neustálému pohybu kamery, málokdo dá minikameru na pořádný pevný stativ, aby se obraz na chvíli přeci jen zastavil a divák si trochu odpočinul od neustálého míhání a těkání.

Preferujete klasickou filmovou surovinu nebo natáčení na digitál? A proč? Kdo má před natáčením hlavní slovo při výběru záznamového média?

Zatím jsem ještě netočil na digitální záznam, bráním se tomuto médiu a producenti mi zatím vycházejí vstříc. Myslím si, že velké plátno velmi dobře rozpozná filmový negativ od převedeného digitálního obrazu na pozitiv a nevím tedy proč ubírat na kvalitě obrazu již při snímání scén. Doufám, že má hlavní slovo k výběru kameraman s režisérem. Pakliže by to měl být někdo jiný, nemusí přeci tvůrci ustupovat ze svých požadavků…nebo ano???

Myslíte si, že budoucnost bude spíše digitální nebo „celuoidová“?

Digitálu určitě neutečeme, ale myslím, že v současné době je stále filmová surovina nejkvalitnější výchozí materiál. A divák je náročný a určitě bude vždy kvalitní obraz vyžadovat.

Kam se podle vás bude ubírat vývoj digitálních videokamer?

Bohužel jsem opravdu ten starý klasik a tak mohu jen navrhnout co by třeba pro mne bylo v digitálu přínosem. Asi zjednodušení všech zcela nedůležitých funkcí, které bez problémů doladíte v postprodukci. Takže ta nejjednodušší kamera s dokonalou optikou a jednoduchou manipulací na „place“a miniaturní velikosti pro záběry, které s velkou kamerou nedokážete.

Jaké používáte při své práci vybavení? Používáte profesionální techniku i v soukromí, nebo rodinné události natáčíte obyčejnou videokamerou? Jaké používáte filtry, objektivy, předsádky a další doplňky? Uveďte prosím i konkrétní značky.

K měření světla používám 20 let starý analogový jasoměr Pentax V, filmové kamery mám rád starou ARRI IIC a naopak moderní ARRI 235 a svoji Cameflexku . Většinu korekcí obrazu používám přímo na natáčení (filmy jsem zatím nikdy digitálně neupravoval a tak vše co je nasnímáno platí a nelze již dále opravovat). Takže si doma vystříhnu potřebný filtr z fólie či kombinaci splývavých šedých filtrů nebo masek a většinou při samotném natáčení s asistentem vše doladíme. V soukromí mám tu nejobyčejnější videokameru, kterou většinou zapomenu nabít nebo vzít s sebou. Domácího videa máme tak 10 minut do roka.

Používáte u amatérské videokamery někdy noční režim, který se stal standardem prakticky až po nástupu digitálu? Jaký máte názor na jeho využití?

Uchvacují mne všechny novinky a vymoženosti, většinou si je vyzkouším při různých propagačních akcích ale většinou to tím pro mne končí. Myslím, že pro technické nadšence je to skvělá věc na hraní si, ale jeho využití je spíše v amatérské a dokumentární rovině.

Letos byla představena první tříčipová digitální kamera s cenou lehce nad dvacet tisíc korun. Myslíte si, že mají tři čipy skutečně takové opodstatnění, není to pouze reklamní trik?

Určitě nejde jen o reklamní trik, tyto kamery mají znatelně kvalitnější obraz a hlavně se s ním mnohem lépe pracuje i v dalších postprodukčních úpravách.

Máte nějakou vysněnou kameru, ať už pro profesionální nebo pro rodinné použití?

Točil jsem už s tolika kamerami, které mi udělaly radost, že nemohu žádnou upřednostnit ani z nich zkombinovat tu ideální. Líbí se mi třeba když je modrá, nebo když má spoušť na dobrém místě, ale točil jsem krásné záběry i s kamerami, kde nebylo v okeničce skoro nic vidět a přesto jsem na ně nezanevřel.

Poraďte začínajícím filmařům na které parametry by se měli při výběru kamery soustředit? Které funkce lze naopak považovat za zbytečné?

Vždy jde o to co amatéra nejvíce baví, protože jde především o hobby. Jsou nadšenci, kteří s minimálně vybavenou kamerou točí krásné rodinné snímky a jsou kutilové kteří potřebují každý záběr nasnímat jinak, s jinou frekvencí, barevnou korekcí a v makrozáběrech či v nočním světle. Každý si asi musí najít cestu k radosti z filmování sám. Já osobně považuji většinu funkcí za zbytečné a možná i odrazující mnohé amatéry od filmování s tím, že je to vlastně strašně složité.

Jakou kameru byste začínajícím filmařům doporučil?

Určitě na začátku tu nejjednodušší a možná nejlevnější, aby z ní nešel strach a taky nebyla obava, že se tomu drahému výrobku něco stane.

Prozraďte začínajícím filmařů kameramanské desatero F. A. Brabce?

Točit, točit, točit…myslet, hledat , dívat, snít…točit, točit, točit…myslet, hledat, dívat, snít…

Jaké podle vás dělají amatéři nejčastěji chyby a jak se jich mohou vyvarovat?

Jak jsem již uvedl nejen amatéry svádí malá lehká kamera k neustálému švenkování-pohybu kamery zleva doprava a nahoru dolu apod. Na snímky se pak většinou po pár minutách nedá dívat. Takže klid a rozvahu co vlastně točíme střídat v rozumném rytmu s živočišnými záběry emotivního okolí.

Nikdo není dokonalý a ani profesionálům se někdy nevyhne nějaká ta chyba, ať už se jedná o zapomenuté mikrofony v záběru, odrazy ve skle apod. Můžete se s námi podělit o některé takové případy z vašeho profesního života.

Skoro v každém filmu jsem něco pokazil, někdy více někdy méně. V Obecné škole jsem omylem švenknul na část třídy, kde sedí filmový maskér. Podobně i v Králi Ubu jsem natočil svého asistenta jak končí záběr. Vše je ve filmech a všimne si toho málokdo.

Čas dovolených se blíží a řada lidí se chystá na dovolenou na jih k moři a mnozí z nich si s sebou budou brát kameru. Světelné podmínky u moře jsou přece jen jiné než v našich zeměpisných podmínkách. Čím by se měli amatérští kameramani řídit, aby jejich úlovky z dovolené byly vůbec koukatelné?

Vše o čem jsem již mluvil o pohybu kamery a taky se nebát velkých světelných kontrastů, ba naopak využívat siluet ( mnohé objekty jsou v nich zajímavější a krásnější než v plném předním světle), využít extrémních jasových a barevných možností, protože to je na obraze vždy to nejkrásnější.

Amatérské kamery se chlubí stále větším množstvím nejrůznějších digitálních efektů. Počínaje nejrůznějšími zatmívačkami a roztmívačkami. Mají vůbec takové efekty v kameře smysl?

Málokdy se v rodinném filmu máte čas zaobírat takovýmito vymoženostmi. Nejen že vyžadují určitou zručnost a filmařskou znalost, a tak jsou většinou vypnuté a tím pádem zbytečné. Jsou ale nadšenci, kteří si s efekty umějí skvěle pohrát a vytvářejí složité trikové filmy i s amatérskými kamerami.Takže záleží vždy jen a jen na vás.

FABrabec 23.5.05

F. A. Brabec

režisér / kameraman

umělecké zaměření na hraný celovečerní film ( celkem 14 filmů ), reklamu a videoklipy.

– kamera : spolupráce s režiséry : Jan Svěrák, Irena Pavlásková, Jan Němec ….

- režie / kamera : filmy : Král Ubu. Kytice, Krysař, Bolero

ocenění :

3 x Český lev ( kamera ) : Jízda, Král Ubu, Kytice

Famafest – Portugalsko : Hlavní cena Grand Prix za režii Král Ubu

Vinnie festival Kalifornie (USA) : hlavní cena za film : Kytice

Cena Zdeňka Podskalského za debut : Král Ubu

FF Belinzone : hlavní cena za kameru : Obecná škola

Cena literárního fondu za nejlepší kameru : Akumulátor

Anděl : nejlepší videoklip roku : Ave Maria – Lucie Bílá

Rock Report –ŽEBŘÍK : nejlepší videoklip roku : Bulháři - JAR

Zlatý klinec ( Slovensko ) : nejlepší reklama roku : Tetra Pack

Podrobný životopis a kompletní filmografie :

1954, 30. 11.

Narozen v Praze

1961 – 1970

Základní školní vzdělání na ZŠ Praha 1, Karmelitská 13

1970 – 1974

Studium na Gymnásiu Jana Nerudy, Praha 1, Hellichova ul.

V tomto období již velké množství fotografických prací a několik ocenění v domácích amatérských soutěžích.

1975 – 1981

Studium na FAMU – obor Filmová a televizní kamera

Během studií již samostatná práce na několika dokumentárních filmech. Absolvoval celkem třemi pracemi – dva dokumenty (oba několik cen např. Oberhausen) a jedním celovečerním ( film AEIOU režie Martin Bezouška, Dušan Kukal ), který byl z politických důvodů dán do distribuce až v roce 1990.

1982 – 1992

Filmové ateliéry Barrandov.

Od asistenta kamery přes druhého kameramana až k samostatné funkci kameraman.

Celovečerní filmy (kamera):

1989

Čas sluhů – režie Irena Pavlásková. Kameramanský debut. Film získal několik domácích a zahraničních ocenění. Např. čestné uznání MFF Cannes 1990, zvláštní cena poroty MFF Montreal 1990 apod.

1990

Volná noha – režie Julius Matula

1991

Stavení – režie Miloš Zábranský

1992

Obecná škola – režie Jan Svěrák. Film nominován na Oskara v roce 1992, Cena za kameru na FF Bellinzone v roce 1992

Corpus Delicti – režie Irena Pavlásková

1993

Dobrou chuť televizore! – režie Pavel Trzaska – Polsko

1994

Akumulátor 1 – režie Jan Svěrák. Film zvítězil v Týdnu kritiky na MFF Benátky 1994. Cena literárního fondu za nejlepší kameru roku 1994.

1994

Jízda – režie Jan Svěrák. Film získal Velkou cenu MFF Karlovy Vary 1995. Český lev za nejlepší kameru za rok 1994.

1995

Jméno kódu Rubín – režie Jan Němec.

Celovečerní filmy (režie a kamera):

1996

Král UBU – režijní debut. Film získal cenu Zdeňka Podskalského za nejlepší debut na festivalu Hrnec smíchu v Novém Městě nad Metují. Celkem 7 nominací na Českého lva: architekt, kostýmy, hudba, kamera, střih, hlavní mužská role, vedlejší mužská role. A tři České lvy získal: architekt, kamera, hudba.

1999

FAMAFEST 99 - Grand Prix za nejlepší režii - Král Ubu - ( Portugalsko)

2000

Kytice – Celkem 8 nominací na Českého lva : film roku, kostýmy, střih, hudba, zvuk, architekt, plakát. Čtyři České lvy získal : kamera, hudba, zvuk, plakát.

2001

Vinnie Festival, USA-Hlavní cena - Kytice

2003

Krysař – Film natočený za 24 hodin, zapsáno v Guinnesově knize rekordů

2004

Bolero

V celém tvůrčím období spolupráce na velkém množství reklam (cca 150) jako kameraman a 50 reklam ve funkcích režie a kamera. V obou profesích několik ocenění.

Reklamy:

např. Bohemia sekt, Expandia banka, American Expres, Hellmanns, KB, emco, Platební karty, Comercial Union, Vlasta, Tetra Pack, Mazda 626, 323, 121, Xedos, Nella batole, Česká televize, Bariéry I, II, Amstel beer, Zlatý bažant, Radegast, ČS Platební karty, Benzina, Znělky MOTÝLI (Nova), Orange – Globtel, Litovel Beer, Kolonáda, Jupí Drink, apod…

1999

Tetra pack – Zlatý klinec – nejlepší reklama roku 1998 (Slovensko)

Videoklipy:

desítky hudebních videoklipů např. (K. Gott, L. Bílá, D. Hůlka, Tři sestry, J. Nohavica, I. Czáková, Sexy Dancers, J.A.R., Daniel Landa, P. Muk,… apod)

1996

Ave Maria - Lucie Bílá. Česká Gramy za nejlepší videoklip roku.

2000

Bulháři - J.A.R. Žebřík Plzeň - 1. cena časopisu Rock Report - videoklip roku

Režisér a kameraman F. A. Brabec na projekci a tiskové konferenci k filmu Bolero. (27. února 2004)